Nejčastější příběhy z dobývání New Yorku končí v Century 21. Není to putika, jak by se dalo čekat, ale obchod s oblečením. Když jsem neprorazil, alespoň jsem si dobře nakoupil. České "dobře" znamená vyřazenou módu ze značkových shopů. Těch opravdu značkových.

Tedy nikoliv z HM a CA atd., ale z obchodů od těch nejslavnějších módních návrhářů. Můžete si tu koupit gatě od Lagerfelda, triko od Calvina Kleina, šaty od Ralpha Laurena a kabelku třeba od Gucciho. To všechno bude originál a stát to celé může klidně do jedné stovky dolarů. A ještě je tu jedna velmi příjemná věc - i velikost 40 bývá označena velikostí S. To je přece nádhera!
Psychická vzpruha i pro tak velké pozadí, jakým je to moje.Tohle místo často zláká i muže. Neuspěl jsem, ale odvážím si něco, z čeho u nás doma padnou. Tašku značkových hadrů. Každý mi bude závidět, že jsem v té Américe byl. Ano, mimo jiné jde také o místo, kam jezdí nakupovat mnoho z našich lesklých celebrit. To zpravidla proto, aby se pak mohly třpytit na červeném koberci luxusní novinkou, téměř zapůjčenou přímo od mistra návrháře. Podobně jako ty oscarové.
A novináři z bulváru tenhle mýtus pak také podpoří v rubrikách módní policie označením cenovkami: svetr - 30.000 Kč, kalhoty - 50.000 Kč, boty - 75.000 Kč, taška přes rameno - 117.000 Kč. Dílo je dokonáno. Mýtus vystavěn. Suma sumárum má ta naše hvězda červeného koberce v takové rubrice na sobě hadříky, že by místo nich dokázala rok živit čtyřčlennou českou rodinu, žijící mimo středočeský kraj. Ale ono je to většinou spíš tak, jak jsme si před chvilkou popsali. Za každým takovým rádoby předraženým kouskem z levňáku je smutek a zklamání, že na tom jediném pravém červeném koberci nemohu stát právě já.
A mimochodem... ten pravý koberec viděl už ledasco. Například Meryl Streep ráda vzpomíná na své první předávání Oscarů a její neproměněnou nominaci za Lovce Jelenů (1978). Tehdy nebylo zvykem, že by se hvězdy oblékaly do značkového oblečení. Jednoduše na něj neměly. A návrháři se k nim sami od sebe nehlásili jako dnes. Meryl tedy vytáhla ze šatníku ten nejvzácnější kousek, který v něm měla. Svatební šaty. A patřičně jim dala zabrat. Nikoliv alkoholem z pozdější party, jak by někoho mohlo napadnout. Předávací ceremoniál trvá déle než pět hodin. Meryl byla v té době plně kojící maminka a její prsa chvilku po vyhlášení vítězek explodovala. Mléko jí kapalo proudem po šatech. Tahle několikanásobná oscarová držitelka dnes ráda se smíchem vzpomíná, jak byla asi jedinou herečkou toho večera, která si nepřála jít nahoru pro sošku.

Z cyklu: Konečně plním slib a začínám zveřejňovat pětiletý výzkum podmínek k herectví.Cílem těchto příspěvků je trochu demytizovat broadwayskou scénu a americké herectví v očích českého zájemce pomocí některých základních, ale u nás stále nepříliš obecně rozšířených informací.