Ptát se, jestli si Rusko náhodou „nekoupilo“ odchod Velké Británie z Evropské unie, přestalo být minulý týden volnočasovou aktivitou fanoušků konspiračních teorií. Britská Národní kriminální agentura, která má v zemi na starosti vyšetřování nejzávažnějších trestných činů, rozjela pátrání po nejasném původu 8 milionů liber, které šly na kampaň za odchod z Unie. Stopy vedou na Východ.

Situace před britským referendem je vyhrocená, výsledky se očekávají velmi těsné. Je jasné, že oběma stranám pomůže v kampani každá dobře utracená libra. Střih. O dva roky později. Britové se dozvídají, že polovina peněz, kterou brexitáři používali na přesvědčování voličů o smyšlených výhodách odchodu, pocházela z velmi pochybných zdrojů. Konkrétně od Arrona Bankse, finančníka s vazbami na ruské zájmy v Evropě. Ten, když se ho ptali, na jeho financování Leave kampaně, ze slyšení v britském Parlamentu odešel.

Zklidnění situace moc nepřispělo ani zjištění, že současná premiérka v době, kdy byla ministryní vnitra, nedovolila tajné službě prošetřovat Banksovy podezřelé aktivity, i když náznaků o jeho pochybných aktivitách bylo poměrně hodně. Ale tak, jak si britská vláda nedovolí skutečně došlápnout na pochybné ruské peníze v Londýně i ve zbytku Anglie, tak se zřejmě bojí – nebo aspoň v osobě Theresy May – bála vyšetřovat, jak ruské peníze ovlivňují anglickou politiku.

Takže je jasné, že pokud byste se těšili na velké odhalení ruské manipulace s britským referendem, budu vás muset zklamat. Vyšetřování je teprve na začátku, ale i když novináři už přišli s řadou informací, těžko si lze představit, že i kdyby šlo o ruskou snahu destabilizovat ostrovní stát, by to vláda Jejího Veličenstva přiznala.

Maximálně to skončí trestem pro Bankse a jeho společníky za neprůhledné financování kampaně před referendem. Ale odvahu na dovedení věci do důsledku, tedy přiznání, že kampaň zmanipulovaly ruské peníze, zřejmě britská vláda nenajde. Dopad takového přiznání by byl totiž devastující. Britská vláda dýchá ve vnitřních i zahraničních věcech dost ztěžka už nyní. Tak proč by si přidávala zátěž? Koneckonců, něco podobného si vyzkoušela poměrně nedávno v kauze Skripal, kdy po prvotní ostré reakci skončila na půl cesty.

O to zajímavější bude sledovat, jak se nakonec britská premiérka postaví vůči možnému „druhému“ referendu, které žádá čím dál tím více Britů. Důvodů pro nové hlasování, tentokrát se znalostí dopadů odchodu Británie z EU a bez ovlivňování kampaně nelegálními finančními zdroji, totiž povážlivě přibývá.

Pokud chcete vědět o mých názorech více, sledujte můj Twitter @ProuzaTomas na adrese https://twitter.com/ProuzaTomas

Psáno pro server Info.cz.