Tlustec a zkušenost s výrokem „ve veřejném zájmu“
Nastal oddechový čas pro kopec Tlustec. Po nekonečně dlouhých dvaceti letech. Jak dlouho bude trvat, je však otázkou.
Zájemce o těžbu čediče na tomto kopci stáhl svou žádost o udělení výjimky z ochrany chráněných druhů zpět. Bez této výjimky si nemůže podat žádost na báňský úřad. O výjimku usiloval přes šest let. Neúspěšně. Samozřejmě nejen vinou ekologických odpůrců. V cestě mu stály i všechny dotčené obce.
A nebyl to (v případě kopce Tlustce) žádný z ekologických aktivistů, který by čelil obžalobě z nekalého jednání. Nýbrž naopak, před soudem v minulosti stanul mimo jiné i tehdejší těžař (v současnosti stále ve vedoucích orgánech nynějšího zájemce o těžbu) za pokus o uplácení odpůrců těžby. A osoba spojovaná tehdy s těžařem byla nakonec odsouzena soudem i pravomocně.
Tolik stručná informace. Kauza Tlustec je však lakmusovým papírkem poněkud širších problémů. Hlavně se skloňuje často pojem „veřejný zájem“. Co vše dnes lze schovat pod tzv. veřejný zájem?
Doklady veřejného zájmu ze strany státních úředníků v této věci vydají na stohy materiálů, které s větší či menší formální úspěšností ukazují bezvýchodnost a blížící se apokalypsu se zásobováním kameniva. Jednou je potřeba doložit zásobování regionu, jindy se pro změnu dokládá veřejný zájem nutností zásobovat kamenivem z Tlustce i regiony velmi vzdálené. Tu a tam probleskne i přeshraniční veřejný zájem. (Jiné materiály samozřejmě mají naprosto odlišné závěry o potřebě kamene z Tlustce).
Jak dlouho bude však trvat úředníkům, než pochopí, že pokud by se opravdu hypoteticky naše republika zrovna a pouze bez kamene z Tlustce nemohla obejít, pak by bylo nutno vyřešit opravdu všechny reálné střety v území? Což by bylo nutno učinit s notnou dávkou upřímnosti státní správy… A to nejen s přírodou, jako se nepodařilo nyní, ale zřejmě by bylo nutno vytyčit opravdu reálnou hranici reálného vlivu těžebních prací. Ale takový postup by znamenal stavební uzávěry v obcích a vykupování nemovitostí tak, jak známe z obcí dotčených uhelnými limity. Což by ekonomické ukazatele záměru těžby posunuly do úplně jiné situace. Občané – majitelé domů by se museli ze svých domů vystěhovat. V minulosti došlo těžbou k poškození domů v řádech milionů. A nelze se domnívat, že by tomu bylo v případě obnovené těžby jinak.
Stejně jako by to znamenalo smířit se se skutečností, že by nebyl zachován vrchol kopce. A případně s ohledem na salámovou praxi uplatňovanou v České republice, by bylo potřeba se smířit s budoucím odtěžením celého kopce. O ztrátě krajinné dominanty a biologicky cenné lokality ani nemluvě.
Negativní vlivy těžby na přírodu a nemovitosti byly mnohokrát, a opakovaně, prokázány. Nelze dopustit, aby státní správa umožnila další devastaci a pak se v průběhu obnovené těžby zamýšlet cože se to asi děje? Čím, že to jsou ty další škody způsobené? Opět by to byl obyčejný občan, kdo by stál tváří v tvář těžařské lobby.
Nemohu si tedy pomoci, ale po zkušenostech z mnoha řízení ve věci pokusu o obnovení těžby na tomto unikátním kopci s unikátními přírodními kvalitami, vůbec nevěřím plamenným vyjádřením úředníků ohánějícím se slovy o veřejném zájmu. Naopak – probouzí tato slova ve mě ostražitost.
Pokud by státní správa se chtěla na Tlustci vyhnout široké devastaci přírodní krajinné dominanty, pak by jí nezbylo nic jiného, než přijmout realitu – komplikované geologické podloží lokality – a zahájit proces odpisu zásob kamene.
A navíc, s ohledem na ekologické hodnoty lokality, vyhlásit přírodní rezervaci. Jiná možnost prostě neexistuje. Tlustec není jen rána zasazená mu kamenolomem na východní straně kopce, ale i velice cenná příroda. (Ostatně existují i jiné pohledy na tento kopec z dalších světových stran - viz foto). Jakékoliv koketování s omezenou těžbou je cesta do pekel a skončí, hlavně s ohledem na české společenské prostředí, naprostou devastací kopce v rozsahu, jaký je popsán výše.
Budiž oněch dvacet let historie „těžby“ na kopci Tlustec (a ona je mnohem delší) zkušeností pro státní správu, že věci musí řešit férově pro všechny strany a nesnažit se věci protlačit za každou cenu silou. To je podle mého názoru pravou příčinou nekonečných průtahů v takzvaných ekologických projektech a stavbách. A v tomto je veřejná kontrola občanů vždy neocenitelnou složkou celého procesu.
20.5.2018
P.S. pro diskutující, kteří mají minimální informace, případně nerozumí situaci:
a) S kopcem Dalík u Plzně nemám nic společného.
b) Sdružení na záchranu kopce Tlustec z.s. nečerpá ani nečerpala v minulosti žádné prostředky z grantů ani státního rozpočtu.)
c) Státní správa zatím až na výjimky "přehlížela" škody způsobené občanům domů v okolních vesnicích a bagatelizovala rozsudky soudů tyto škody jednoznačně prokazující.
d) Vždy jsou zarážející diskuze co, že je lepší. Zda těžit a nebo netěžit, ale nikdo se opravdu nestará a neřeší, proč si mají lidé na úpatí kopce Tlustec opakovaně a na své náklady opravovat své těžbou poškozené domy. Je pak lhostejno zda je těžařem soukromá firma, nebo stát. To by se stávat v právním státě nemělo.
d) Výzva k řešení a omezení snah protlačit věci silou není v žádném případě zpochybnění jasného a pevného názoru místních obyvatel, že na kopci Tlustec se těžit čedič nemá. To mají majitelé domů za prostě soudy prokázaný fakt.
Zájemce o těžbu čediče na tomto kopci stáhl svou žádost o udělení výjimky z ochrany chráněných druhů zpět. Bez této výjimky si nemůže podat žádost na báňský úřad. O výjimku usiloval přes šest let. Neúspěšně. Samozřejmě nejen vinou ekologických odpůrců. V cestě mu stály i všechny dotčené obce.
A nebyl to (v případě kopce Tlustce) žádný z ekologických aktivistů, který by čelil obžalobě z nekalého jednání. Nýbrž naopak, před soudem v minulosti stanul mimo jiné i tehdejší těžař (v současnosti stále ve vedoucích orgánech nynějšího zájemce o těžbu) za pokus o uplácení odpůrců těžby. A osoba spojovaná tehdy s těžařem byla nakonec odsouzena soudem i pravomocně.
Tolik stručná informace. Kauza Tlustec je však lakmusovým papírkem poněkud širších problémů. Hlavně se skloňuje často pojem „veřejný zájem“. Co vše dnes lze schovat pod tzv. veřejný zájem?
Doklady veřejného zájmu ze strany státních úředníků v této věci vydají na stohy materiálů, které s větší či menší formální úspěšností ukazují bezvýchodnost a blížící se apokalypsu se zásobováním kameniva. Jednou je potřeba doložit zásobování regionu, jindy se pro změnu dokládá veřejný zájem nutností zásobovat kamenivem z Tlustce i regiony velmi vzdálené. Tu a tam probleskne i přeshraniční veřejný zájem. (Jiné materiály samozřejmě mají naprosto odlišné závěry o potřebě kamene z Tlustce).
Jak dlouho bude však trvat úředníkům, než pochopí, že pokud by se opravdu hypoteticky naše republika zrovna a pouze bez kamene z Tlustce nemohla obejít, pak by bylo nutno vyřešit opravdu všechny reálné střety v území? Což by bylo nutno učinit s notnou dávkou upřímnosti státní správy… A to nejen s přírodou, jako se nepodařilo nyní, ale zřejmě by bylo nutno vytyčit opravdu reálnou hranici reálného vlivu těžebních prací. Ale takový postup by znamenal stavební uzávěry v obcích a vykupování nemovitostí tak, jak známe z obcí dotčených uhelnými limity. Což by ekonomické ukazatele záměru těžby posunuly do úplně jiné situace. Občané – majitelé domů by se museli ze svých domů vystěhovat. V minulosti došlo těžbou k poškození domů v řádech milionů. A nelze se domnívat, že by tomu bylo v případě obnovené těžby jinak.
Stejně jako by to znamenalo smířit se se skutečností, že by nebyl zachován vrchol kopce. A případně s ohledem na salámovou praxi uplatňovanou v České republice, by bylo potřeba se smířit s budoucím odtěžením celého kopce. O ztrátě krajinné dominanty a biologicky cenné lokality ani nemluvě.
Negativní vlivy těžby na přírodu a nemovitosti byly mnohokrát, a opakovaně, prokázány. Nelze dopustit, aby státní správa umožnila další devastaci a pak se v průběhu obnovené těžby zamýšlet cože se to asi děje? Čím, že to jsou ty další škody způsobené? Opět by to byl obyčejný občan, kdo by stál tváří v tvář těžařské lobby.
Nemohu si tedy pomoci, ale po zkušenostech z mnoha řízení ve věci pokusu o obnovení těžby na tomto unikátním kopci s unikátními přírodními kvalitami, vůbec nevěřím plamenným vyjádřením úředníků ohánějícím se slovy o veřejném zájmu. Naopak – probouzí tato slova ve mě ostražitost.
Pokud by státní správa se chtěla na Tlustci vyhnout široké devastaci přírodní krajinné dominanty, pak by jí nezbylo nic jiného, než přijmout realitu – komplikované geologické podloží lokality – a zahájit proces odpisu zásob kamene.
A navíc, s ohledem na ekologické hodnoty lokality, vyhlásit přírodní rezervaci. Jiná možnost prostě neexistuje. Tlustec není jen rána zasazená mu kamenolomem na východní straně kopce, ale i velice cenná příroda. (Ostatně existují i jiné pohledy na tento kopec z dalších světových stran - viz foto). Jakékoliv koketování s omezenou těžbou je cesta do pekel a skončí, hlavně s ohledem na české společenské prostředí, naprostou devastací kopce v rozsahu, jaký je popsán výše.
Budiž oněch dvacet let historie „těžby“ na kopci Tlustec (a ona je mnohem delší) zkušeností pro státní správu, že věci musí řešit férově pro všechny strany a nesnažit se věci protlačit za každou cenu silou. To je podle mého názoru pravou příčinou nekonečných průtahů v takzvaných ekologických projektech a stavbách. A v tomto je veřejná kontrola občanů vždy neocenitelnou složkou celého procesu.
20.5.2018
P.S. pro diskutující, kteří mají minimální informace, případně nerozumí situaci:
a) S kopcem Dalík u Plzně nemám nic společného.
b) Sdružení na záchranu kopce Tlustec z.s. nečerpá ani nečerpala v minulosti žádné prostředky z grantů ani státního rozpočtu.)
c) Státní správa zatím až na výjimky "přehlížela" škody způsobené občanům domů v okolních vesnicích a bagatelizovala rozsudky soudů tyto škody jednoznačně prokazující.
d) Vždy jsou zarážející diskuze co, že je lepší. Zda těžit a nebo netěžit, ale nikdo se opravdu nestará a neřeší, proč si mají lidé na úpatí kopce Tlustec opakovaně a na své náklady opravovat své těžbou poškozené domy. Je pak lhostejno zda je těžařem soukromá firma, nebo stát. To by se stávat v právním státě nemělo.
d) Výzva k řešení a omezení snah protlačit věci silou není v žádném případě zpochybnění jasného a pevného názoru místních obyvatel, že na kopci Tlustec se těžit čedič nemá. To mají majitelé domů za prostě soudy prokázaný fakt.
kopec Tlustec