Na boji za zachování kopce Tlustec na Českolipsku se ilustrátor Tomáš Řízek podílí přes dvě desítky let. Tlustec je pro něj krásnou horou, která i přes rány od těžby má stále velký potenciál. A stále věří, že hora zůstane zachována.

Jak jste se k hájení hory dostal, jak to všechno začalo?

Naše část kauzy začala tím, že před jednadvaceti lety byl proveden odstřel v lomu, který poškodil domy v Postřelné. Já sám měl spadlou omítku ze stropu na chodbě na zemi. To pak pokračovalo při následných odstřelech pomalu na hranu havarijního výměru. A báňský úředník mi jinými slovy řekl, že si za to mohu sám, že mám starý dům. Tím to začalo. A běží to dodnes.

Co je pro Vás největší problém?

Velký problém je výjimečná koncentrace vzácných rostlin a živočichů v této lokalitě. Krásně o tom hovoří botanik Richard Višňák, který přirovnává přírodní hodnoty kopce Tlustce významem k tomu, co pro nás znamená z historického kontextu Karlštejn. Význam kopce asi dosud není plně rozpoznán a doceněn v každém případě přesahuje hranice kraje.

Co hodnotu Tlustce určuje?

Hodnotu kopce neurčuje ani tak délka seznamu významných rostlinných a živočišných druhů (i když i ta je úctyhodná), jako spíše organická jednota jejich často silných a vitálních populací. Tlustec lze s jistou nadsázkou označit za konzervu druhově bohatých lesů z doby holocénního klimatického optima. A přestože byl kopec vystaven zátěži předchozí těžby, revitalizace těchto ploch je stále možná.

Jak byste si budoucnost kopce představoval vy?

Tlustec by se zasloužil vyhlásit zde přírodní rezervaci, a ne ho odsoudit k vytěžení. Nedělejme si iluze, obávám se, jakmile bude těžební povolení vydáno a těžař se zakousne do skály, čeká Tlustec osud nedalekého Tachova a jiných kopců. I když vzácných chráněných druhů je zde značné množství. Některé jsou dokonce chráněné i dle evropského práva. Zasloužily by si ochranu. Pokud by nebyl určen k vytěžení, tak by zcela jistě byl významnou součástí systému NATURA.

Co považujete za největší chybu?

Největším problémem je totalitní rozhodnutí totalitního ministerstva. Rozhodnutí o tom, že Tlustec je hora kamení určená k vytěžení. Po revoluci přišla dramatická privatizace, ale to už je vše promlčeno. Další problém je následné selhání státní správy v uplynulém období. Místo ochrany přírody použila alibistický přístup, že je rozhodnuto, že je kopec jen hora kamene určená k vytěžení. Výjimku netvořila i vadná či účelová rozhodnutí. Ba přímo, troufnu si říci, že i lživé informace. Jak jinak si vysvětlit, když opakovaně ve všech fázích uvádíme, že ke škodám na domech došlo jak při komorových, tak i clonových odstřelech.

Myslíte, že čedič z Tlustce lze těžit bez škod?

To si rozhodně nemyslím. Jednak okolní obce jsou většinou založeny na tzv. sesuvných územích. Na úpatí jsou tato pole skryta v zemi a většinou tvoří podloží pro většinu domů ve vesnicích. Ta sesuvná území jsou neaktivní, ovšem vlivem těžební činnosti je pravděpodobné, že se budou aktivovat a dojde k poškozením domů. Druhým vlivem je pak samotná těžba. Kde spatřuji osobně velký problém.

Můžete být konkrétnější?

V minulosti se těžilo komorovými i clonovými odstřely. Bohužel k poškozením docházelo při obou způsobech těžby. Clonové odstřely mají navíc tu negativní vlastnost, že se pnutí ve zdivu hromadí a neukáže se bezprostředně po odstřelu. Máme to dokumentované a v důsledku je tento způsob těžby pro domy stejně ničivý jako komorové odstřely. A dalším nebezpečím pro domy na úpatí kopce je hrozba vzniku mikrozemětřesení, která budou vyvolána samotným váhovým úbytkem kamene. V okamžiku, kdy zmizí velká část kopce, je vysoce pravděpodobné, že k pohybům v geologickém prostředí blízkého okolí kopce Tlustec dojde.

Podle čeho se při vašich úvahách řídíte?

Tyto informace nemáme z vlastní hlavy, ale za tu dlouhou dobu byly vypracovány posudky významnými znalci a byly vyneseny rozsudky nezávislých soudů. Tyto informace máme odtamtud. A v minulosti se k problematice těžby na Tlustci vyslovila několikrát i Akademie věd ČR.

Má tedy Ministerstvo životního prostředí důkaz, že budoucí těžba nenadělá další škody?

No právě, že podle mne nemá, protože nezávislý soud měl k dispozici výsledky měření při předmětných odstřelech, které ovšem nezávislý znalec ve svém posudku smetl ze stolu.
Takže dle mého názoru je soudně prokázaný negativní vliv těžební činnosti na nemovitosti v Postřelné a okolí, ovšem jako důkaz pro to, že se v budoucnu nic nestane, jsou právě používána data a posudky, vycházející z monitoringu těžební organizace, které nezávislý soud neuznal jako důkaz ve prospěch těžaře a rozhodl o škodách na domech v Postřelné právě vinou trhacích prací v kamenolomu na Tlustci konkrétně clonovými odstřely.
A do nebe volající je, že současným těžařem je dle obchodního rejstříku právě majitel té monitorovací firmy, která ty posudky dělala.

Ale leckdo namítne, že Tlustec takto zůstat nemůže, že šetrná rekultivační těžba jej zachrání. Co si o tom myslíte?

To je podle mne zásadní omyl. Jaká šetrná rekultivační těžba? Máte na mysli těžbu 840 000 tun kamene ročně? Vždyť to je velkolom! To je trojnásobek záměru, který měl předchozí těžař. A k tomuto předchozímu záměru se dělala v minulosti EIA. Která byla dělaná na úplně jiná množství a jiné prostředí. Nemyslíte, že se prostředí na kopci za těch mnoha let nezměnilo? Změnilo, zcela jistě, ale nikomu to nevadí. Má se tam dvacet třicet let těžit, aby pak následná rekultivace byla provedena přirozenou sukcesí tedy ponecháním osudu? To je smysl té budoucí desítky let trvající rekultivační těžby? Aby se na to ponechání osudu vydělalo? Samozřejmě podle názorů odborníků, pokud by se ponechal lom tak, jak je nyní, tak je to tisíckrát vhodnější postup, než ta dvaceti třicetiletá těžba se všemi důsledky pro přírodu i pro obyvatelstvo. Ale to v tuto chvíli není ve hře.

Co by bylo podle vás nejvhodnější řešení?

Jednoznačně odepsat zásoby kamene na Tlustci. To geologické prostředí je tam velmi komplikované a ty problémy s poškozováním domů těžbou tam budou vždycky. Domy jsou již narušené předchozí těžbou. Možná to není vidět, lidé si domy sami na své náklady opravili. Budoucí těžař bude křičet, že on škody nezpůsobil, ale jeho předchůdce.

Co vám na celé kauze vadí nejvíce?

Mně vadí ten, podle mne, neférový postoj státu. Dobře, pokud se republika mocí mermo bez toho kamene neobejde, a když už si nějakým způsobem zdůvodní, proč může nenávratně poškodit tuto krásnou a významnou přírodní dominantu, tak pak se ale musí postavit čelem k občanům. Musí se udělat pomyslný velký kruh předpokládaných reálných vlivů a to tak, aby žádnému občanu majiteli domu nebyla způsobena nějaká újma. Nejsme ve válečném stavu, kdy se snese leccos…

Takže jediným správným řešením je v tuto chvíli odpis zásob?

Ovšem i tento záměr má svá úskalí. Sami jsme se o to pokoušeli v minulosti s městem Jablonné v Podještědí. Neúspěšně. Problémem je legislativa. Podle platné legislativy (pokud se nic nezměnilo) musí vznesený podnět k odpisu zásob fyzicky provést sám těžař. Chtěl bych tedy vidět těžaře disponujícího tak obrovským dobývacím prostorem, jak si sám sobě přikáže odepsat zásoby, a ještě provede následnou rekultivaci na své náklady. Takže podle mého názoru, jen politické rozhodnutí může tento koloběh vyřešit a kopec Tlustec zachránit. Podle mě nepostačuje prohlášení, že politická reprezentace bude respektovat vůli obcí. Myslím, že je třeba více odvahy a aktivity politiků, obdobně jako se děje nyní kolem dolu Turów v Polsku. Vždyť i v kauze Tlustec se nejedná jen o živočichy a rostliny a domy a kámen, ale ve hře je i obrovské ložisko podzemní vody pod kopcem Tlustec.

zdroj: „Českolipský deník rozhovor 19.2.2020“

Aktualita: Liberecký kraj chce, aby ministerstvo průmyslu a obchodu odepsalo zásoby kamene na kopci Tlustec na Českolipsku. Jen tak lze zabránit v budoucnu obnovení těžby a ukončit letité spory. Prohlásil hejtman Martin Půta dne 20.2. 2020