Tak ledy se konečně pohnuly a již se začínají i v České republice přijímat teorie, že nošení roušek má v boji proti nakažení COVID-19 smysl.

Teď bude důležité, aby se projevila odvaha a tolerance společnosti. Aby na ty, co mají nasazenu roušku nebylo pohlíženo jako na rizikové osoby, ale právě jako na odpovědné občany, co dobrovolně a sami od sebe, v zájmu maximální účinnosti všech kroků, které se nyní provádějí, chtějí přispět k co nejkratšímu průběhu epidemie. A kteří tak dávají ostatním lidem signál, aby učinili totéž. A je naprosto nepřípustné, aby se kdokoliv s rouškou stal terčem posměchu okolí!

I kdyby nošení roušek ve výsledku pomohlo jen z třiceti procent, pak má to zcela jistě smysl. Ale myslím, že se ukáže, že výsledný přínos bude podstatně vyšší.
Zejména pokud se nyní ukazuje, že nejvyšší infekčnost COVID-19 je právě v počátečním, ještě bezpříznakovém, období od nakažení.

Doufejme, že nedostatek roušek – jakýchkoliv – bude vyřešen v krátkém čase. Případně existuje velmi mnoho šikovných webových doporučení, jak si obyčejnou textilní roušku připravit sami. I taková rouška má podle mne smysl. To je prostě základ.
Jsem přesvědčen, že to bude ta nejúčinnější a nejlevnější strategie.

Je potřeba to přijmout a zvyknout si na to, co můžeme každý sám udělat. V ideálním případě z toho udělat přednost, že je nositel roušky „in“. Všichni jsme si tu na Tchaj-wanu zvykli nasadit si roušku při odchodu z bytu do veřejného prostoru.
Je to nejjednodušší cesta. Samozřejmě společně s dalšími kroky jak neohrozit a posilovat svoji imunitu. Jako je hygiena mytí rukou, nesahat si na obličej a do úst, přísun ovoce a dobrá nálada.
Paní spisovatelka Radka Denemarková vše popsala výstižně.

Obdivuji lékaře a prodavače, řidiče hromadné dopravy, co fungují v prvních liniích a nejsou nijak chráněni. Nejsem si jistý, zda si zodpovědné osoby jsou schopny představit tu míru jejich ohrožení a stále a stále se divím, když vrcholní politici říkají, že roušky nosit není třeba. To je maximálně nezodpovědné.

Spíše si myslím, že někde někdo zaspal, či snad nedejbože sleduje svoje vlastní ekonomické zájmy. To se zcela jistě brzy ukáže. Tady na Tchajwanu rouška stojí v přepočtu asi 5 CZK a distribuce je pod kontrolou a překupníkům s nimi – těmto lidským hyenám - co by chtěli zneužít k situace k vlastnímu obohacení, hrozí milionové pokuty.

V Asii je nošení roušek běžnou praxí. zejména v době infekcí. A právě důvodem je ochrana všech lidí kolem.

Jsem přesvědčen, že nošení roušek zde na Tchajwanu, a v dalších asijských zemích, významnou měrou přispělo, společně s dalšími sofistikovanými kroky odpovědných orgánů, k tomu, že je tady vývoj koronavirové epidemie pod kontrolou. Lidé bez roušek na ulici jsou absolutní výjimkou. Být s rouškou na obličeji v dopravních prostředcích je tu nyní naprosto samozřejmé.

V době počátečního nedostatku roušek na Tchajwanu vznikly takovéto důležité odkazy, jak si improvizovaně poradit sám.

Myslím, že k dnešnímu dni celkových 59 pozitivních případů na Tchaj-wanu, od počátku krize v lednu, hovoří za vše (včera k původnímu číslu 53 nakažených přibylo 6 nových případů).

Pokud všichni si nasadí ve veřejném prostoru zdravotní roušky, pak COVID-19 bude čelit velkému omezení.

Perlička závěrem - Světová zdravotnická organizace (WHO), kvůli čínskému tlaku vyloučila nedávno ze svých řad Tchaj-wan.