V dobách když mi bylo patnáct nebo tak nějak to bylo jednodušší. Většina idiotů byla uniformovaná. Například Svazáci. Měli intenzivní pocit, že jim patří svět, patent na pokrok ale naštěstí taky modrou košili, takže se jim člověk obvykle dokázal vyhnout. Soudružka Švorcová by řekla něco v tom smyslu, že byli tak krásně mladí. Prostě opruzové, kteří se starali o to, do čeho jim nic nebylo a byli rozhodnutí, abych parafrázoval klasika, nahnat nás do ráje třeba klackem. Naštěstí záhy vyhynuli. Jak se ale ukazuje, nikoliv důsledně.