Kdo má pravdu Pavel Zeman nebo Andrej Babiš?


Západní liberální demokracie procházejí zatěžkávací zkouškou. Ukazuje se, že princip zastupitelské demokracie, v němž lid vládne prostřednictvím volených zástupců, není jednoduše slučitelný s liberálními požadavky na dělbu a kontrolu moci vlády a ochranu lidských, občanských a politických práv a svobod. Vláda práva, jak se stručně označuje systém pravidel omezující vládní moc, může natolik zkomplikovat schopnost vlády efektivně vykonávat moc, že se čím dál tím častěji objevují tendence tato pravidla obcházet.

Netýká se to jenom zemí bývalého východního bloku, ale podobné tendence můžeme vidět i v kolébce demokracie Spojených státech amerických.
Vzhledem k tomu, že pravidla stanovující liberální kontrolu moci obsahují ústavy, můžeme míru ohrožení schopnosti kontrolovat moc nejlépe měřit snahou „tvořivým“ způsobem ohýbat ústavu k obrazu svému.

V České republice došlo po parlamentních volbách k zajímavé situaci. Volby vyhrálo s velkým náskokem hnutí ANO vedené Andrejem Babišem. Současně však probíhají prezidentské volby, ve kterých mohou hlasy stoupenců ANO sehrát rozhodující roli. Za normálních okolností by byla situace jasná: prezident by jmenoval premiérem předsedu nejsilnější politické strany a nechal by ho sestavit vládu. Potíž je v tom, že Andrej Babiš čelí trestnímu stíhání. Co teď?

Spor okolo vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání se stal snad nejfrekventovanější mediální zprávou posledních dnů. Připomeňme si, že poslanecká imunita slouží k tomu, aby chránila politiku před zneužíváním orgánů činných v trestním řízení k účelovému stíhání nepohodlných politiků.

U nás došlo ke zcela neočekávané situaci. Premiér a jeden z jeho nejbližších spolupracovníků si stěžují, že orgány činné v trestním řízení proti nim postupují na základě objednávky mafie. Pikantní na tom je, že ministrem spravedlnosti, do jehož gesce patří státní zastupitelství, byl po celé minulé čtyřleté funkční období některý z reprezentantů hnutí ANO.

Opozice má zákonitě hody. Tak buď si čelní politici ANO vymýšlejí historky o mafii, nebo řídili státní zastupitelství naprosto nekompetentně. Vždyť policie bez státních zástupců nemůže udělat krok.

Možná ale existuje logičtější vysvětlení rozporů, které dnes sledujeme. Kauza Čapí hnízdo se týká manipulací při čerpání evropských dotaci. Dotace byly určeny pro malé podniky. Policie a státní zastupitelství mají za to, že o dotaci žádal malý podnik jenom na oko, neboť od počátku bylo jasné, že miliardový projekt rekonstrukce zpustošeného statku na luxusní kongresové a wellness centrum u Olbramovic ve středních Čechách kapacity malého podniku přesahuje, takže ho fakticky realizoval Agrofert, který by ale nárok na evropskou dotaci neměl.

Až potud je všechno jasné. Přesně podle zásady „udávat se nemá, ale oznámit se musí“, nějaká dobrá duše upozornila na okolnosti, za jakých projekt Čapí hnízdo dotace čerpal. Policie začala vyšetřovat, státní zástupci dozorovat. Evropský dozorový orgán OLAF, který se zabývá okolnostmi čerpání evropských dotací, doporučil, aby se projekt z evropských peněz nefinancoval. Přesto Andrej Babiš na jednání Poslanecké sněmovny 19. ledna prohlásil „My žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a objednat pravděpodobně, dostat někoho do vězení.“ Proč z toho obviňuje mafii?

Proto, že takových projektů bylo v republice několik stovek, možná tisíc. Takže se nám otázka posouvá: Proč se ze všech podezřelých projektů vyšetřuje právě Čapí hnízdo? Představme si čistě herně, že existuje skupina podnikatelů, kterým přítomnost Andreje Babiše v politice vadí. Stane-li se předsedou vlády, bude mít v ruce páky, které jim mohou velmi nepříjemně zkomplikovat život. Vláda má k dispozici nástroje jak ovlivnit složení dozorčích rad i managementů důležitých státních firem. Má pod kontrolou veřejné zakázky. A to už může leckomu hodně rušit kruhy.

Třeba ČEZ je zajímavá firma. Připomněl bych, že si generální ředitel Beneš objednával u paní Nagyové, vedoucí sekretariátu premiéra Nečase, kdo se má stát šéfem odposlechů na policii. Proč asi? si nejspíš laskavý čtenář domyslí. Pro dokreslení: nedlouho na to vyhrál v soutěži nejlepší manažer České republiky.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se proti tvrzení premiéra Babiše ohradil: „je smutné, že politici tímto podrývají důvěryhodnost justice, která nemá nejmenší možnost se bránit, a zároveň zpochybňují důvěru ve spravedlnost“.

A teď si myslím, že máme pohromadě základní figury k rozluštění stávající hádanky. Může mít pravdu Pavel Zeman i Andrej Babiš?
Připusťme (herně), že žádost o dotaci v případě farmy Čapí hnízdo skutečně nebyla košer. Může to Andrej Babiš přiznat? No nemůže, vždyť by tím potvrdil oprávněnost trestního stíhání. Může ale předpokládat, že trestní stíhání Čapího hnízda nespadlo z čistého nebe, ale je hezkou ukázkou, jak se dá policie a státní zastupitelství použít – poditýkám legitimně - v byznysovém boji? Řekl bych, že s klidem může.

Jak známo, státní zastupitelství má povinnost ze zákona vyšetřovat trestnou činnost, o které se dozví. Je zřejmé, že evropským dotacím mělo věnovat náležitou pozornost. Pochopitelně to lze při jejich rozsahu kapacitně stěží zvládnout a tak se do hledáčku policie a státního zastupitelství dostávaly víceméně nahodilé případy. Jestli to pomáhá upevňovat důvěru v právní stát, bych si dovolil pochybovat.

Jedním z těch případů bylo také Čapí hnízdo. Opakuji, že policie a státní zastupitelství mají důvod se kauzou zabývat.

Premiér Babiš má zase důvod se ptát, proč se ze všech problematických dotačních projektů pro malé firmy se stíhá právě ten jeho. Nota bene, když mu jeho vyšetřovatel řekl, že pokud by nebyl v politice, případ by se nevyšetřoval.

Kdyby si mandátní a imunitní výbor položil otázku, jestli politická manipulace nespočívá náhodou v tom, že se Babišova kauza v tuhle chvíli vůbec stíhá, dostal by se k meritu věci. Existuje-li celá řada jiných dotačních kauz pro malé firmy, které se nestíhají, ačkoliv by si to zasloužily stejně jako Čapí hnízdo, pak by potřeboval vědět, jak to v republice za oponou chodí.

Tyto informace mu byl ochoten poskytnout detektiv Jiří Komárek, bývalý šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Patřil mezi detektivy, kteří byli velmi znepokojeni narychlo spíchnutou policejní reformou, a svou nespokojenost veřejně prezentoval tím, že nařkl policejního prezidenta z brutálního úniku informací. Za to byl odsouzen k jednoročnímu podmíněnému trestu.

Česká média vesměs snahu po vyslechnutí detektiva viděla jako pokus ze strany Andreje Babiše vyhnout se trestnímu stíhání svědectvím nedůvěryhodného detektiva.
Je však třeba připomenout, že tento detektiv vedl vyšetřování lihové kauzy, což byla jedna z nejobtížnějších trestních kauz, které u nás kdy byly úspěšně přivedeny do konce, tj. do pravomocných rozsudků, ačkoliv se tam nabídky úplatků pohybovaly v sedmimístných číslech.

Detektiv skutečně prokázal profesionalitu i mravní integritu, když lihovou kauzu zvládl. Koneckonců otazníky nad policejní reformou neměl jenom on. Nicméně ministr vnitra ho nezbavil mlčenlivosti, takže jeho výpověď před výborem pozbyla smysl.

Zdůrazňuji, že se nepřimlouvám za to, aby Andrej Babiš nebyl stíhán. Bez ohledu na anonymní udání se Čapí hnízdo vyšetřit musí. I když je možné, že se úmysl podvádět prokázat nepodaří. Přitom kdyby ho sněmovna nevydala, trestní stíhání by se pouze odložilo. Nelze vyloučit, že se o stíhání kauzy někdo postaral, aby Babišovi politické fungování ztížil nebo překazil – ale institut imunity je přece určen přesně k tomu, aby se takovým praktikám dalo zabránit.

Přesto, že se premiér Babiš nepochybně cítí být obětí mafie, měl by pečlivě vážit slova. Kdyby nežádal podezřele o evropské dotace, trestní stíhání by mu nehrozilo. Pokud zpochybňuje způsob, jakým policie i státní zastupitelství jeho kauzu řeší, podkopává v očích veřejnosti právní stát, který chce údajně posílit. Ani dozorový, ani nejvyšší státní zástupce nemají důvod něco policii či státnímu zastupitelství vytknout. Oni neřeší, ani nemohou řešit Babišovo přesvědčení, že účelové je vytažení Čapího hnízda z plejády jiných podobných případů. Nejlepší by bylo, kdyby se vzdal nároku na jmenování premiérem a prezidentovi navrhl třeba ministryni obrany Šlechtovou. Odblokoval by tím cestu k většinové vládě, na kterou stejně bude mít vliv.

Andrej Babiš tuto možnost naznačil. Celkem nepřekvapivě, když s tímto návrhem předstoupil před poslance klubu ANO, dočkal se rozhodného odmítnutí. Miloš Zeman sestavování vlády mistrovsky zařadil do mozaiky akcí na podporu svého znovuzvolení. Až ústava úpěla. Dopředu řekl, zcela nestandardně, že dá Andreji Babišovi k dispozici dva pokusy. Umožnil mu tím, aby si sestavil jednobarevnou menšinovou vládu, aniž by musel o koalicích vyjednávat. Andrej Babiš, sedě pevně u kormidla státu, se prezidentovi odvděčil tím, že vyzval své voliče, aby ve druhém kole podpořili prezidenta Zemana.

S první žádostí o důvěru v Poslanecké sněmovně neuspěl. To mu ovšem příliš nevadí: i kdyby Miloš Zeman ve volbách neuspěl, ale jmenoval ho premiérem podruhé, jak slíbil, případné zvolení prezidenta Drahoše by na tom nemohlo vůbec nic změnit. Co na to právní stát? Radši se neptejme.