Kdo vlastně ohrožuje Evropskou unii?


Kdybychom si chtěli pořídit virtuální realitu v obchodě s elektronikou, stálo by nás to majlant. Pustíme-li si v neděli v poledne Českou televizi, přeneseme se do virtuálního světa za cenu koncesionářského poplatku, což je skoro zadarmo. Názorně to předvedla beseda o čínském nebezpečí v nedělních OVM. V záplavě skandálů, jimiž nás denně média zásobují, lehce přehlédneme ty, které jsou významné. Skandál spojený s firmou Cambridge Analytica, se však přehlédnout nevyplácí.

Poměrně nedávno vyšla ve Spojených státech kniha autora Christophera Wylieho Mindf*ck. Název je obtížně přeložitelná slovní hříčka, chceme-li zůstat zdvořilí. Tak řekněme Jak si pohrát s Vaší myslí.

Autor je tvůrcem algoritmu, který firma Cambridge Analytica použila na ovlivňování voleb v celé řadě zemí Afriky, Karibiku, referenda o brexitu až po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Stručně řečeno, jedná se o toto: z relativně málo údajů o tom, co se vám líbí nebo nelíbí, program dokáže určit Váš osobnostní profil a podle něho zacílit reklamu, která je mnohonásobně účinnější než neadresná masová reklama. Co je důležitější a znepokojivé, nikde se nearchivuje. Nelze tedy zpětně určit, na základě jakých informací jste si utvářeli politický názor. To je ovšem pouze jedna část skládačky. Má-li k dispozici dostatek údajů, ještě lépe zpětnou vazbu, která dokáže měřit, jaký účinek na Vás dosavadní komunikace měla, může aktivně měnit vaši psychiku. Když si Christopher Wylie uvědomil, jakému džinovi pomohl z lahve, věnoval nemalé úsilí, aby na to upozornil veřejnost. Ta kniha je vlastně jeho zpovědí.

Je zřejmé, že takové nástroje mění koncept demokracie ve frašku. Jestliže prostřednictvím manipulativních technik lze zajistit zvolení politické reprezentace, která skrývá důsledky, jež bude mít její vládnutí pro její voliče, co to má společného s demokracií? Účelem těch technik je surfovat na vzedmuté vlně uměle přiživovaných emocí. Racionalitu je třeba vyřadit.

Podle nedělní televizní besedy by poslanci měli vyšetřit, jaké nebezpečí naší demokracii hrozí ze strany čínských a ruských vlivových agentur. Jenže podle Christophera Wylieho se na operacích Cambridge Analytica Číňané nepodíleli nijak, a ruský vliv byl omezený. Rusové měli zájem být potencionální klienti a údajně pomohli serveru WikiLeaks k emailům Demokratického národního kongresu. Vývoj programu platili Robert Mercer a jeho dcera Rebekah, američtí miliardáři, štědří donátoři republikánské strany. Významnou podporu měli od Stephena Bannona, svého času šéf poradce prezidenta Trumpa. Cambridge Analytica se významně podílela na britském referendu, které rozhodlo o odchodu Británie z Evropské unie. Když teď prezident Trump nadšeně uvítal výsledek britských voleb jako potvrzení Brexitu, nejednoho diváka napadne otázka, kdo si vlastně přeje rozpad Evropské unie?

Nevidí náhodou prezident Trump v Brexitu začátek svého Nového liberálního světového řádu národních států, který od nynějška až navěky povedou Spojené státy?

Takové otázky nám naše veřejnoprávní televize nepředstaví. Pravděpodobně v rámci cvičení emoční inteligence. Proč rušit pohodu nedělního oběda koncesionářů, že?