Vládne u nás právo?
Jak se premiér rozhodl ukázat EU, že vládě práva skutečně nerozumí.
Po hlasování o daňovém balíčku by o tom asi leckdo mohl mít pochybnosti. Premiér v Bruselu řekl, že neví, co to vlastně ta vláda práva je, a rozhodl se to hned dokázat. Způsob, jakým český parlament projednává největší změnu daní za poslední desetiletí přesvědčivě ukazuje, že premiér v Bruselu nelhal. Je velká škoda, že českou veřejnost fungování poslanecké sněmovny nudí, protože jí připadá složité. Přitom jenom při troše snahy by zjistila, že počínání poslanců někdy překonává i Stroupežnického Naše furianty. Pouze nám chybí Jaroslav Hašek, která by to uměl ukézat.
V “normálním” parlamentu se peníze pečlivě hlídají. Zasedají v něm politické strany, které se dělí na vládní a opoziční. Zákony do parlamentu předkládá vláda. Může se stát, že skupina poslanců navrhne zákon, ale šance, že parlamentem úspěšně projde, je velmi malá. V australském parlamentu se to podaří tak jednou za rok a otevírá se přitom bedna šampaňského. U nás by takový zvyk vedl k tomu, že by se sněmovna odstěhovala na protialkoholní kliniku.
Proč má vláda přednost? Protože zákony vytváří profesionální byrokracie, která spolu se zákonem dává poslanců k dispozici údaje o tom, jaké bude mít přijetí zákona důsledky. Navrhují-li zákony poslanci, takové zázemí pochopitelně nemají, proto jednací řády solidních parlamentů obsahují ustanovení, která poslanecké tvořivosti přistřihují křídla.
Podívejme se, podle jakých pravidel se přijímají poslanecké návrhy v německém spolkovém sněmu. Vyplývá z nich, že pokud rozpočtový výbor neumí sněmovně předložit návrh, jak se deficit bude krýt, může Spolkový sněm rozhodnout pouze o možnosti jeho krytí. Jinými slovy německý jednací řád by nedovolil, aby takový paskvil, jaký schválila poslanecká sněmovna, vůbec mohl být odhlasován.
Mezi základní principy vlády práva totiž patří předvídatelnost. Když poslanci hlasují o zákonu, mají vědět, o čem hlasují. Návrh má být předem důkladně projednán se všemi dotčenými subjekty. V případě klíčové změny daní však poslanci evidentně neměli tušení, o čem hlasují. Neuvěřitelné.
Tak si to zrekapitulujme. Vláda nebyla schopna předložit sněmovně prodiskutovaný návrh na změnu daní s vyčíslením, jak bude hradit navrhovaný deficit. Premiér se proto rozhodl, že změnu daní předloží jako poslanecký návrh. Jeho místopředseda Hamáček současně přeložil jiný poslanecký návrh. V dějinách parlamentarismu nejspíš světová premiéra. Jinými slovy Babiš sdělil veřejnosti, že nemá vládní většinu. Po změti pozměňovacích návrhů, bez toho, že by se před finálním hlasováním důsledky těchto návrhů propočítaly a poslancům předložily, premiér splácal ad hoc koalici z ODS a Okamurova hnutí a tím slepencem nechal odhlasovat finanční bombu.
Stojí za povšimnutí, že premiéra podržela ODS. Profesor Fiala nepochybně ví, co je to vláda práva a jistě zná i německý jednací řád. O to je smutnější, do jakého suterénu je ochoten svou stranu vést. Konzervativní politická strana nemůže hlasovat o zákonu, jehož důsledky pro osud země nezná. Nakonec se v české sněmovně chovají odpovědně piráti a poslanec Kalousek. Co dodat? U pirátů je to možná příslib.
Poučení? 1) Nesuďme politiky podle slov, ale podle skutků.
2) Bez důkladné úpravy pravidel jednání Parlamentu si o fungující demokracii můžeme jenom nechat zdát.
Na důkaz překlad odstavce jednacího řádu Spolkového sněmu, jímž se řídí projednání poslaneckých návrhů s finančními dopady.
4) V rozsahu, v jakém má finanční návrh vliv na veřejné finance spolku, přezkoumá Rozpočtový výbor jeho slučitelnost se stávajícím rozpočtem a s budoucími rozpočty. Pokud z posouzení rozpočtu výborem vyplývá, že návrh má dopad na současný rozpočet, předloží současně se zprávou Spolkovému sněmu návrh na pokrytí ztráty ze zmenšení příjmů nebo ze zvýšení výdajů; pokud má dopad na budoucí rozpočty, výbor pro rozpočet se ve své zprávě vyjádří o možnostech budoucího pokrytí. Zaujala-li spolková vláda k návrhu stanovisko, rozpočtový výbor se ve své zprávě k tomuto stanovisku vyjádří. Není-li Rozpočtový výbor schopen předložit návrh pokrytí, je návrh předložen Spolkovému sněmu, který po odůvodnění žadatelem, pouze projedná a rozhodne o možnosti krytí. Pokud Spolkový sněm rovněž možnost krytí neguje, považuje se návrh za vyřízený.
Po hlasování o daňovém balíčku by o tom asi leckdo mohl mít pochybnosti. Premiér v Bruselu řekl, že neví, co to vlastně ta vláda práva je, a rozhodl se to hned dokázat. Způsob, jakým český parlament projednává největší změnu daní za poslední desetiletí přesvědčivě ukazuje, že premiér v Bruselu nelhal. Je velká škoda, že českou veřejnost fungování poslanecké sněmovny nudí, protože jí připadá složité. Přitom jenom při troše snahy by zjistila, že počínání poslanců někdy překonává i Stroupežnického Naše furianty. Pouze nám chybí Jaroslav Hašek, která by to uměl ukézat.
V “normálním” parlamentu se peníze pečlivě hlídají. Zasedají v něm politické strany, které se dělí na vládní a opoziční. Zákony do parlamentu předkládá vláda. Může se stát, že skupina poslanců navrhne zákon, ale šance, že parlamentem úspěšně projde, je velmi malá. V australském parlamentu se to podaří tak jednou za rok a otevírá se přitom bedna šampaňského. U nás by takový zvyk vedl k tomu, že by se sněmovna odstěhovala na protialkoholní kliniku.
Proč má vláda přednost? Protože zákony vytváří profesionální byrokracie, která spolu se zákonem dává poslanců k dispozici údaje o tom, jaké bude mít přijetí zákona důsledky. Navrhují-li zákony poslanci, takové zázemí pochopitelně nemají, proto jednací řády solidních parlamentů obsahují ustanovení, která poslanecké tvořivosti přistřihují křídla.
Podívejme se, podle jakých pravidel se přijímají poslanecké návrhy v německém spolkovém sněmu. Vyplývá z nich, že pokud rozpočtový výbor neumí sněmovně předložit návrh, jak se deficit bude krýt, může Spolkový sněm rozhodnout pouze o možnosti jeho krytí. Jinými slovy německý jednací řád by nedovolil, aby takový paskvil, jaký schválila poslanecká sněmovna, vůbec mohl být odhlasován.
Mezi základní principy vlády práva totiž patří předvídatelnost. Když poslanci hlasují o zákonu, mají vědět, o čem hlasují. Návrh má být předem důkladně projednán se všemi dotčenými subjekty. V případě klíčové změny daní však poslanci evidentně neměli tušení, o čem hlasují. Neuvěřitelné.
Tak si to zrekapitulujme. Vláda nebyla schopna předložit sněmovně prodiskutovaný návrh na změnu daní s vyčíslením, jak bude hradit navrhovaný deficit. Premiér se proto rozhodl, že změnu daní předloží jako poslanecký návrh. Jeho místopředseda Hamáček současně přeložil jiný poslanecký návrh. V dějinách parlamentarismu nejspíš světová premiéra. Jinými slovy Babiš sdělil veřejnosti, že nemá vládní většinu. Po změti pozměňovacích návrhů, bez toho, že by se před finálním hlasováním důsledky těchto návrhů propočítaly a poslancům předložily, premiér splácal ad hoc koalici z ODS a Okamurova hnutí a tím slepencem nechal odhlasovat finanční bombu.
Stojí za povšimnutí, že premiéra podržela ODS. Profesor Fiala nepochybně ví, co je to vláda práva a jistě zná i německý jednací řád. O to je smutnější, do jakého suterénu je ochoten svou stranu vést. Konzervativní politická strana nemůže hlasovat o zákonu, jehož důsledky pro osud země nezná. Nakonec se v české sněmovně chovají odpovědně piráti a poslanec Kalousek. Co dodat? U pirátů je to možná příslib.
Poučení? 1) Nesuďme politiky podle slov, ale podle skutků.
2) Bez důkladné úpravy pravidel jednání Parlamentu si o fungující demokracii můžeme jenom nechat zdát.
Na důkaz překlad odstavce jednacího řádu Spolkového sněmu, jímž se řídí projednání poslaneckých návrhů s finančními dopady.
4) V rozsahu, v jakém má finanční návrh vliv na veřejné finance spolku, přezkoumá Rozpočtový výbor jeho slučitelnost se stávajícím rozpočtem a s budoucími rozpočty. Pokud z posouzení rozpočtu výborem vyplývá, že návrh má dopad na současný rozpočet, předloží současně se zprávou Spolkovému sněmu návrh na pokrytí ztráty ze zmenšení příjmů nebo ze zvýšení výdajů; pokud má dopad na budoucí rozpočty, výbor pro rozpočet se ve své zprávě vyjádří o možnostech budoucího pokrytí. Zaujala-li spolková vláda k návrhu stanovisko, rozpočtový výbor se ve své zprávě k tomuto stanovisku vyjádří. Není-li Rozpočtový výbor schopen předložit návrh pokrytí, je návrh předložen Spolkovému sněmu, který po odůvodnění žadatelem, pouze projedná a rozhodne o možnosti krytí. Pokud Spolkový sněm rovněž možnost krytí neguje, považuje se návrh za vyřízený.