Radarová základna v České republice - Pro, nebo proti?

11. 10. 2009 | 11:01
Přečteno 4334 krát
Pro Veverku a spol: článek z 8. 2. 2007, vysíláno ČRo6

Radarová základna v České republice - Pro, nebo proti?
Václav Žák 08.02.2007

Dalo by se s úlevou vydechnout, že po nepříliš povznášejících tancích okolo sestavování vlády, při nichž Ústava tiše plakala v koutku, se začínáme vracet ke skutečně zásadním věcem pro budoucnost České republiky, Evropy, a bez přehánění můžeme říci i světa. Mám na mysli jednání o Ústavní smlouvě a základně amerického národního systému protiraketové obrany.
Veřejnost na zprávy o jejím možném umístění začala reagovat velmi živě. To je povzbudivé: už se pomalu zdálo, že je jí politika lhostejná. Teď je však klíčově důležité, aby debata o základně byla věcná, přesná a pokud možno zbavená ideologických předpojatostí.
Začněme otázkou: co je národní systém protiraketové obrany, jehož součástí má základna být? Pro odpověď se musíme vrátit o dvacet let zpátky, do poloviny osmdesátých let, kdy americký prezident Ronald Reagan vyhlásil svůj program hvězdných válek. Do té doby už téměř od počátku studené války spočíval mír na konceptu garance vzájemného zničení. Anglická zkratka pro tento koncept - MAD (tedy Mutually Assured Destruction) - znamená šílený.
Potom, co USA a SSSR nahromadily dostatek zbraní na několikeré zničení zeměkoule, mělo malý smysl zbrojit dál. Existovala-li jistota, že ani náhlý jaderný útok nezlikviduje schopnost protivníka na něj odpovědět, pak stačilo zajistit, že protivník nebude vyvíjet protiraketové systémy, aby existovala docela slušně garantovaná rovnováha. Toho se dosáhlo na počátku sedmdesátých let: USA a SSSR podepsaly smlouvy o omezení strategických zbraní a zákazu stavby protiraketových systémů, která každé zemi povolovala jeden protiraketový systém okolo určité lokality.
S nástupem prezidenta Reagana zahraniční politika USA přiostřila. Pokud by se USA podařilo vytvořit protiraketový štít, pak by získaly obrovskou výhodu nad SSSR. Jenže zavést spolehlivý protiraketový štít není jednoduché ani levné. Raketu je možné zničit buď v první části letu, kdy ji lze identifikovat teplem produkovaným jejími motory, nebo ve střední části letu, kdy její dráha má fyzikální parametry a dá se spočítat s dostatečnou přesností, je-li k dispozici přesný a výkonný radar, nebo v koncové části, kdy míří k cíli.
Nejvýhodnější je rakety ničit v úvodní fázi. "Hvězdné války" proto předpokládaly, že antirakety budou k dispozici na oběžných drahách kolem země, aby mohly proti startujícím raketám zasáhnout během desítek vteřin. Vynést do kosmu a udržovat na poměrně nízkých oběžných drahách tisícovku antiraket je však nesmírně nákladné. Co je horší: celá řada amerických vědců argumentovala, že "hvězdné války" nikdy nemohou garantovat, že zadrží útok či odvetu ze strany SSSR.
V devadesátých letech se diskuse o protiraketové obraně stala výrazně střízlivější. Už se nemluvilo o umisťování antiraket do vesmíru, tedy ničení raket v první fázi letu. Další možností je likvidace raket v koncové fázi letu. Ale to je také nesmírně nákladné: antiraketa nemůže být dál než 50 km od cíle, který má chránit. Zůstalo proto ničení raket ve střední části letu - ale takový systém nemůže odrazit masivní raketový útok, spíš chránit proti omylem vypuštěné raketě nebo ojedinělé raketě vypuštěné "lotrovským" státem. Zde se jedná o spolupráci včasného varovacího systému na družicích s pozemskými radarovými stanicemi a pozemskými sily s antiraketami. Tedy o systém, jaký má být umístěn u nás a v Polsku.
V roce 1999 americký Kongres přijal několikařádkový zákon o národním protiraketovém systému, v němž deklaroval záměr vybudovat co nejrychleji ochranu teritoria USA před omezeným raketovým útokem. Prezident Clinton nejevil o NMD velký zájem, nechal realizaci zákona na svém nástupci. Prezident G. W. Bush měl jasno: antiraketová obrana se stala jednou z klíčových doktrín jeho bezpečnostní strategie.
Aby si rozvázal ruce, vypověděl v roce 2002 smlouvu ABM zakazující stavbu protiraketových systémů, kterou USA uzavřely se SSSR v roce 1972. Přitom šlo o smlouvu, která celých třicet let zajišťovala vzájemné odstrašení. Rusko s rušením muselo souhlasit, smlouva byla vypověditelná. Ale dalo najevo, že stavbu národního protiraketového systému považuje za destabilizaci bezpečnostního uspořádání.
Komisi, která měla koncem devadesátých let vyhodnotit risika napadení USA, tehdy vedl Donald Rumsfeld, pozdější ministr národní obrany USA a jeden z hlavních zastánců strategie "aktivních" zásahů USA ve světě. Komise vyhodnotila nebezpečí jako akutní. USA začaly - pod vlivem znepokojivých zpráv o pokračujícím vývoji raket v Severní Koreji - stavět ve Fort Greely na Aljašce antiraketovou základnu proti raketám z Koreje.
Teď se konečně dostáváme k základně na našem území. Kromě Koreje považují USA za další "lotrovský stát" Irán. Pro ochranu před raketami vypálenými z jeho území na Spojené státy byly pro umístění radaru a raket vytipovány Polsko a Česká republika. Zopakujme: jde o součást amerického systému národní protiraketové obrany, která proti raketám zasahuje ve STŘEDNÍ části jejich letu, tedy když je raketa několik set kilometrů nad zemí. Je proto zřejmé, že nemůže chránit Českou republiku, a lze si velmi obtížně představit, jak by mohl chránit Evropu.
Umístění radaru by v případě války nepochybně zvýšilo riziko napadení ČR, ale pokud by k jaderné válce došlo, stěží by se ČR vyhnula jejím důsledkům i bez radarové základny. Nemyslím, že by občané naší republiky byli zbabělci, kteří by se zvýšeným rizikem nechali zastrašit. Navíc nebylo by nevděkem odmítnout pomoc spojenci, který osvobodil část naší republiky?
Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, musíme zvážit, jestli se stavbou radaru zvýší nebo sníží celková bezpečnost světa. Neosvobodily nás totiž jenom USA, osvobodil nás i Sovětský svaz, a dnešní Rusko má naprosto legitimní starost o svou bezpečnost. A nejen Rusko, i další regionální velmoci. Je pravda, že by plánovaný systém protiraketové obrany nedokázal zabránit odvetě Ruska, ale zde je třeba vzít v úvahu dva faktory: v USA se neustále ozývá volání po dobudování protiraketového systému na úroveň "hvězdných válek", což by mohlo podstatně oslabit kapacitu Ruska odpovědět na jaderný úder, a v devadesátých letech dramaticky poklesl počet jaderných hlavic i nosičů, jimiž obě velmoci disponují. Protiraketový systém tak narušuje koncept garance vzájemného zničení - a tím také bezpečnostní rovnováhu ve světě. Dá se očekávat s velkou pravděpodobností, že na budování amerických základen ve východní Evropě odpoví Rusko a další státy novým kolem zbrojení. Budou vyvíjet "chytré" zbraně schopné překonat antiraketové systémy. To je ovšem v příkrém rozporu s požadavky na zachování světové bezpečnosti.
Nakonec zmiňme argumenty, které se v diskusi o potřebě národního protiraketového systému vyskytují v USA nejčastěji: scénář, že k jadernému útoku na USA dojde mezikontinetální balistickou raketou, je nanejvýš nepravděpodobný. Start rakety by identifikoval zemi a vystavil by ji zničující odvetě. Mnohem spíš by bombu na místo dopravila loď nebo raketa krátkého doletu odpálená z lodě v blízkosti amerického pobřeží. Je to nesrovnatelně technologicky jednodušší - a bylo by podstatně těžší odhalit, kdo za útokem stojí. Před takovým útokem však radar v Brdech nepomůže USA ani trochu.
Odpůrci protiraketového systému argumentují racionálně. Podle nich předstírá zvýšení bezpečnosti Spojených států, přitom ji ve skutečnosti sníží. Investovalo se do něj už 80 miliard dolarů, přitom neumí USA ochránit před nejpravděpodobnějším scénářem útoku.
Jak bychom na tuto situaci měli reagovat my? Uvážlivě. Neměli bychom rozhodnout před příštími prezidentskými volbami v USA. Není totiž vůbec jisté, jestli stávající politika, kterou prosazuje administrativa prezidenta G. W. Bushe a jejíž trpké plody dnes vidíme v Iráku, bude po těchto volbách ještě platit.
Václav Žák, spolupracovník ČRo 6 a šéfredaktor dvouměsíčníku LISTY
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .


Čas vysílání: Po - Pá: 18.10, 23.10 repríza

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Oznámkujte (jako ve škole) kvalitu! 1 2 3 4 5 Průměr: 1.36

Diskuse


Datum: 13:50 10.02.2007
Od: Benek .X
RADER - REAGUJ
JAK MUZENEKDO UDRZOVAT MIR PRIPRAVOU NA VALKU A PERNAMENTNIM VYVOLAVANIM KONFLIKTU a VALCENIM?! STACI JEN TROCHU MYSLET ......
Datum: 1:08 10.02.2007
Od: Prof,J.Hájek
Velmi nebezpečná základna - REAGUJ
Zbytečné základny Navrhovaný americký systém protiraketových základen odvrací pozornost od skutečných hrozeb k hrozbám fiktivním a plýtvá prostředky potřebnými k řešení skutečně vážných ohrožení světové, a tedy i naší bezpečnosti. Základna v České republice a v Polsku má chránit území Spojených států před útokem mezikontinentálních raket. Všechny tištěné i vysílané mapy potvrzují, že se netýká Evropy a České republiky. Podílet se na obraně Spojených států by bylo legitimní. Legitimní není argument, že musíme plnit spojenecké závazky vůči USA. Závazky vůči Spojeným státům máme v rámci NATO. Kanaďané systém odmítli a většina Evropanů, pokud systém přímo neodmítají, zaujímá pozici mrtvého brouka. Washington se proto pokouší proniknout do aliance přes Čechy a Poláky s přesvědčením, že ostatním nezbude nic jiného než se postupně připojit. USA ani Evropu žádné jaderné mocností neohrožují. Írán sice může vyrobit rakety a jaderné zbraně, aby získal prestiž jaderné mocnosti, ale v praxi mu mohou sloužit jen k odstrašení případného regionálního útočníka. Napadnout Ameriku nebo Evropu by vyžadovalo ekonomický a vojenský potenciál zajišťující druhý úder po odvetném útoku napadeného. Íránu by trvalo desetiletí, než by toho dosáhl. Vyslání rakety na USA nebo Evropu by znamenalo národní sebevraždu. V Americe a v západní Evropě nikdo, kdo má zkušenost s jaderným deštníkem studené války, nemluví otevřeně o Rusku nebo Číně. Rusové a Američané se vzájemně už léta kontrolují družicemi. Aby snad někdo neměl falešné představy o Číně, předvedla, že umí zničit družici na oběžné dráze. Poláci chtějí k ochraně své základny před Ruskem rakety Patriot. Rusko konflikt se Západem neočekává. Z politických důvodů protestuje, ale raket ve střední Evropě se nebojí. Už proto, že – jak upozorňuje zbrojní analytik z konzervativní Heritage Foundation Baker Spring - má tolik raket, že by lehce zlikvidovalo jakoukoli americkou základnu v České republice i v Polsku. Také podle profesora americké národní bezpečnostní politiky na Massachusetts Institute of Technology Theodora Postola „nemá tento projekt z technologického hlediska vůbec žádný význam“, protože kdyby Írán měl mezikontinentální balistické střely, schopné zasáhnout USA, snadno zruší i protiraketovou základnu ve střední Evropě. Tento arzenál je vzhledem k nutnému ekonomickému, technologickému a logistickému zázemí nestátním aktérům, teroristům nebo šílencům nedostupný. Ti se mohou jako sebevražední atentátníci zmocnit letadel v Bostonu a zničit „dvojčata“ v New Yorku, vyhodit se do povětří v londýnském metru nebo odpálit nálože v Madridu. Čeští propagátoři o základně tvrdí, že posílí naše mezinárodní postavení. Avšak její přijetí bez dohody a souhlasu spojenců v NATO a v Evropské unii nás odsune přinejmenším do bezvýznamné pozice, nebudou-li nás mnozí z nich považovat za nástroj rozbíjení obou společenství. Už dnes se ocitáme na vedlejší koleji silou euroskeptických hlasů na vysoké státní úrovni. Je zcela iluzorní chtít to vyrovnávat dvoustrannou vazbou se Spojenými státy, pro něž můžeme mít význam jen v rámci Evropy. Mnozí Američané vědí, že jen spolupráce USA a silné Evropy může čelit současným nebezpečím. John F. Kennedy kdysi navrhoval uzavřít deklaraci o vzájemné závislosti. Pro Bushovu administrativu, jejíž nebezpečnou a neúspěšnou světovou politiku dnes odmítá většina Američanů, můžeme spolu s Poláky posloužit leda jako trojský kůň na jedno použití, který by pomohl vnést do NATO a EU její okamžité dobrodružné záměry. V 90. letech se dařilo omezovat zbrojní arzenály, které dnes zase rostou. Máme k tomu přispívat? Česká republika je odpovědná za vytváření společné bezpečnostní politiky. Nelze ji stavět na dvoustranných pilířích a koalicích ochotných, které by rozdělovaly a oslabovaly Evropu a transatlantické partnerství. Loajalita ke spojencům nás zavazuje neoslabovat je neuváženým jednostranným rozhodováním, které nás může pouze zavést do izolace, aniž bychom přispěli ke světové, evropské a tedy naší bezpečnosti
Datum: 18:56 09.02.2007
Od: Michal
Konečně rozumný názor - REAGUJ
Konečně rozumná a racionální polemika. Bohužel těch hlupáků, co všechno vidí deformovaně, přes brýle svých předsudků, je mezi politiky i novináři většina.
Datum: 17:53 09.02.2007
Od: jirka
www.zvedavec.org - REAGUJ
Nebudu se tu rozsáhle rozepisovat a předkládat argumenty, lidi by nudilo to číst, jsem proti am. přítomnosti v Česku. Proč? Čtěte www.blisty.cz a www.zvedavec.org
Datum: 22:11 11.02.2007
Od: Pavel Pávek
RE: www.zvedavec.org - REAGUJ
Čtu obé. Přesto, možná právě proto, jsem pro radar v ČR.
Datum: 12:01 13.02.2007
Od: jirka
RE: RE: www.zvedavec.org - REAGUJ
I přesto jste zastáncem těch "argumentů" pro vojenskou přítomnost USA v Česku? Bojíte se Iránu, S.Koreji? Myslíte že "válka proti terorismu" je správná? Proti komu a čemu se teda zbrojí? Nebo to jen cítíte jako povinnou službu pro američany, kteří nás v 2.sv.válce zachránili tím že se zastavili v Plzni a nechali nás rusům?
Datum: 17:52 09.02.2007
Od: paf
k anketě ČRO - REAGUJ
Příspěvek pana Žáka je snad prvním v tomto sdělovacím médiu (myslím Český rozhlas), který stojí "nohama na zemi". Zatím jsme byli mysírováni jen nehoráznou propagandou. Dále přikládám text, který jsem emailem adresoval redakci: Byli byste na základě současných informací pro stavbu americké radarové základny v České republice? Samozřejmě, že ano !!!... po takovéhle mediální masáži ! Opravdu, skvěle zvolená otázka! Doktor Geobels se v pekle usmívá... Nebýt toho, že se o vojenskou techniku zajímám od dětství, asi bych opravdu podlehl té nevídané mediální propagandě, na níž se i ČRO nemalou měrou podílí. Proč se až dosud neobjevil (ve vysílání, či na vašich webových) stránkách hlas odborníka? A myslím tím opravdu odborníka, ne nějakého nýmanda (s prominutím) - úředníka, politika, popř. ministra, který je médii z nějakých podivných příčin za odborníka s oblibou vydáván, a který k danému tématu opakuje jen těch pár vět, co o nutnosti vybudovat v Evropě vlastní "protiraketovou" základnu vypustili do světa američané, popřípadě si k nim dotvoří nějakou vlasní nesmyslnou "uměleckou kreaci". Přesto byla již nejen o "základně", ale i celém budovaném systému "americké protiraketové obrany" publikována série článků ve vojenském měsíčníku ATM (Armády, technika, militaria), na webu dostupném na adrese www.atmonline.cz. Samozřejmě, že to, co se tam píše, je v příkrém rozporu s "oficiální" mediální propagandou... Proč se "plošné" sdělovací prostředky bojí autora těchto článků, ing. Stanislava Kauckého? To opravdu silně zavání cenzurou (lépe řečeno - "mediální blokací" - kolik tak asi lidí čte ATM - a kolik jich poslouchá ČRO ?) Ovšem, co je snad ještě brutálnější, než samotná existence či neexistence základny (nebo radaru, to je úplně jedno, neb jedno bez druhého nemůže fungovat), je skutečnost, že občané jsou ohlupováni svou vlastní vládou a média (prý "pojistka demokracie") se na tom ochotně podílejí. A to má být ta "demokracie" ? Nikoli poměry - ale "arogance mocných" se u nás opravdu vrací do předlistopadových dob...
Datum: 15:20 09.02.2007
Od: Max
Nesouhlas se základnou USA Na území ČR. - REAGUJ
Jsem zásadně proti jakékoli základně USA na území České republky. Proč? Jednoduše mám strach z ruských atomových zbrani. Ruská vojenská doktrina říká jasně: vyhrazujeme si právo preventívních úderu ( vkarajním případě i jaderných) proti kterékoli zemi, jež by nás ohrožovala. A tohle platí i vúči USA!!! Kdo nám zaručí, že spoj. státy nezklouznou k fašizmu a nebudou ohrožovat svět v daleko větší míře než doposud? Kdo nám zaručí, že jako jejich "spojenci" nebudeme prvními obětmi odvetných ( z ruské strany samezř. prevent.) úderů.
Datum: 15:13 09.02.2007
Od: Alk
naši "přátelé" - REAGUJ
Opravdu pěkná polemika. Abych řekla pravdu už mám dost toho mazání medu okolo huby. Mám pocit, že kdybych ho začala dávat do skleniček a prodávat, tak si pěkně vydělám. Pěkně mě vystrašil kolega v práci, který prohlásil. Mě to nezajímá. ONI JSOU VLÁDA AŤ ONI ROZHODNOU DAL JSEM JIM K TOMU MANDÁT. Jenže já ne a další polovina voličů spolu se mnou, takto ostatní neuvažují. Nevěřím jim. Příliš často jsme byli podvedeni. Privatizace fungujících podniků vedla k jejich likvidaci(právě oněmi přáteli z místa za oceánem). Vím, kdo těmto finančním žralokům prodával fungující podniky, aby je rozporcovali a rozprodali a potom se chlubil, že má vyrovnaný finanční rozpočet. Přitom za tu doby vybraná daň ze mzdy a prodeje by asi už také měla hodnotu ceny prodeje. Jenže ne všichni si vzpomínají. Možná by stálo za to připomenout jak se tu naši "přátelé" chovali. Kolik podniků se jménem v zahraničí to odneslo a buď už neexistují, nebo živoří a pomalu se z toho šoku vzpamatovává.
Datum: 13:07 09.02.2007
Od: dbn
Vcelku pochvala... - REAGUJ
V dobe, kdy jsme vystavovani NEUVERITELNE MANIPULACI ze strany vsech "hlavnich" medii pusobi tento clanek primo bombasticky... Malinko mi vadi, ze autor zlehcuje pripadne dusledky napadeni radaru: Zautoci-li protistrana (pravdepodobnou) taktickou jadrovou zbrani, je po nas... Ital to prezije. Francouz taky. Ja ne... Na miste je taky uvaha o tom, jestli se bude jednat o stat "darebacky", anebo takovy, ktery si bude branit treba svoji ropu. Nejsme totiz slepi... Otazka musi znit, jsem ochoten riskovat vaporizaci kvuli americke kontrole svetovych energetickych zdroju? A nakonec, jako NEPREKONATELNY duvod NEUMISTNIT radar do CR je fakt, ze 170000W pulsovaneho (!!) zareni je neslucitelne se zivotem. O tom se ani tady nepise...
Datum: 11:36 09.02.2007
Od: kublay
Prima článek - REAGUJ
Ve veřejnoprávních médiích aby takto vyvážený názor pohledal – díky.
Datum: 18:48 09.02.2007
Od: Honza
RE: Prima článek - REAGUJ
Myslím si, že lidem se má především říkat pravda a úplné informace. Osobně si myslím, že vysoká spotřeba elektrické energie na té základně bude nejspíše řešena lokálním zdrojem. Nebude tam náhodou nějaký malý atomový reaktor??? Jaký vliv na zdraví obyvatel v okruhu 20 km bude mít tato stanice??? Honza


Český rozhlas neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. Český rozhlas si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR (např. obsahují vulgární výrazy, nadávky, rasistické, xenofobní či šovinistické narážky), poškozují dobré jméno Českého rozhlasu nebo obsahují neplacenou reklamu.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy