Ex libris. Jak? Proč? A bude zase cool?
Tohle je pro všechny, kteří si bez krásných knížek nedokážou svůj život představit. Pro všechny, pro které je četba knihy malým svátkem. A vůbec pro všechny, kteří se rádi obklopují hezkými věcmi.
Ex libris mě baví. Můj táta nakreslil za svůj život asi padesát knižních značek, jak se taky ex libris říká - přátelům i různým známým osobnostem, které měl rád. Díky tomu mám k těmto sympatickým drobným grafikám pozitivní vztah od útlého dětství. Ostatně jsem si od malička lepil i do svých knížek ex libris, které pro mě táta vytvořil.
Dnes je libůstkou nadšenců, kteří si však nelepí vlastní ex libris do knížek, kam přirozeně patří. Knižní značka se stala předmětem vášnivého sběratelství a právě tak si mě zase nečekaně našla. Jeden ze sběratelů se na mě obrátil s prosbou o vytvoření osobního ex libris. A nedlouho poté už viselo na výstavě v Plzni při příležitosti loňského sjezdu sběratelů z celé Evropy. Další mé ex libris se ocitlo v bibliofilské publikaci sestavené ke stejné příležitosti.
Sám dnes při tvorbě nepoužívám žádnou z klasických grafických technik, které jsem si kdy vyzkoušel (linoryt, lept, suchá jehla, litografie, sítotisk). Nejvíc mi k mým barevným kresbičkám sedí digitální tisk, pochopitelně v řádně ručně očíslovaných a podepsaných emisích.
Nadšení a erudice sběratelů ex libris jsou obdivuhodné až nakažlivé. Přesto vůbec nejradši tvořím ex libris pro docela “obyčejné” čtenáře, kteří si bez dobrých a hezkých knih neumí svůj život představit. Lidi, kteří si své ex libris zase obřadně lepí do knížek, kterýmžto aktem se teprve kniha stává právoplatně jejich. Jsem přesvědčený, že právě to je ta jediná správná cesta k tomu, jak z ex libris udělat zase živoucí fenomén, protože jsou knížky, které za to stojí.
Ex libris Katka J.
Ex libris mě baví. Můj táta nakreslil za svůj život asi padesát knižních značek, jak se taky ex libris říká - přátelům i různým známým osobnostem, které měl rád. Díky tomu mám k těmto sympatickým drobným grafikám pozitivní vztah od útlého dětství. Ostatně jsem si od malička lepil i do svých knížek ex libris, které pro mě táta vytvořil.
Dnes je libůstkou nadšenců, kteří si však nelepí vlastní ex libris do knížek, kam přirozeně patří. Knižní značka se stala předmětem vášnivého sběratelství a právě tak si mě zase nečekaně našla. Jeden ze sběratelů se na mě obrátil s prosbou o vytvoření osobního ex libris. A nedlouho poté už viselo na výstavě v Plzni při příležitosti loňského sjezdu sběratelů z celé Evropy. Další mé ex libris se ocitlo v bibliofilské publikaci sestavené ke stejné příležitosti.
Sám dnes při tvorbě nepoužívám žádnou z klasických grafických technik, které jsem si kdy vyzkoušel (linoryt, lept, suchá jehla, litografie, sítotisk). Nejvíc mi k mým barevným kresbičkám sedí digitální tisk, pochopitelně v řádně ručně očíslovaných a podepsaných emisích.
Nadšení a erudice sběratelů ex libris jsou obdivuhodné až nakažlivé. Přesto vůbec nejradši tvořím ex libris pro docela “obyčejné” čtenáře, kteří si bez dobrých a hezkých knih neumí svůj život představit. Lidi, kteří si své ex libris zase obřadně lepí do knížek, kterýmžto aktem se teprve kniha stává právoplatně jejich. Jsem přesvědčený, že právě to je ta jediná správná cesta k tomu, jak z ex libris udělat zase živoucí fenomén, protože jsou knížky, které za to stojí.