Minulý měsíc jsem se tu zmínil o albu Zpátky na zem jako o jednom z nejzábavnějších komiksů, které u nás letos vyšly. Jenže teď se českému publiku oficiálně představili legendární Calvin a Hobbes a to je konkurence, která strčí do kapsy Garfielda, Dilberta i Snoopyho dohromady… Calvin pojmenovaný po francouzském teologovi Johnu Calvinovi je střapatý šestiletý kluk. Jeho největším kamarádem je plyšový tygr, jemuž dal jméno anglický filozof Thomas Hobbes. Když se nikdo nedívá Hobbes ožije a provozuje s Calvinem neuvěřitelná dobrodružství a lumpárny ve světě bezbřehé dětské fantazie. Během deseti let své existence pronikl seriál do 2 400 novinových titulů celého světa, sebraných spisů se prodaly desítky milionů, stal se nevysychající studnicí pro filosofické rozbory a vědecká pojednání, nadšení laici i odborníci ověnčili dílo snad všemi nejprestižnějšími komiksovými cenami světa. A po těch deseti báječných letech (1985-1995) se stalo něco, co ve světovém showbiznysu nemá obdoby: autor geniálního komiksu Bill Watterson napsal do všech novin dopis, že už nemá co říct a s komiksem končí… Nikdy před tím ani potom nedovolil své postavy zvěčňovat na tričkách ani v podobě plyšáků, nikdy neprodal práva na animovaný seriál. Odstěhoval se do Chagrin Falls, nebere telefony, nečte poštu. Spolu s Jeromem Davidem Salingerem (Kdo chytá v žitě) se stal nejtajuplnějším umělcem současnosti. A to je důvod, proč jste o dvojici Calvin a Hobbes možná ještě neslyšeli. Kupte si proto jejich první sbírku v češtině a letošními Vánoci se prochechtejte...

S dalšími komiksy, které u nás minulý týden vyšly, už si tolik srandy neužijete, rozhodně však stojí za pozornost. To se bezezbytku týká linorytového komiksu libereckého Jiřího Vydry Příběh věčného studenta, který vznikl na motivy stejnojmenné balady lotyšského novoromantika Kārlise Skalbeho. Vypráví o mladíkovi, který proniká do svého nitra pomocí karetní hry, jíž hraje sám se sebou. Karty jsou ostatně přibaleny ke knize stejně jako CD Ireny a Vojtěcha Havlových.

Komiksovou adaptací slavné literární předlohy je i Kafkova Proměna. Viděl jsem zatím jen pár lákavých ukázek na internetu, z nichž si netroufám hádat, jestli autorem výtvarné podoby je český sochař žijící v Německu Václav Gatarik, či jde o vzácnou shodu jmen. Pro Kafkovy milovníky připomínám, že nedávno vyšel i grafický román Proces, který překreslila Chantal Montellier.

Klenot světové literatury v komiksové podobě dotřetice – to je 451 stupňů Fahrenheita: Grafický román. Jedno ze svých nejslavnějších děl publikoval Ray Bradbury už před 56 lety a letos v červnu vyšla komiksová adaptace od amerického kreslíře Tima Hamiltona (neplést se stejnojmenným módním návrhářem ani filmovým režisérem a už vůbec ne s českým homosexuálním pornohercem).

Spíš než na literární adaptace však komiksoví čtenáři čekají na původní komiksovou klasiku, kterou už dnes bezesporu je Sandman Neila Gaimana. Sedmá kniha, která právě vyšla v češtině, obsahuje tentokrát jeden dlouhý příběh o pánovi snů a jeho stejně nesmrtelných sourozencích. Krátké životy stojí na základní myšlence, že život je krátký, i kdyby trval tisíce let. V češtině teď zbývá ze Sandmana vydat už jen čtyři tituly, počítáme-li i epilog The Wake (1996) a přídavek Endless Nights (2003).

Další komiksovou klasikou je Swamp Thing neméně klasického Alana Moora, do češtiny poeticky překládaný jako Bažináč. Na jeho druhou knihu Láska a smrt čekali čeští příznivci už od roku 2003. Dočkali se sedmi nových hororových příběhů zelené příšery plných hrůzy, psychedelie, magie, ale i srdceryvné povídky o roztomilých nestárnoucích mimozemšťanech.

Druhým dílem pokračují i Mýty, které rozvíjejí myšlenku, jak by to asi vypadalo, kdyby pohádkové bytosti musely žít v současném světě. Zatímco první díl se věnoval bytostem žijícím v New Yorku, Farma zvířat zavádí čtenáře na venkov k mýtům živočišným – třem prasátkům, ošklivému kačátku… Nečekejte však žádnou idylu, spíše Orwelovské drama. Inu, některá zvířátka jsou si rovnější.

Překvapivě temný je i Spider-Man: Kravenův poslední lov z roku 1989, a to nejenom barvou dresu. Pološílený Kraven se rozhodne pavoučího muže zastřelit a zaujmout jeho místo, což se mu víceméně podaří. Spider-Man se tak v dalším díle cyklu Legendy Marvelu ocitá v temnotě nelítostné kanalizační sítě.

Do světa, který ovládly zombie, zvou Živí mrtví 1: Staré dobré časy. To se seběhlo tak, že lidstvo zachvátila apokalyptická epidemie, načež mrtví vylezli z hrobů a začali požírat živé. Těch zbylo na Zemi už jen několik málo, a přesto se mezi nimi najdou zrádci…

A nakonec pohádky, tedy takové, jaké je máte rádi. Patero děl z tvorby Hanse Christiana Andersena přetvořilo do podoby Kreslených pohádek patero francouzských výtvarníků pod vedením zkušeného scénáristy vystupujícího pod pseudonymem Céka. V této souvislosti nelze nepřipomenout loňský projekt české komiksářky Lucie Lomové Zlaté české pohádky postavené na předlohách Karla Jaromíra Erbena.

O největší bombě tuzemského komiksového podzimu s názvem Muriel a oranžová smrt, která exploduje právě dnes, si povíme příště.