Nejvtipnější komiks všech dob
S dalšími komiksy, které u nás minulý týden vyšly, už si tolik srandy neužijete, rozhodně však stojí za pozornost. To se bezezbytku týká linorytového komiksu libereckého Jiřího Vydry Příběh věčného studenta, který vznikl na motivy stejnojmenné balady lotyšského novoromantika Kārlise Skalbeho. Vypráví o mladíkovi, který proniká do svého nitra pomocí karetní hry, jíž hraje sám se sebou. Karty jsou ostatně přibaleny ke knize stejně jako CD Ireny a Vojtěcha Havlových.
Komiksovou adaptací slavné literární předlohy je i Kafkova Proměna. Viděl jsem zatím jen pár lákavých ukázek na internetu, z nichž si netroufám hádat, jestli autorem výtvarné podoby je český sochař žijící v Německu Václav Gatarik, či jde o vzácnou shodu jmen. Pro Kafkovy milovníky připomínám, že nedávno vyšel i grafický román Proces, který překreslila Chantal Montellier.
Klenot světové literatury v komiksové podobě dotřetice – to je 451 stupňů Fahrenheita: Grafický román. Jedno ze svých nejslavnějších děl publikoval Ray Bradbury už před 56 lety a letos v červnu vyšla komiksová adaptace od amerického kreslíře Tima Hamiltona (neplést se stejnojmenným módním návrhářem ani filmovým režisérem a už vůbec ne s českým homosexuálním pornohercem).
Spíš než na literární adaptace však komiksoví čtenáři čekají na původní komiksovou klasiku, kterou už dnes bezesporu je Sandman Neila Gaimana. Sedmá kniha, která právě vyšla v češtině, obsahuje tentokrát jeden dlouhý příběh o pánovi snů a jeho stejně nesmrtelných sourozencích. Krátké životy stojí na základní myšlence, že život je krátký, i kdyby trval tisíce let. V češtině teď zbývá ze Sandmana vydat už jen čtyři tituly, počítáme-li i epilog The Wake (1996) a přídavek Endless Nights (2003).
Další komiksovou klasikou je Swamp Thing neméně klasického Alana Moora, do češtiny poeticky překládaný jako Bažináč. Na jeho druhou knihu Láska a smrt čekali čeští příznivci už od roku 2003. Dočkali se sedmi nových hororových příběhů zelené příšery plných hrůzy, psychedelie, magie, ale i srdceryvné povídky o roztomilých nestárnoucích mimozemšťanech.
Druhým dílem pokračují i Mýty, které rozvíjejí myšlenku, jak by to asi vypadalo, kdyby pohádkové bytosti musely žít v současném světě. Zatímco první díl se věnoval bytostem žijícím v New Yorku, Farma zvířat zavádí čtenáře na venkov k mýtům živočišným – třem prasátkům, ošklivému kačátku… Nečekejte však žádnou idylu, spíše Orwelovské drama. Inu, některá zvířátka jsou si rovnější.
Překvapivě temný je i Spider-Man: Kravenův poslední lov z roku 1989, a to nejenom barvou dresu. Pološílený Kraven se rozhodne pavoučího muže zastřelit a zaujmout jeho místo, což se mu víceméně podaří. Spider-Man se tak v dalším díle cyklu Legendy Marvelu ocitá v temnotě nelítostné kanalizační sítě.
Do světa, který ovládly zombie, zvou Živí mrtví 1: Staré dobré časy. To se seběhlo tak, že lidstvo zachvátila apokalyptická epidemie, načež mrtví vylezli z hrobů a začali požírat živé. Těch zbylo na Zemi už jen několik málo, a přesto se mezi nimi najdou zrádci…
A nakonec pohádky, tedy takové, jaké je máte rádi. Patero děl z tvorby Hanse Christiana Andersena přetvořilo do podoby Kreslených pohádek patero francouzských výtvarníků pod vedením zkušeného scénáristy vystupujícího pod pseudonymem Céka. V této souvislosti nelze nepřipomenout loňský projekt české komiksářky Lucie Lomové Zlaté české pohádky postavené na předlohách Karla Jaromíra Erbena.
O největší bombě tuzemského komiksového podzimu s názvem Muriel a oranžová smrt, která exploduje právě dnes, si povíme příště.