Minule jsem slíbil, že se mrkneme na událost roku Muriel a oranžová smrt. Jenomže co tak asi napsat objevného o díle, jehož vydání zaznamenala snad všechna zdejší média, a především – jehož náklad byl rozebrán během jediného týdne? Komiks Miloše Macourka a Káji Saudka vyšel perfektně nakladatelsky vyvedený neuvěřitelných čtyřicet let po svém vzniku. Na svou dobu fenomenální počin srovnatelný se světovou špičkou a domácí tvorbou v podstatě nepřekonaný dodnes. Sci-fi příběh nepokrytě reagující na brutální události roku 1968. Na svou dobu nevídaný čtvercový formát, brilantní kompozice, dynamická kresba, desítky skrytých narážek, vtípků, slovních i vizuálních hříček… Pokud už neseženete v knihkupectvích, budete si muset počkat na dotisk.

Nového vydání se po pěti letech dočkala i Krajina půlnočních stínů. Třísetstránkový fantaskní monument J. Michaela Straczynskiho a Garyho Franka o muži, který po své smrti zachraňuje vlastní duši, je nově doplněný o bonusový příběh Drahocennosti, který nakreslil Michael Zulli. Dotiskovat se muselo i půvabné klukovské dobrodružství Tajemství ostrova za prkennou ohradou, nejnovější autorská kniha Pavla Čecha.

Jedním z předvánočních komiksových klenotů na českém trhu je bezesporu Klezmer: Cesta na východ. Fenomenální Joann Sfar (Malý princ, Rabínův kocour, Pascin, Donžon) napsal emočně intenzivní příběh o životě židovských muzikantů ve východní Evropě před druhou světovou válkou podtržený typickou sfarovsky divokou kresbou.

Třetím dílem končí manga série Upíří polibky: Pokrevní příbuzní, kterou podle stejnojmenné knižní řady Ellen Schreiber nakreslila Elisa Kwon. Naopak novým seriálem pro náctileté je Motýlek (píše a kreslí Yu Aikawa) o studentovi Gindžim, který nesnáší okultismus v jakékoli podobě, pročež si ho vybere tajemná dívka Ageha jako svého partnera pro lov duchů.

Z knih, které úzce souvisí s komiksem, stojí za pozornost memoáry kontroverzního novináře Karla Bureše V týmu s Foglarem. Člověk, jemuž Foglar nemohl přijít do konce života na jméno, vzpomíná mimo jiné na začátky Mladého hlasatele a Vpřed, tudíž i na premiéru Rychlých šípů. Na „emo“ komiks Emily Strange: Ztracená, temná a znuděná navázala beletristická publikace Emily Strange: Ztracené dny.

Konec roku je v komiksovém světě (ostatně jako i v jiných oborech) ve znamení udělování nejrůznějších cen. Nejzuřivěji se diskutuje o jedněch z nejprestižnějších – z festivalu v Angoulême. Prý budou znovu měnit tvář, pro mnohé z těžko pochopitelných důvodů, neboť neustálým přejmenováváním a měněním pravidel ztrácejí na lesku. V lednu se však ještě udělí tzv. Angoulême essencials podle regulí, která jim vtisknul Lewis Trondheim. Mezi padesátkou nominovaných je první díl ságy Joanna Sfara L’Ancien temps, rovněž první díl velkorysého projektu Blast Manu Larceneta, alternativní Eightball Daniela Clowese, seriál stripů Ivana Brunettiho Misery Loves Comedy a pochopitelně i největší komiksový hit letošního roku The Book of Genesis Roberta Crumba.

Zemřel americký kreslíř Irving Tripp (1921-2009), ve své zemi známý především díky seriálu Little Lulu, ale i díky svým pracem pro Warner Bros, Disneyho a Dell Publishing, kde pracoval více než čtyřicet let. Padesátiny oslavil malíř, kreslíř, grafik a sochař Chaz Truog z Minnesoty, a technologický průkopník Mike Saenz, jehož seriál Shatter z roku 1985 bývá označován za vůbec první komiks kompletně vytvořený v počítači, kniha Donna Matrix z roku 1993 pak za historicky první 3D grafický román.