Iniciativa Za lepší ČT, vzniklá na půdě ARAS shromáždila a položila kandidátům na GŘ sérii detailních otázek, týkajících se aktuálních i strategických oblastí vývoje České televize. Jde o jiný žánr, než novinové rozhovory, ale i když je to sušší, stojí za to si přečíst odpovědi většiny kandidátů. Zde publikuji reakci nově zvoleného Jana Součka.

ČT JAKO PRODUCENT

Čím zejména se má ČT odlišovat od komerčních televizí? Co ze stávající původní produkce a obsahu považujete za unikátní a hodné rozvíjení a podpory? Můžete uvést na příkladu nejfrekventovanějšího typu televizní produkce - seriálu - co nejkonkrétněji, jaké znaky odlišují seriál veřejné služby od libovolného komerčního seriálu?
Odlišení televize veřejné služby od komerčních vysilatelů je základem samotné definice veřejnoprávnosti. Kromě zákona o ČT a Kodexu ČT žádný další autoritativní výklad v Česku neexistuje. Můžu tedy připojit pouze své osobní akcenty. Těmi jsou garance nezávislé žurnalistiky a dále prostor pro uměleckou tvorbu těch kvalit či zaměření, jež by v komerčním prostředí nebyla schopna získat dostatečnou pozornost. Pokud pak jde o znaky seriálu, kterými by se zjevně odlišil od tvorby komerčních producentů, pro mne jsou těmito znaky například námět, reflektující podstatné historické události či složitou společenskou realitu či její aktuální fenomény a vysoká úroveň scenáristického, obrazového a režijního zpracování. Jako příklady z nedávné minulosti bych uvedl třeba seriál „Zrádci“ nebo minisérii „Božena“.

Jaké druhy produkce, žánry, subžánry ale i způsoby televizní novinářské praxe považujete za perspektivní v kontextu rostoucí konkurence streamingu oproti klasickému vysílání? Vnímáte v této oblasti deficity? Pokud ano, jak na ně chcete reagovat?
Domnívám se, že ČT se nyní musí především zaměřit na zásadní podporu vlastní VOD platformy iVysílání a další posílení dramatické či dokumentaristické tvorby určené pro mladší publikum, zvyklé konzumovat televizní obsah výhradně tímto způsobem.

Jaká je podle vaší představy proporční alokace prostředků na původní tvorbu: seriálovou, dramatickou, dokumentární, animovanou, zpravodajství? Jakou část prostředků má ČT proporčně věnovat na jednotlivé segmenty? Do jaké míry má být ČT součástí národní kinematografie.
ČT se v žádném případě nemůže vzdát své role klíčového koproducenta původní české kinematografie, a to nejméně do doby, než se podaří etablovat podobně silný audiovizuální fond, který by část této role mohl převzít. Definovat změny konkrétních proporcí výrobního úkolu ČT pro jednotlivé žánry tvorby, je v tuto chvíli z říše snů, neboť do této rovnice vstupuje příliš mnoho neznámých – zejména tedy samotný objem výnosu televizních poplatků. Každopádně považuji za nutné za stávající situace zvýšit prioritu žánrů a forem s vyšší veřejnoprávní hodnotou, tedy dokumentů či publicistiky, a to i za cenu, že bychom museli sáhnout k redukci části současné seriálové tvorby.

Kodex České televize stanovuje, že Česká televize věnuje ve skladbě programu „zvláštní péči rovnoprávnosti uplatnění mužů a žen“. Ucelená přesná analýza chybí, ale v klíčových debatách ČT dlouhodobě dominují muži. Plánujete dosáhnout vyváženější zastoupení mužů a žen ve vysílání ČT, aby její obsah lépe reflektoval zastoupení žen ve společnosti?
Prvním krokem, který by neměl být nikterak náročný, by byla rychlá analýza celého prostředí zpravodajství a publicistiky ČT a zastoupení žen jako respondentů. Obecně je složité pro jeden či dva debatní formáty hledat vyvážené zastoupení, pokud takové rovnováhy není dosahování v zastupitelských sborech všech úrovní a z nich odvozovaných orgánech státní a územní samosprávy. Tím rozhodně nepopírám potřebu vnitřního tlaku na pestrobarevnější dramaturgii respondentů v celé ploše vysílání, neboť díky takovému předvýběru pak respondenti získávají vyšší relevanci i pro užší okruh diskuzních pořadů.




VNITŘNÍ PROCESY A ORGANIZACE

GŘ jako statutár může zcela změnit procesy vnitřního rozhodování ČT ve všech ohledech. Modely vnitřního řízení se za více než 30 let polistopadové existence v různých obdobích dost lišily. Znáte detailně status quo? Jak vnímáte a hodnotíte stávající způsob řízení televize a nastavení procesu rozhodování o vývoji, produkci i programu? Chcete ve stávajícím modelu něco zásadně měnit?
Vnitřní procesy ČT znám za poslední roky docela dobře a v některých ohledech současné nastavení neodpovídá obecné právní úpravě ani potřebě otevřené tvůrčí soutěže. S úpravou interních norem zcela jistě počítám, a to včetně odstranění některých uzlových bodů, které v řadě procesů způsobují jejich paralyzaci.

Pro mnoho veřejných institucí je klíčovým, často i povinným prvkem, obsazování pozic výběrovým řízením. ČT touto povinností není legislativně vázána, od jaké pozice považujete za zásadní obsazovat místa v ČT transparentním výběrovým řízením na základě odborných kritérií a komisí?
Zákon o ČT jasně definuje předpoklady pro obsazení pozice generálního ředitele i ředitelů studií v Brně a Ostravě. Nepovažuji tedy za nemožné, aby podobným způsobem byly obsazovány i další pozice na prvním stupni řízení. Ačkoliv v jistých situacích umím upřednostnit dobrou osobní znalost kandidáta/ky či potřebu operativního řešení situace. Počítám s výběrovými řízeními u všech obsazovaných pozic na druhém a třetím stupni řízení včetně adekvátních vzdělanostních požadavků, principálně tedy vysokoškolského vzdělání.

Na straně vývoje a výroby jsou v současném systému klíčovými osobami tzv. kreativní producenti, kolem kterých se shromažďují spolupracující dramaturgové. Jejich reálné pravomoci rozhodovat o realizaci konkrétních děl jsou nevelké, spíše připravují podklady pro kolektivní orgán, který je ale zase jmenován z jednoho bodu. Považujete tento model za přínosný a pokud na něm chcete něco změnit, jaká je vaše konkrétní představa? Považujete větší rozhodovací autonomii individuálních producentů oproti stávajícímu stavu za žádoucí či nikoli?
Za podstatné považuji výraznější přenesení odpovědnosti „za výsledek“ právě na kreativní producenty. V horizontu nadcházejících 6 let pak předpokládám vyhrazení 20% výrobního rozpočtu pro comissioning, a to už od fáze vývoje.

Jak chcete zajistit, aby podíl regionálních televizních studií na celostátních vysílacích okruzích činil minimálně 20 % celkového vysílacího času v měsíčním úhrnu, jak požaduje Zákon o ČT 483/1991?
Studia tohoto podílu dosahují, nicméně za cenu nočních repríz starých archivních pořadů. Podíl premiér na tomto výseku je dlouhodobě okolo 30%. Pokud se nám podaří v následujících 6 letech podaří zvýšit podíl premiér na 50%, budu spokojený. Pochopitelně to záleží na finančním zázemí ČT a na aktivním přístupu tamních kreativních producentů či comission editorů.

Jeden z dlouhodobých problémů české žurnalistiky je práce novinářů a novinářek jako OSVČ. Tento systém je rizikový z hlediska jejich nezávislost, protože typicky umožňuje okamžité ukončení spolupráce, a dopadá hůře na rodiče (typicky ženy). Vnímáte tento stav i jako problém ČT a chcete jej nějak řešit?
Nemyslím, že by problém OSVČ dopadal na zpravodajství ČT. Jiná je ovšem situace v dalších realizačních profesích. Součástí reformy financování ČT by měl být i důraz na vyřešení tohoto problému.

Kodex České televize stanovuje, že Česká televize „všestranně vytváří dobré tvůrčí zázemí a podmínky pro svobodnou konkurenci nápadů a jejich realizací založenou na rovné příležitosti“ a „věnuje zvláštní péči rovnoprávnosti uplatnění mužů a žen, a to jak v provozu České televize, tak ve skladbě programu“. V managementu ČT i vedení redakcí lze vnímat disproporci. Je pro vás tato otázka tématem a jak to případně chcete zlepšit?
Neznám detailní statistiku za celou ČT. V prostředí brněnského televizního studia vnímám zastoupení žen a mužů za dobře vyvážené (například z 9 členů vedení studia jsou aktuálně 4 ženy, podobný poměr se týká dramaturgie či produkce) a obdobně hodlám postupovat na celku ČT, pokud se stanu generálním ředitelem.

ČT JAKO VYSÍLATEL

Do jaké míry považujete stávající systém Hodnocení plnění veřejné služby ČT za adekvátní? Uvažujete o změnách při získávání zpětné divácké vazby?
Nejsem sociolog, rád bych na toto téma vedl debatu s poradním orgánem GŘ, který hodlám vytvořit ze špičkových odborníků v mnoha odbornostech, mezi něž sociology počítám.

ČT posledních let významně pracuje s kritériem “spokojenosti”. Nespokojený divák v této perspektivě implikuje selhání. Jak se stavíte k tomuto kritériu a jaký je váš názor na to, že televize veřejné služby by měla být rovněž výzvou v tématech i způsobech komunikace, které nutně mohou působit kontroverzně, tedy nutně vyvolávat i nespokojenost? Jaká jsou pro vás hlavní kritéria relevance a kvalitativního hodnocení (mimo kritéria sledovanosti)?
Hodnotí se i inovativnost či zaujetí, které mohou samotný faktor „spokojenosti“ uvést lépe do kontextu. Mimo to jsem pevně přesvědčený, že média veřejné služby mají prostor pro odvážnou dramaturgii i provokativní tvorbu, která pro širokou společnost otevírá některá důležitá témata, pohledy na ně či obecně rozšiřuje obzory diváků.

Jaká konkrétní úsporná opatření plánujete pro případ, že v příštím roce nebudou navýšeny poplatky za vysílání? Kterých oblastí se tyto úspory dotknou, a v jakém finančním objemu? Uvažujete v rámci úsporných opatření o navýšení indexu reprízovosti? Pokud ano, v jakém rozsahu? Nebo byste hledal argumenty pro podporu návratu většího objemu reklamy do ČT? Jednou z méně obvyklých cest zlepšení finanční situace ČT by mohla být i redukce některých nákladných akcí, jejichž vysílání taxativně určuje Kodex ČT. Podporoval byste takovou redukci v tomto dokumentu a případně jakým směrem?
V Kodexu ČT žádné konkrétní nákladné projekty do výrobního úkolu ČT nadiktovány nejsou. Nicméně nový GŘ nastoupí do funkce 1. října letošního roku, a to už bude na přípravu zcela jinak koncipovaného rozpočtu ČT zbývat velmi málo času. Stejně tak jsou některé kontrakty na výrobu pořadů či nákup vysílacích licencí uzavírány na dlouhou dobu dopředu a nový ředitel tak zčásti přichází už k hotovému a několik let nebude moci jednat jen dle svého uvážení. V první řadě bych tedy provedl rychlý audit závazků pro budoucí období.

Jaký je váš pohled na dabování vs titulkování zahraničních filmů a pořadů, co v tomto směru budete prosazovat?
Na hlavním mainstreamovém kanále ČT1 bych zachoval dabing, který zpřístupňuje tvorbu nejširšímu spektru diváků, včetně například slabozrakých. U kanálů ČT2 či ČTart preferuji titulkování či distribuci původní a české zvukové stopy tam, kde již dabing vznikl.