Galerie Karla Vachka otevírá v sobotu 16.9. v kině Atlas
Karel Vachek (*1940 v Tišnově, †1921 v Praze), souputník filmové Československé Nové vlny, mladší spolužák Chytilové, Juráčka, Schorma, Menzela, Němce a dalších. Jeho dva filmy v 60. letech – Moravská Hellas (1962) a Spřízněni volbou (1969) působily jako exploze a po jejich zákazu následovala vždy Vachkova dlouhá tvůrčí pauza. V americkém exilu se mu nepodařilo natáčet ale maloval. Když jeho žena onemocněla a rodina neměla prostředky na léčení, koncem 80. let požádal o repatriaci, v čemž mu režim škodolibě vyhověl, pracoval jako závozník, ale žena se uzdravila. Po listopadu 1989 byl rehabilitován, za své filmy z 60. let získal na prestižním berlínském festivalu Stříbrnou kameru a začal se věnovat natáčení filmů, ve kterých románovým způsobem komponoval „dokumentárně“ velké dějiny, vlastní myšlení i podstatné postavy československého kulturně-intelektuálního panthenu. Jeho filmy mají netypickou délku 3 až 6 hodin, proto je kina příliš neuvádí, jeho retrospektivy proběhly na významných světových festivalech a před desti lety podnikl promítací turné po amerických univerzitách.
Významné je jeho pedagogické působení, v letech 2003 – 2020 vedl na FAMU katedru dokumentu, jeho žáci jsou filmaři různorodých stylů, hlásí se k němu Vít Klusák, Filip Remunda, Erika Hníková, Martin Mareček, Robin Kvapil, Bohdan Bláhovec, Apolena Rychlíková, Ivo Bystřičan, Tomáš Hlaváček, Martin Imrich, Marika Pecháčková, Robert Sedláček, Tomáš Hlaváček, Kateřina Dudová, Lucie Králová, Jan Kačena, Adéla Komrzýová, Martin Řezníček, Martin Kohout, Jakub Wagner, Vít Janeček a další. Mezi provozovateli kina Atlas jsou jeho žáci i blízcí přátelé, od rodiny se podařilo zapůjčit k trvalému vystavení kompletní malířské dílo Karla Vachka a jeho sourozenců Ludmily (která bude osobně na vernisáži přítomná) a Karla.
Centrálním obrazem je VIA LUCIS – Cesta světla – která vznikala více než dekádu nuceného vnitřního i faktického exilu, kolekce obsahuje i akvarely tvořené spolu s jeho ženou Dagmar a akvarely jeho sestry Ludmily. Dřevěné figurální olejomalby na dřevěných deskách jeho bratra Petra vznikly většinou v klášteře Porta Coeli v rodném Tišnově všech sourozenců. Když Karel Vachek na sklonku života dostal podruhé rakovinu, rozhodl se dotvořit své olejomalby do celkové plochy 4×4 metry, velde již existující Via Lucis tak vznikla další serie pláten, která zachycují tváře jeho duchovních souputníků, blízkých i žáků.
Více o Karlu Vachkovi můžete číst v jeho monografii KAREL VACHEK ETC. od Martina Švomy nebo např. ve vzpomínkové reflexi Vachek: lekce autorské existence a radikální humanity. Zde je ke stažení katalog jeho starších obrazů. Nakladatelství Větrné Mlýny s producentem Radimem Procházkou chystají již brzy souborné vydání Vachkových textů včetně nikdy nepublikované poezie.
Otevření galerie se zúčastní mj. autorka části obrazů a sestra Karla Vachka Ludmila, jeho dvorní kameraman Karel Slach, přítel a protagonista řady jeho filmů John Bok, syn a správce odkazu Karel Vachek ml., producent filmů posledního období Karla Vachka Radim Procházka a další. Galerie bude prozatím zpřístupněna v jednouchém režimu na vyžádání, provozovatelé Atlasu pracují na zafinancování soustavnějšího provozu.