Archivní ostuda TOP09 - s podporou bývalého starosty
(průběžně doplňováno o další aktualizace na konci původního textu)
Až den po listopadovém výročí přinesly Lidové noviny a následně Aktuálně.cz zprávu, že 11.11.2011 byl ministrem kultury ututlaně odvolán ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla a vedením této instituce byl pověřen ministrův náměstek František Mikeš. Vše proběhlo v naprosté tichosti, ministerstvo kultury ani k této změně na postu významné národní kulturní instituce nevydalo sebekratší tiskovou zprávu. Mlhavá vysvětlení tiskového mluvčího ministerstva i náměstka Mikeše na dotazy novinářů mluví o blíže neurčeném finančním pochybení (ovšem prý bez Opělova obohacení se) a jeho věku 73 let. Oficiální verze tedy může na první pohled vypadat málem jako logický příběh typický pro dnešní dobu: nějaký (zde navíc přesluhující) státní úředník chtěl asi pomoci nějakým kamarádům a tak to schopný ministr zarazil a napravil. Zde je třeba dodat několik věcí.
Vladimír Opěla patří k nejrespektovanějším osobnostem oboru ve světovém kontextu, byl opakovaně zvolen do nejvyššího vedení Mezinárodní federace filmových archivů (opakovaně byl jejím vicepresidentem), patří k jeho osobním zásluhám, že během předlistopadové éry byly zachráněny desítky trezorových filmů určených k likvidaci, jejichž signatury přeznačil a ukryl v útrobách depozitářů. K jeho nesporným zásluhám patří také to, že po listopadu již jako ředitel této instituce dokázal uchránit, stabilizovat a rozvíjet její integritu a gigantické kulturní bohatství - NFA patří k nejstarším na světě a z hlediska sbírek rovněž největším na světě. Kopie a negativy filmových děl celého světa, které NFA vlastní, jsou často unikáty, které zde byly zachráněny a posléze navráceny zpět do národních kultur, z nichž vzešly. Vladimír Opěla pomáhal budovat archivy v řadě zemí a významná je také řada jím iniciovaných restaurací filmových děl, prezentovaných rovněž v širokém světovém kontextu. Pakliže byl zřídka kritizován, bylo to ze strany pořadatelů filmových přehlídek či producentů, neboť příliš chránil kopie, které odmítal zapůjčovat z důvodů nedostatečného počtu kusů, autorskoprávní ochrany či ceně neúměrné záměru exploatace.
Pakliže ve své funkci působí hluboko přes hranici důchodového věku, je to (jistě vedle jeho vitality) zejména díky vysoké kompetenci a respektu, jemuž se těší. Opěla nebyl nikdy členem žádné strany a lidé v oboru, kteří ho znají, mohou potvrdit, že pokud by se zaváděla nějaká jednotka neúplatnosti, mohla by nést jeho jméno.
Jistě - i člověk s takovým kreditem, zásluhami a kompetencemi je odvolatelný. Nechutnost Besserova postupu nicméně vyplývá zejména v kontextu dalších okolností: na místo ředitele NFA je vypsáno výběrové řízení, přičemž nový člověk má nastoupit k 1. lednu 2012. Vladimír Opěla je tedy odvolán v závěru mimořádně úspěšné a zcela bezúhonné kariéry, šest týdnů před oficiálně známým koncem svého funkčního období. Novinové články nabízejí i pravděpodobné důvody: před NFA jsou totiž investiční úkoly, které "nemohou být zdržovány a je nutné zajistit jejich kontinuální průběh" - citují LN v odpovědi Jiřímu Peňásovi náměstka Mikeše. NFA totiž čeká stavba nového depozitáře a sídla a nezkorumpovatelný Opěla odmítl stavět metodou "losovačky" - tím spíš, že se ministerstvo dříve zavázalo k otevřenému výběrovému řízení. Člověk, který měl odejít se státním vyznamenáním je tak tiše vymeten jako nějaký desperado - a ještě než nastoupí nový ředitel, hurá k osudí.
Doba je totiž zlá. Přestože novostavba v řádu stovek milionů není takový zlatý důl jako třeba Fond životního prostředí, i pár milionů se může hodit. Je lhostejné, zda se za čas dozvíme o ministrově přičinlivé péči o stranickou kasu nebo že přibylo pár cihel na nějakou jeho floridskou haciendu. Představitelé TOP09 s podporou starostů se do dnešních dnů holedbali tím, že na rozdíl od ostatních stran vládní koalice nemají žádné veřejné skandály. Postupem ministra kultury v Národním filmovém archivu už toto tvrzení neobstojí a veřejnost by to měla vědět. A alespoň ta kulturní pak přinejmenším hlasitě protestovat.
Další odkazy:
K osobnosti Vladimíra Opěly shromažďují redaktoři čtvrtletníku Iluminace materiály ZDE.
Pozoruhodný pohled na svém blogu prezentuje filmová kritička Alena Prokopová, která jako první ve veřejném prostoru na kauzu upozornila, ZDE.
Další relevantní ohlasy:
21.11.
Valná hromada Asociace režisérů a scenáristů 21.11.2011 schválila otevřený dopis ministru kultury Jiřímu Besserovi stran odvolání ředitele Národního filmového archivu:
Vážený pane ministře,
z otevřených zdrojů jsme se dozvěděli, že k 11. listopadu 2011 byl šest týdnů před oficiálním koncem svého funkčního období i ohlášeným koncem úspěšné celoživotní kariéry odvolán ředitel Národního filmového archivu Vladimír Opěla. Považujeme jej za mimořádně bezúhonného a ve své celé dosavadní práci vysoce kompetentního člověka. Proti tomuto postupu důrazně protestujeme a žádáme Vás o vysvětlení.
22.11.
Dnes ministerstvo kultury zahájilo kampaň na diskreditaci Vladimíra Opěly, těžko nazvat jinak ostré zdůvodnění odvolání s názvem: "Vladimír Opěla byl odvolán z čela Národního filmového archivu kvůli zásadním a opakovaným manažerským pochybením", které vyvěsilo na svůj web a rozeslalo mediím.
V textu po titulní srozumitelné proklamaci následuje velmi zaumný výklad, který bych ve stručnosti přeložil takto:
1. Vladimír Opěla podepsal smlouvy s architektem, ve kterých není vymezeno "řádně dílo či předmět díla" - vymezují se tam pouze jednotlivé položky stavební dokumentace a prací, které mají být dodány. Pokud jsem zjistil, architekt Kotík ale navzdory tomu kupodivu správně vytušil, že NFA chystá stavět pouze hlavní budovu a depozitář a projektovou dokumentaci na ně dodal.
Ministerstvo nicméně tvrdí, že smlouvy kvůli tomu, že jsou bez jasné definice jsou neplatné ("Platily se miliony za něco, k čemu chybí právní titul. Jinými slovy, co reálně neexistuje") - reálně totiž existuje jen to, na co je právní titul - a tudíž nebylo možné podle nich plnit (i kdyby bylo plněno) a tudíž provedené platby byly vyplaceny vlastně za nic.
2. Už od samého začátku bylo údajně zadání architektovi chybné, neboť šlo o těsně podlimitní zakázku, což indikuje snahu uniknout vypsání řádného výběrového řízení. Všechny smlouvy proudily z NFA od začátku do konce na Ministerstvo kultury, které o tom muselo od začátku vědět. Zdali způsob zadání vymyslel sám ředitel Opěla nebo mu to někdo z ministerstva (třeba telefonicky, aby o tom nebyl žádný záznam) nařídil, o tom může vypovědět jedině on sám.
3. Z právního jazyka vybočuje popis současné fáze stavby: "V současné době, tedy o tři roky později, je stavba nového sídla NFA na bodu nula." Je-li bodem nula hotová veškerá příprava stran zajištění pozemků, vyhotovení základní dokumentace (která vlastně neexistuje, ač za ni bylo zaplaceno) a příprava stavební části projektu - to se zde neříká. Ale jelikož to nemá právní titul, je to bod nula, i kdyby to už byl bod jedna.
4. "Zdůvodnění" v každém případě neodpovídá na otázku, proč byl ředitel odvolán šest týdnů před tím, než bude jmenován jeho nástupce. Všechny okolnosti, které jsou v textu uvedeny, jsou staré minimálně jeden rok, tudíž není jasné, proč ministr nekonal již k 30.6.2011, kdy údajně končilo Opělovo funkční období, ale téměř vyhověl jeho přání (jak se tam praví) setrvat ve funkci až do konce roku.
Ministerské "zdůvodnění" klade víc otázek, než na kolik jich odpovídá. Na odpovědi tedy ještě musíme počkat.
Spíš než k samotné kauze, ale k osobnosti Vladimíra Opěly vyšel v Hospodářských novinách také text vedoucího katedry filmových studií doc. Ivana Klimeše: ZDE.
28.11.2011
V Lidových novinách vyšel souhrnný text Kateřiny Čopjakové Obětování šéfa archivu, výborně ukazující pozadí odvolání Vladimíra Opěly a ministerského "zdůvodnění", je navíc doplněn sloupkem Jiřího Peňáse Mýtus o kulturním ministrovi, ze kterého cituji: "Zcela nechutný způsob odvolání zcela nevěrohodné hledání dodatečného zdůvodnění a především velmi podezřelné naléhání na zúžené výběrové řízení, jež by mělo stavbu prodražit o 23 milionů, to vše dává dobrý důvod, aby se ministr Besser ze své funkce poroučel."
30.11.2011
Asociace českých kameramanů napsala otevřený dopis ministrovi kultury a předsedovi TOP09
Asociace českých kameramanů důrazně protestuje a distancuje se od diskreditující kampaně vedené Ministerstvem kultury České Republiky proti odvolanému řediteli NFA Vladimírovi Opělovi.
Pan Vladimír Opěla je v očích českých kameramanů důstojná osoba, muž který chránil po celý svůj profesní život produkty práce filmařů z celého světa, proti všem kteří chtějí jakýmkoliv způsobem cenné archivní materiály poškodit, či je jinak zneužít. Je pro české kameramany symbolem neúplatnosti, morálky a čestnosti.
Vztahuje-li dnes někdo ruku na pana Vladimíra Opělu, vztahuje ji také na všechny české kameramany.
Prosíme pana Karla Schwarzenberga, aby si sjednal ve svojí staně pořádek, protože strana TOP 09 byla do této doby nadějí, že je možné, aby pravicová strana prováděla politiku čestným způsobem. Je škoda, že se tak již neděje.
Asociace českých kameramanů navrhne pana Vladimíra Opělu na státní cenu za přínos české, československé a světové kultuře.
Asociace českých kameramanů
Stejného data je rovněž Otevřený dopis akademických pracovníků v oblasti filmu a v příbuzných oborech ministru Besserovi
Věc: Otevřený dopis akademických pracovníků v oblasti filmu a v příbuzných oborech ke kauze odvolání ředitele Národního filmového archivu Vladimíra Opěly
Národní filmový archiv (NFA) patří mezi nejvýznamnější instituce svého druhu na světě a jeho bývalý ředitel Vladimír Opěla k mezinárodně nejváženějším expertům ve svém oboru. Přesto byl ministrem kultury odvolán nečekaným, netransparentním a nedůstojným způsobem, který vzbudil vlnu rozhořčení v řadách domácích i zahraničních odborníků a širší veřejnosti. Postupně vycházejí najevo další závažné okolnosti, které naznačují, že skutečné důvody odvolání byly patrně jiné, než ministerstvo s téměř dvoutýdenním zpožděním deklarovalo. Jako členové akademické obce protestujeme proti tomuto skandálnímu zásahu do chodu jedné z nejdůležitějších kulturních institucí země a důrazně žádáme nápravu.
V tomto dopise se nepokoušíme dopátrat finančního pozadí kauzy, to přenecháváme investigativním novinářům, případně jiným orgánům. Pokládáme ale za svou povinnost upozornit ministerstvo a veřejnost na jedinečné hodnoty, které NFA a bývalý ředitel Opěla představují, a na destruktivní vliv, kterým se na nich postup ministerstva podepsal.
Popsat nezasvěceným význam NFA a přínos jeho dlouholetého ředitele Vladimíra Opěly lze snad nejlépe pomocí paralel s jinými, známějšími kulturními institucemi. NFA patří do téže kategorie jako Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie či Národní knihovna, včetně naprosté nezastupitelnosti, a z toho plyne i význam vůdčích osobností, jež vtiskly této instituci tvář. Podle četných vyjádření mezinárodní archivářské komunity (viz soubor prohlášení ředitelů zahraničních archivů na adrese www.iluminace.cz) je Vladimír Opěla řazen mezi několik vůbec nejvýznamnějších filmových archivářů posledních desetiletí. O kolika jiných představitelích kulturních institucí, současných či minulých, by to bylo možné – v jejich vlastní kategorii – říci?
Světově unikátní pozici si NFA postupně budoval, zjednodušeně řečeno, zásluhou tří osobností: Jindřicha Brichty v přípravném období 20.–40. let, Myrtila Frídy v 60. letech a Vladimíra Opěly v posledních třech dekádách. Systematicky a často navzdory politické moci se tito tři lidé starali o akvizici, záchranu (před rozkradením, záměrným zničením, samovolným rozkladem způsobovaným historickými nosiči) a uchování neobyčejně rozsáhlého filmového dědictví, včetně děl, jež upadly v nemilost oficiální moci. Například českých filmů z 20. a 30. let se v NFA zachovalo procentuálně mnohem více než domácí produkce v archivech vyspělých západních zemí. Vladimír Opěla ještě ve větší míře než jeho předchůdci zaváděl moderní metody prezervace, restaurování a katalogizování a v neposlední řadě vytvořil rozsáhlou síť partnerských vztahů s podobnými institucemi po celém světě. Teprve díky jeho úsilí získal NFA svůj současný věhlas.
Vladimír Opěla možná na první pohled působí jako nenápadný přesluhující úředník s technickým vzděláním, ale ve skutečnosti patří mezi špičku české kulturní elity. Jeho působení mělo být ukončeno s náležitými poctami a jeho odchod oznámen a vysvětlen s předstihem a transparentně. Namísto toho byl z funkce odsunut pokoutně a nedůstojně, šest týdnů před avizovaným koncem svého mandátu. Až jedenáct dní nato, když se ozvaly první protestující hlasy z řad českých publicistů a domácí i mezinárodní odborné obce, ministerstvo kultury vydalo veřejné vyjádření, které má však podobu zastrašujícího, manipulativního a dehonestujícího útoku proti bezúhonnému člověku s pověstí naprostého poctivce. Technické detaily smluv a klišé jako „peníze daňových poplatníků“ při jeho četbě zmatou všechny, kdo nemají šanci rozkrýt pozadí celé této hry o finanční prostředky určené pro výstavbu archivních areálů a prohlédnout zastírací manévry typu „dokumenty, které jsou v běžném režimu Ministerstvu kultury předkládány pouze k archivaci“ (= všechny dotyčné dokumenty mělo MK dávno k dispozici a nyní se od nich zničehonic distancuje!). Tyto a další okolnosti napovídají, že ministerstvo se o NFA nezajímá jako o kulturní instituci prvořadého významu, ale jako o potenciální zdroj financí.
Spolu s řadou zahraničních kolegů protestujeme proti způsobu odvolání Vladimíra Opěly, který se vzhledem k výše popsanému významu NFA a jeho ředitele jeví jako mimořádně nevhodný. Žádáme ministerstvo kultury, aby podalo pravdivé vysvětlení svého postupu, kterým vyvrátí podezření z vlastních pokusů o finanční machinace. Především pak žádáme, aby z této pro Českou republiku mezinárodně trapné situace nalezlo důstojné východisko.
V Praze a Brně dne 30. listopadu/4. prosince 2011
Signatáři (celkem 100 jmen):
doc. PhDr. Ivan Klimeš (Národní filmový archiv, Filozofická fakulta UK)
doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. (Národní filmový archiv, Filozofická fakulta MU)
doc. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D. (Filozofická fakulta MU)
doc. Ivo Mathé (rektor AMU)
Akad. arch. Jindřich Goetz (rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka)
prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. (Filozofická fakulta UK)
prof. PhDr. Jan Bernard, CSc. (Filmová a televizní fakulta AMU)
prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. (Filozofická fakulta UK)
doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
doc. PhDr. Libuše Heczková, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
doc. Tomáš Glanc, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
doc. Karel Thein, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
doc. PhDr. Stanislava Přádná (Filozofická fakulta UK)
doc. MgA. Olga Sommerová (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
doc. PhDr. Zdena Škapová (filmová kritička a pedagožka)
RNDr. Naďa Vrbová (prorektorka Filmové akademie Miroslava Ondříčka)
PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
Mgr. et MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph. D. (Filozofická fakulta UK)
Mgr. Petr Bilík, Ph.D. (Filozofická fakulta UP)
PhDr. Petr Málek, CSc. (Filozofická fakulta UK)
Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D. (Filozofická fakulta UP)
PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D. (Filozofická fakulta MU)
PhDr. Petra Hanáková, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
PhDr. Jiří Hoppe, Ph.D. (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.)
PhDr. Irena Carpentier Reifová, Ph.D. (Fakulta sociálních věd UK)
Mgr. Pavel Skopal, Ph.D. (Filozofická fakulta MU)
Ing. Pavel Janáček, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
Mgr. Milan Klepikov, Ph.D. (Národní filmový archiv)
Mgr. Petra Dominková, Ph.D. (Filmová a televizní fakulta AMU)
Mgr. Anna Batistová, Ph.D. (Filozofická fakulta MU)
Mgr. Jan Křipač, Ph.D. (Národní filmový archiv)
Mgr. Lucie Česálková, Ph.D. (Filozofická fakulta MU)
Mgr. Petr Christov, Ph.D. (Filozofická fakulta UK)
PhDr. Jindřich Schwippel (Národní filmový archiv)
PhDr. Jiří Rak (Fakulta sociálních věd UK)
PhDr. Milica Pechánková (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
PhDr. Andrea Slováková (Filozofická fakulta UK)
PhDr. Václav Kofroň (Národní filmový archiv)
PhDr. Miroslav Cuhra (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
PhDr. Jan Lukeš (Národní filmový archiv)
Ing. Karel Jaroš (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Mgr. Vít Janeček (Filmová a televizní fakulta AMU)
Mgr. Tomáš Hála (Národní filmový archiv, Filozofická fakulta UK)
MgA. Radovan Urban (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Mgr. Briana Čechová (Národní filmový archiv, Filosofická fakulta UK)
Mgr. Lukáš Skupa (Filozofická fakulta MU)
Mgr. Alena Prokopová (filmová publicistka)
Mgr. Marie Barešová (Filozofická fakulta MU)
Mgr. Jan Hanzlík (Fakulta podnikohospodářská VŠE)
Mgr. Radomír Kokeš (Filozofická fakulta MU)
Mgr. Vladimír Hendrich (Národní filmový archiv)
Mgr. Stanislav Bensch (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Mgr. Vladimíra Chytilová (Filozofická fakulta MU)
Mgr. Markéta Škodová (Fakulta sociálních věd UK)
Mgr. Jakub Klíma (Filozofická fakulta MU)
MgA. Miloň Terč (ředitel Filmové akademie Miroslava Ondříčka)
Mgr. Šimon Bauer (Filozofická fakulta MU)
Mgr. Pavlína Vogelová (Moravská galerie v Brně)
Mgr. Kateřina Lachmanová (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Mgr. Tereza Havelková (Filozofická fakulta UK)
Mgr. Luděk Havel (Filozofická fakulta MU)
MgA. Zuzana Zemanová (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Karel Čabrádek (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Těsně po odeslání dopisu se k němu přihlásili také tito signatáři:
prof. Miroslav Petříček, Dr. (Filozofická fakulta UK)
prof., PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. (Filozofická fakulta UK)
Mgr. Jana Přikrylová (Národní filmový archiv)
Mgr. Magda Španihelová (Filozofická fakulta UK)
Do 4. prosince se přihlásilo ještě 32 dalších signatářů, včetně filmových tvůrců, které zde uvádíme abecedně:
prof. Akad. Mal. Jiří Barta (tvůrce animovaných filmů)
JUDr. Dagmar Brychtová (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
MgA. Jaroslav Černý (režisér, Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
MgA. Antonín Daňhel (kameraman, Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
PhDr. Marie Grofová (Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Ing. Michal Horáček (filmový distributor, Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Mgr. Jan Hřebejk (režisér)
Alena Hynková (dramaturgyně, režisérka)
Mgr. Petr Jarchovský (scenárista, Filmová a televizní fakulta AMU)
Jan Jíra (filmový distributor)
prof. PhDr. Vladimír Just (Filozofická fakulta UK)
Zdeněk Kopáč (filmový dokumentarista)
Mgr. Štěpán Kučera (kameraman)
Mgr. Iwona Łyko (Národní filmový archiv, Filozofická fakulta UK)
Jiří Menzel (režisér)
Vladimír Michálek (režisér)
Ing. Jarmila Poláková (filmová producentka)
Jan Přeučil (herec, Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Simona Stašová (herečka)
Prof. MgA. Jiří Svoboda (režisér)
MgA. Radim Špaček (režisér)
Ing. Ivo Špalj (mistr zvuku)
doc. MgA. Martin Štoll, Ph,D. (Literární akademie Praha)
Martin Štrba (kameraman)
Prof. Ing. Jan Šuster (Filmová a televizní fakulta AMU)
Jana Tomsová (filmová producentka)
doc. MgA. Helena Třeštíková (dokumentaristka, Filmová a televizní fakulta AMU)
Martin Vadas (dokumentarista)
MgA Roman Vávra (režisér, VOŠ Zlín)
MgA. Anna Vovsová (scenáristka, dramaturgyně, Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
PhDr. Olga Wallo (režisérka dabingu, Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
Jiží Zobač (mistr zvuku, Filmová akademie Miroslava Ondříčka)
5.12.
Týdeník Respekt publikoval další souhrnný text ukazující nové souvislosti v pozadí kauzy a psychosomatiku a kulturu ministra a jeho blízkého okolí, s z náhvem Jirka je prostě pruďas.