Něco pro milovníky průzkumů trhu
Zajímá vás, jak lidé v České republice vnímají spoření na penzi, jaké k němu mají postoje, a případně i důvody, proč ho odmítají? Pokud ano, přečtěte si hlavní závěry nejnovějšího průzkumu, který realizovala Asociace penzijních společností ČR. Průzkum byl zpracován agenturou STEM/MARK v září 2014 na vzorku 500 respondentů.
1) Z průzkumu vyplynulo, že si nějakou formou na stáří spoří 67 % lidí, přičemž podíl stoupá spolu se vzděláním. Zatímco u osob se základním vzděláním šetří na důchod jen polovina, u vysokoškoláků se jedná již o 84 %. Nejčastější formou zajištění je třetí pilíř (penzijní spoření, dříve připojištění), který volí 53 % lidí. Populární jsou i spořící účty/termínované vklady, které využívá 35 % lidí. 10 % lidí považuje za vhodnou formu zajištění na stáří investování do vzdělání vlastních dětí.
2) Z lidí, kteří si na stáří nespoří, udává 44 %, že jim ve spoření brání špatná finanční situace, tedy že jejich výdělek neumožňuje odkládání části výplaty na tento dlouhodobý účel. Toho, že se úspory nějakým způsobem „vytratí“, se bojí 28,5 %. Obava spojená s nestabilitou systému a nejistou budoucností zaznívala nejčastěji jako odpověď u otevřené otázky, kde měli respondenti popsat největší slabinu třetího pilíře. Často také lidé zmiňovali, že se nejspíš penze stejně nedožijí nebo že jim peníze znehodnotí inflace. Pokud měli dotazovaní naopak svými slovy popsat největší výhodu třetího pilíře, jmenovali nejčastěji státní příspěvek a možnost příspěvku zaměstnavatele.
3) 16 % účastníků třetího pilíře netuší, jaká výše příspěvku jim přinese největší benefity. Více v problematice tápou ženy (21 %) než muži (12 %). Výzkum také ukázal, že skoro každý druhý účastník třetího pilíře (penzijního spoření) nerozumí rozdílu mezi transformovaným a účastnickým fondem.
4) Jen 27,5 % lidí si myslí, že současná výše státních důchodů je dostatečná pro pokrytí jejich potřeb. Tento celorepublikový průměr se značně liší mezi jednotlivými regiony. Zatímco v sídlech mezi 1000 a 2000 obyvateli si 39 % respondentů myslí, že se dnes z důchodu dá vyžít, u měst nad 100 000 lidí sdílí stejný názor jen něco přes 15 % dotázaných.
(Tyto informace jsme publikovali v rámci nedávné tiskové konference pořádané k 20. výročí startu penzijního spoření v České republice. Patrně jste zaznamenali, že jde pouze o faktické výsledky průzkumu bez jakýchkoliv komentářů nebo interpretací. Nepochybuji, že o jejich pestré doplnění se rádi postarají někteří čtenáři v rámci tradiční diskuse pod příspěvkem. :-)
1) Z průzkumu vyplynulo, že si nějakou formou na stáří spoří 67 % lidí, přičemž podíl stoupá spolu se vzděláním. Zatímco u osob se základním vzděláním šetří na důchod jen polovina, u vysokoškoláků se jedná již o 84 %. Nejčastější formou zajištění je třetí pilíř (penzijní spoření, dříve připojištění), který volí 53 % lidí. Populární jsou i spořící účty/termínované vklady, které využívá 35 % lidí. 10 % lidí považuje za vhodnou formu zajištění na stáří investování do vzdělání vlastních dětí.
2) Z lidí, kteří si na stáří nespoří, udává 44 %, že jim ve spoření brání špatná finanční situace, tedy že jejich výdělek neumožňuje odkládání části výplaty na tento dlouhodobý účel. Toho, že se úspory nějakým způsobem „vytratí“, se bojí 28,5 %. Obava spojená s nestabilitou systému a nejistou budoucností zaznívala nejčastěji jako odpověď u otevřené otázky, kde měli respondenti popsat největší slabinu třetího pilíře. Často také lidé zmiňovali, že se nejspíš penze stejně nedožijí nebo že jim peníze znehodnotí inflace. Pokud měli dotazovaní naopak svými slovy popsat největší výhodu třetího pilíře, jmenovali nejčastěji státní příspěvek a možnost příspěvku zaměstnavatele.
3) 16 % účastníků třetího pilíře netuší, jaká výše příspěvku jim přinese největší benefity. Více v problematice tápou ženy (21 %) než muži (12 %). Výzkum také ukázal, že skoro každý druhý účastník třetího pilíře (penzijního spoření) nerozumí rozdílu mezi transformovaným a účastnickým fondem.
4) Jen 27,5 % lidí si myslí, že současná výše státních důchodů je dostatečná pro pokrytí jejich potřeb. Tento celorepublikový průměr se značně liší mezi jednotlivými regiony. Zatímco v sídlech mezi 1000 a 2000 obyvateli si 39 % respondentů myslí, že se dnes z důchodu dá vyžít, u měst nad 100 000 lidí sdílí stejný názor jen něco přes 15 % dotázaných.
(Tyto informace jsme publikovali v rámci nedávné tiskové konference pořádané k 20. výročí startu penzijního spoření v České republice. Patrně jste zaznamenali, že jde pouze o faktické výsledky průzkumu bez jakýchkoliv komentářů nebo interpretací. Nepochybuji, že o jejich pestré doplnění se rádi postarají někteří čtenáři v rámci tradiční diskuse pod příspěvkem. :-)