Do penze dnes odcházíme za neskutečně příznivých podmínek. K takovému výsledku musí dojít každý, kdo si srovná historický vývoj hlavních demografických proměnných.

Letos je tomu 90 let, co v tehdejším Československu vstoupil v platnost zákon o důchodovém zabezpečení s povinným pojištěním zaměstnanců. Pojďme se společně alespoň krátce podívat na data, která velmi zajímavě vypovídají o tom, jak byl tehdejší penzijní systém nastavený.

Pokud byste byl v roce 1927 muž (a nebyl jste živnostník nebo zemědělec, na které se tehdy důchodové pojištění nevztahovalo), čekal vás nárok na odchod do penze v 65 letech. Pravděpodobnost, že se tohoto věku dožijete, však byla jen necelých 46 %. Pokud byste měl v této „hře 50 na 50“ štěstí a důchodu se dožil, pak byste v něm v průměru strávil přibližně 11 let.

A jaké máme podmínky dnes? Muži mají v současnosti téměř 83% (ženy přibližně 93%) šanci, že se dožijí zákonného věku odchodu do penze, ve které mají naději v průměru strávit přibližně 16 let. Ženy se dokonce mohou těšit na více než 20 let života na zaslouženém odpočinku. Pokud vás zajímá podrobnější pohled na vývoj výše zmíněných proměnných a jejich výhledy, přikládám grafy, které MPSV prezentovalo v roce 2011.

Ještě bych připomněl skutečnost, že zatímco na konci třetí dekády minulého století bylo v bývalém Československu vypláceno na 170 tisíc starobních důchodů, dnes v ČR evidujeme téměř 2,5 milionu osob pobírajících starobní penzi.

Myslím, že všechna uvedená data jsou dobrou ilustrací hlavních demografických změn probíhajících v uplynulých desetiletích a lze díky nim snáze pochopit nynější i budoucí ekonomickou náročnost financování státních důchodů.