Obrazovka je věc ošidná: odvysílá fundovaný dokument – anketu o fenoménu kýče (Co se týče kýče, ČT 2), a zároveň tentýž sériový produkt tatáž televize vyrábí jak na běžícím pásu (viz zatím většina z odvysílaných dílů 13. komnaty – z poslední doby např. díl s Vlastimilem Venclíkem aj.). Označíme-li za příznaky kýče lacinou frázi, sebedojímání, myšlenková a emotivní klišé za současné absence (sebe)kritické reflexe, pak můžeme ovšem směle pasovat na kýč roku dvoudenní přenos debaty o způsobu volby prezidenta (8. a 9. února ČT 2 a ČT 24).
Sleduji mediální tance kolem volby prezidenta, a nestačím se divit. Jestli měl Marx v něčem pravdu, pak v postřehu, že opakují-li se dějiny (v tomto případě dějiny trapna volby hlavy státu), pak se opakují vždy už jen jako fraška.
UMĚNÍ PORTRÉTU aneb EMPATICKÉ BOURÁNÍ IKONY
(Občan Havel, režie: Pavel Koutecký a Miroslav Janek, kamera: Stano Slušný. Producent: Asociace Film a Sociologie, premiéra leden 2008)