Cesta

15. 06. 2011 | 10:50
Přečteno 2454 krát
Nespočetné stádo zvířat, shromážděných na rozlehlé severské pláni kolem svých Otců-Zvěstovatelů, napjatě naslouchalo jejich slovům. Dychtivě přijímalo ujištění o tom, že již zanedlouho se vydají na tajemnou Cestu, kterou od nepaměti vykonává přibližně jednou za čtyři návraty slunce vyvolená generace jejich rodu. Je to vždy v požehnaný rok hojnosti, kdy je dostatek lišejníků a nejrůznějších travin, který umožňuje stádu se mnohonásobně rozmnožit i dostatečně nakrmit a získat tak k Cestě sílu.

„Ale mami, já to pořád nemůžu pochopit,“ obrátilo se na samici vedle sebe odrostlé mládě, „proč mám ještě čekat, když už bych chtěl jít teď hned, a proč mám jít tam, kam nás chtějí Otcové-Zvěstovatelé vést, když chci jít právě na opačnou stranu, tam k těm kopcům a možná ještě dál?“

Samice si povzdechla: „Nemudruj pořád. Už bys měl přece vědět, že vše je řízeno přírodními zákony, které přesahují náš rozum, a tudíž je nemůžeš pochopit. Těm zákonům rozumí jenom Otcové-Zvěstovatelé. Proto také vědí o Cestě.“
„Proč nám tedy neřeknou kam vede?“ namítal mladík

„Proč nejsi jako všichni ostatní? Proč mě věčně trápíš svými otázkami?“ reagovala matka. „Ty se nemáš hloupě ptát, ale dobře poslouchat. A kdybys pořádně poslouchal slova Otců-Zvěstovatelů, bylo by ti jasné, že je to veliké tajemství, které ti ve tvém vlastním zájmu nesmějí vyjevit, protože jsi pro ně ještě nedozrál jako všichni, kteří nejsou Otci-Zvěstovateli, a zbytečně by ti to pletlo hlavu a odvádělo pozornost od tvých povinností. Ty se máš starat jen o to, jak co nejvíce zesílit. A jestli nepřestaneš s těmi hloupostmi, řeknu to doma tvému otci. Teď pojď, a nekoukej pořád k těm horám!“

Matka přidala do kroku a mladík se loudal za ní. Tu uviděl svoji přítelkyni, jednu z mála spřízněných duší, jak se blíží v doprovodu svých rodičů a emotivně s nimi o něčem diskutuje. Protože na rozmluvu nebyla příležitost, dali si mladí najevo své rozpoložení alespoň posunky. Ty obsahovaly zejména krčení rameny a kroucení hlavou. Když se pak zpovzdálí míjeli, mladíkova přítelkyně ještě výmluvně obrátila oči v sloup a oba se na sebe usmáli.

Mladík doběhl matku a řekl: „Stejně bych tam chtěl jít. Myslím, že právě na těch šikmých pláních jsou bohaté pastviny, a tak bychom se měli vydat tam. Právě tam, a ne do neznáma, kde nevíme, co nás může potkat.

Došli domů a matka si postěžovala otci, že syn je i nadále svéhlavý, že stále odmítá přijímat slova Otců-Zvěstovatelů a brání se podřídit odvěké rodové moudrosti. Otec si mladíka zavolal a následně došlo k asi takovémuto rozhovoru:
Otec: „Můžeš mi vysvětlit, proč si myslíš, že je dobré jít jinam, než jak je určeno?“
Syn: „Kdybychom šli k horám, na svahy obrácené k slunci, bylo by tam jistě dost prostoru, tepla i potravy.

Otec: „Ty jsi nějak chytrej! Jak jsi na to prosím tě přišel?!“

Syn: „Zjistil jsem, že slunce dává rostlinám život. Zastínil jsem jeden trs trávy a druhý jsem nechal osvětlovat sluncem a už za pár dní bylo vidět rozdíl.“

Otec: „To nemáš dělat, takové pokusy. Tebe i nás mohou přivést do nesnází. Otcové-Zvěstovatelé neradi vidí činnost, která nesouvisí s Cestou.“

Syn: „Ale moje poznatky s Cestou přímo souvisí. Rozdíl je jen v tom, že Cesta, tak jak mi to vychází, vede přesně na opačnou stanu, než kam nás chtějí vést Otcové-Zvěstovatelé. Pozoruji ty kopce v dálce už odmala, už několik měsíčních období. Tam slunce svítí nejdéle a sklon svahů oproti rovné planině umožňuje slunci předat zemi více svého tepla. A teplo znamená potravu.“

Otec: „Jenže, hochu, v tom případě tam také bude plno lišek, sov a lasic, našich odvěkých nepřátel!“

Syn: „Samozřejmě, tati. Ony jsou přece vždycky tam, co my. To my je zajímáme, my jsme jejich potravou. A čím líp se nám bude dařit, čím víc nás bude, tím víc bude i jich. S tím se nedá nic dělat. Ale v kopcích bychom měli určitou výhodu, protože tamní krajina s terénními nerovnostmi a vysokými rostlinami, jak to lze za jasných dnů vidět, se dá k úkrytům využívat lépe, než holá pláň.“

Otec: „No jistě. Ty holt máš odpověď na všechno. Já ti však říkám, že podle Otců-Zvěstovatelů, – kteří jsou z nás nejstarší a znají dokonce i generaci, která se odebrala na Cestu před námi, a ta, prostřednictvím svých Otců-Zakladatelů znala zase tu předchozí, a tak odpradávna, – je směr Cesty jednoznačně dán. A jestliže je jednoznačně dán, pak musí mít nějaký hluboký smysl.. To přece nemůže být jen náhoda. Naše budoucnost je tudíž řízena vyšší mocí, jež je nám příznivě nakloněna. Proč nevěříš Otcům-Zakladatelům? A jestliže nám třeba teď uniká význam toho všeho, protože jsme jenom obyčejní, nepatrní smrtelníci, neznamená to, že se máme zpěčovat a zpochybňovat moudrost předků a přízeň osudu. Chce to jen trochu pokory. Jenomže ty, místo aby ses snažil být hoden požehnání, jehož se ti dostalo tím, že patříš do naší osudem vyvolené skupiny, tak se jen pokoušíš všechno znesvětit a ani si neuvědomuješ, jakou pohromu můžeš přivolat na naše hlavy, kdyby se rozneslo, jak smýšlíš. Kdo si, hochu, vůbec myslíš, že jsi?! Nebo snad víš, kam vede posvátná Cesta jíž nám ukazují Otcové-Zvěstovatelé? I na to znáš odpověď?“

Syn: „Tak na to odpověď opravdu neznám, tati, a neznám odpověď ani na to, proč se Cesta pravidelně opakuje pokaždé, když se hodně rozmnožíme. Neznám dokonce ani odpověď na to, proč jsem se k horám už před časem nevydal.Ale nejspíš je to z toho důvodu, že vás mám rád a nechci vás tu v nadcházející nejisté době nechat samotné. A co se týká Otců-Zakladatelů, tak z jejich odpovědí mě přímo mrazí. Jsou stejně tak okázale povýšenecké jako bezobsažné. Všiml sis toho někdy, tati? Tím jenom zakrývají svůj strach a vnitřní prázdnotu.“ To z jejich poselství vnímám já.

Zanedlouho po tomto rozhovoru byl úplněk a následný den se stádo podle pokynů Otců-Zvěstovatelů konečně vydalo na tajemnou Cestu. Přestože hned od počátku museli čelit různým protivenstvím, šli rychle a vytrvale, jako by vskutku byli vedeni a poháněni nějakou vyšší mocí. Přesto však sil kvapem ubývalo. Byl večer a stádo se uložilo k odpočinku. Z kulatého měsíce pohltila temnota již více než polovinu.

Mladík ulehl spolu s ostatními, ale i přes značné vysílení nedokázal usnout. Jeho pochyby, které měl před započetím Cesty, se potvrzovaly. Chaos přicházel zvolna, ale nezadržitelně. Členové rodin, vycházející na Cestu společně, se většinou už dávno ve všeobecném hemžení navzájem poztráceli. On sám své rodiče neviděl už několik dní a v sevření těžko rozlišitelné masy osamocených, vystresovaných jednotlivců byl unášen dál a dál. Stádem se šířily sílící vlny neklidu, který se nenápadně měnil v odcizení a apatii. Narůstající neblahá znamení mladík zřetelně vnímal. Ty ostatně přinášelo i vytrvale se zhoršující počasí. Ubývalo slunečních paprsků a přibývalo mlh, větru a deště. V posledních hodinách byla ve vzduchu cítit i sůl. Také krajina se měnila, a byla den ode dne kamenitější a nehostinější. Bylo zjevné, že všichni jdou – bez jediného rozumného důvodu – do podivného, zlověstného neznáma.

Mladík náhle věděl, že dál se stádem nepůjde. Věděl s určitostí, že ona mystická Cesta musí skončit katastrofou. Jakou, to netušil, ale to teď nebylo důležité. Vstal a vyhýbaje se spáčům, prodíral se stádem. Přitom k svému radostnému překvapení téměř narazil do své přítelkyně, která ležela schoulena kolem vlhkého kamene a neklidně oddechovala z těžkého snu. Vzbudil ji a zanedlouho opustili stádo společně.
Na prosluněné úbočí hor pak vstoupili někdy v tu dobu, kdy první ze zbědovaného stáda lumíků začali padat ze skalnatého srázu do připravené náruče burácejícího mořského příboje, který se kdesi v hlubině rozbíjel o kamenné útesy.




Mimo mladý pár tam skončili všichni, kromě několika indisponovaných jedinců, kteří nebyli schopni se na Cestu vydat, a ze kterých v budoucnu vznikne další generace Otců-Zvěstovatelů.



Jen slepé cesty nemají rozcestí

Opakování nemusí být matkou moudrosti


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Kanalnik napsal(a):

Krasny clanek. Pred chvili tu byl Ladik a ted zmizel. Ze by taky spadl do more na te spravne Ceste?
15. 06. 2011 | 11:22

voroshilov napsal(a):

Harmoška.Ja pochopil cim to skonci uz od prvnich odstavcu.A ta lafountenovska moudra jako epitaf...
Autore,ucit se,ucit se...
15. 06. 2011 | 11:26

Ládik!!! napsal(a):

Kanalnik -
asi zmizím navždy, nehodilo se vysvětlení rozdílu mezi hejnem a stádem.
15. 06. 2011 | 11:49

žena napsal(a):

Pane Koubenče,

miluju Vaše blogy. Opět úžasné. Díky
15. 06. 2011 | 11:50

Jedla napsal(a):

Jen slepé cesty nemají rozcestí ... to si musím zapamatovat. Jen slepé cesty nemají rozcestí ...
Jsme my to ale lumíci.
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20667/
Reformy jsou nezbytné a nevyhnutelné.
Nečas nám je bude trpělivě vysvětlovat. Lumíkům.
15. 06. 2011 | 13:12

Pamela Bárnsová napsal(a):

a uvědomí si všichni černoši Arabové a Větnamci, že stěhovat se do Evropy je nesmysl?
15. 06. 2011 | 14:28

Divobyj napsal(a):

Díky autore.Cítím se být na podobné cestě,kterou si oba koníci vybrali.Navzdory všem církvím,komunistům,demokratům.Poučuji se z historie a vím přesně,co by lidé měli.Žel,oni to nechápou.Jak mám lidem vysvětlit,že proto,aby přežili,musí se po všech stránkách uskromnit a začít chápat přírodu jako svou matku,kterou je třeba chránit a ne ji zabíjet! Proč nemám radost z toho,že výroba čehokoliv roste? Proč mne děsí papež,který by měl první učit lidi skromnosti,ale místo toho raději podporuje nadměrné množení lidí?Proč si lidé nechají líbit,že jim jiní skáčou po zádech,ožebračují je,cíleně ohlupují a dokonce jim v poslední době usilují i o holé životy? Proč s tím my,lidé konečně něco neuděláme?
15. 06. 2011 | 14:40

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy