Kronika oslího rodu

22. 12. 2010 | 19:57
Přečteno 4495 krát
Kdysi dávno se jeden zvláště hladový vlk udávil ohonem ovce, když ji chtěl chvatně pozřít. Pověst o tom se mezi zvířaty záhy roznesla a za nějaký čas se dostala také k nám, oslům.

Jenže, jak už to s pověstmi bývá, putují-li dostatečně dlouho světem, má jejich znění blíž k přání než k pravdě. A tak pověst o vlku a ovci pochopili oslové v tom smyslu, že ovce dokáže svým ohonem přemoci vlka. Osli, kteří ovci nikdy neviděli, a byli vlky dlouhá léta bez ustání sužováni, pověst dočista uchvátila, neboť jim dala naději, že jejich smutný, oslí úděl je změnitelný. Začali ovci uctívat a vzývat. Po celé oslí zemi vyrostly jí zasvěcené svatyně a jejich součástí vždy byla monumentální socha ovce v podobě, v jaké si ji oslové představovali: obrovský, svalnatý býložravec, srážející ohonem celou vlčí smečku. Ovce byla zkrátka zbožněna a oslové velice toužili po příchodu ovčího mesiáše, přestože se této mocné bytosti i trochu báli.

Tu jednoho dne k nim ovce přišla. Špinavá, hladová, zbědovaná.

„Nechte mne u vás odpočinout a dejte mi trochu sena, dobrá zvířata,“ prosila osly. Oslové, dojati pokorou a bezbranností neznámé příchozí, jí ochotně a nezištně vyhověli. Když ovce pookřála, zeptala se: „Komu mám vlastně poděkovat? Kdo jste, dobrodinci?“

„My jsme oslové,“ řekli oslové. „A kdo jsi ty?“

„Já jsem ovce,“ řekla ovce.

„Kdože jsi?!“ strnuli v úžasu oslové a nevěřili svým velikým uším.

„Jsem ovce,“ opakovala ovce. „Co je na tom divného?“

„Nerouhej se!“ vzkřikli rozhořčeně oslové. „ My dobře víme, jak vypadá ovce. Vypadá jinak než ty. Pohlédni, ovci máme vytesanou tamhle v té mramorové skále. A ty se jí vůbec nepodobáš... a jsi maličká!“

Ovce se podívala na sochu ve skále a i přes náhlou změnu v chování oslů řekla prostě: „To zvíře z kamene neznám, ale ovce jsem odjakživa já.“

„Jestliže jsi ovce, jak tvrdíš,“ pravili na to oslové, zmatení jistotou záhadné cizinky, „pak jistě dokážeš pobíjet vlky!“

„Právě naopak,“ řekla ovce, „teď zrovna před vlky utíkám. Chtěli mne zahubit, a vy jste mě zachránili.“
Toto sdělení bylo na osly už příliš, takže plni spravedlivého hněvu nestoudnou pocestnou, jež pravou ovci zapírá a sama se za ni vydává, předhodili vlkům.

A od té doby dále čekají na svoji ovci vysněnou a opravdovou.

Uvedený příběh má řadu odpůrců. Ti prohlašují, že pověst, kterou oslové slyšeli, nebyla o ovci, nýbrž o kozlu, a že se jednalo o pravou zadní nohu, nikoliv o ohon. Fatální ohony se v podání těchto badatelů objevují sice také, jenže až mnohem později, a jsou to ohony škůdců, tedy vlků. Mimo zmíněné výhrady pak souhlasí tito odborníci s předchozí verzí, a to až do okamžiku, kdy oslové oznamují ovci – vlastně kozlovi –, že je-li skutečně kozlem, měl by dokázat pobíjet vlky. Dále se prý události vyvíjely takto:

„Ovšem,“ odpověděl kozel, „pochopitelně, že zabíjím vlky, kdy si zamanu. Avšak vaše modly mne urážejí. Zkoušel jsem vás, a vy jste mne nepoznali! Špatně jste se připravili na můj příchod a já vás za to budu přísně soudit! Abyste viděli, že jsem ten, koho očekáváte, odejdu a vrátím se s důkazem!“

Ohromení oslové kozla propustili a kozel došel za vlky. S vlky pak uzavřel dohodu, která mu zajistila bezpečnost ze strany vlků a bázlivou úctu ze strany oslů. Dohoda byla prostá: Ohony uhynulých vlků za celé živé osly.

Když se kozel zanedlouho vrátil k oslům se dvěma vlčími ohony, oslové klesli do kolen a úpěnlivě prosili o milost a odpuštění. Kozel jim tedy velkoryse odpustil, jen jednoho osla, který nejvíc pochyboval o kozlově totožnosti, nechal za všeobecného souhlasu vyobcovat mezi vlky.

Oslové pak zavrhli staré, nepravé modly a do skal vytesali nové, odpovídající značně zidealizovanému kozlovu zjevu. Jemu samému oddaně sloužili a vyvolení oslové mu směli vždy ve výroční den jeho příchodu políbit zázračný pravý zadní pazneht – kladivo na vlky.

Kozel čas od času přinesl nějaké vlčí ohony, aby dal najevo, že na své věrné nezapomíná, že je stále ochraňuje a že co nevidět si budou užívat života v nepomíjející blaženosti, ve světě bez vlků.

Z těchto kozlových návratů postupně vznikly okázalé slavnosti zvané Ohonálie, při nichž nadšení, poblouznění oslové pálili přinesené vlčí ohony na posvátných hranicích. Ti však, kteří jásali nejméně, nebo dokonce projevili jisté pochybnosti nad ryzostí kozlových skutků, byli vydáni vlkům.

Tak žili oslové naplněni mámivými vidinami, mystickou bázní a domýšlivou pokorou z přítomnosti mocného ochránce, za což se mu každodenně kořili a velebili ho.V této usilovné, kozlulibé činnosti jim pouze jaksi uniklo, že od dob, kdy k nim kozel přišel, padá za obět vlkům víc oslů, než kdykoliv předtím.


I tento druhý příběh má zásadní oponenty, kteří zároveň odmítají i první verzi historie oslů. Tito kritici upozorňují na to, že je krajně nepravděpodobné, aby oslové neznali ovce nebo kozly. Proto považují obě interpretace příběhu oslího rodu za zavádějící a tvrdí, že jejich zastánci se nechali ovlivnit buď pouhými zvířecími báchorkami, nebo dokonce hanopisy, které o oslech psal někdo, kdo jim z nějakého důvodu nebyl nakloněn.

Autentický, neboli oslím kronikářem psaný, je podle nich jedině třetí objevený příběh. Je prý totiž jaksi bezděčně naturalistický a zřetelně poukazuje na to, že jeho autor prožil vylíčené pohromy na vlastní kůži, a tudíž musel být jedním z oslů. Příběh je navíc také i dokladem toho, že oslové odedávna s určitostí věděli, kdo je schopen se s vlky vypořádat. Začíná takto:

Když už nevěděli kudy kam a tíseň převeliká na ně doléhala, pozvali si oslové k ochraně před vlky tygra. Svou prosbu podložili příslibem všemožného pohodlí, vybraného jídla i pití, co jen ochráncovo hrdlo bude ráčit. Tygr lákavou nabídku přijal a hned první den ve službách oslů vlky tvrdě potíral. K večeru se vrátil znavený a hladový. Svalil se do připravených měkkých podušek a nedočkavě vyhlížel chutnou krmi. I přiběhli oslové a úslužně mu předkládali celé nůše šťavnatého lupení a plné košíky právě natrhané, voňavé trávy.

„Ó výborně,“ zvolal tygr, „v zeleni chutná nejlépe! Teď už jen něco pořádného k snědku! Co dobrého jste mi připravili? Kde vlastně je nějaké jídlo?“

„Jak to, kde je jídlo?!“ podivili se oslové. „Vždyť ti dáváme to nejlepší, co máme, jak jsme slíbili. Jez, kolik si jen budeš přát.“

Tygr vyskočil, prackou rozmetal navršené pochoutky a rozzuřeně řval: „Cože, tohle má být moje odměna za hnusnou dřinu?!! Tohle se mi odvažujete nabízet k jídlu za to, že jsem se celej den musel špinit s tou vlčí pakáží?!! Chci maso, pořádný fláky masa, chci krev, plný mísy krve, a ne nějakej zatracenej oslí plevel!!“

„Jenomže my nic jiného, jaksi, nemáme,“ bědovali nešťastně oslové.

„Že ne?! To bych se moc divil!“ temně zavrčel tygr, vrhl se na nejbližšího osla, roztrhal ho a sežral.

A protože mu zachutnal, zůstal.

A tak nyní bláhoví oslové hledají tvora, který dokáže přemoci jak vlky, tak i tygry.

Shrneme-li známá fakta kolem všech tří textů o snaze oslů učinit si svůj úděl snesitelnějším, potvrdíme si, že každý z nich má své přesvědčené zastánce i kritiky. Zjistíme však také, že existuje ještě čtvrtá skupina znalců života zvířat, která neupřednostňuje ani nepopírá žádnou z verzí.

Tito učenci se domnívají, že dobrat se skutečnosti s jistotou nelze. Zároveň považují za pravděpodobné, že každý z příběhů historie oslů má svoji opodstatněnost. Předpokládají totiž, že všechny pocházejí ze stejného zdroje prapaměti oslího rodu, avšak že kladou důraz pokaždé na jiné archetypické sedimenty jejich kolektivního nevědomí.

Dále pak ze závěrečné teze třetí verze – že oslové nyní hledají tvora, který dokáže přemoci jak vlky, tak i tygry – vyvozují, že se dříve či později musí objevit další, dosud neznámý, čtvrtý příběh. A ačkoliv si konkrétní děj příběhu netroufají předpovídat, pak co se týká jeho vyznění i formy vyprávění, jsou toho mínění, že obojí bude patrně podobně dojemně groteskní, jako v příbězích již známých, neboť je zřejmé, že prostomyslní oslové nikterak netuší, že tvor, kterého hledají, se k bojům s vlky i tygry bude svolávat pomocí bubnů z oslí kůže.


Poučení je pochopitelně určeno oslům, jenomže ti bohužel obvykle nevědí, že jimi jsou.



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

černovláska napsal(a):

asi jsem osel, osel zvědavý, kdo bude dosazen do ostatní fauny......jinak, šťastné a veselé,
22. 12. 2010 | 20:29

Miranda-Escobedo napsal(a):

Hvězda jasné padá nad krajem
a chrání hodné ovečky před vlky,
jen hloupí oslové chtějí se s tygry spolčovat. Běda oslům, kterým tygr vládne a na špinavou práci má drába-vlka.
22. 12. 2010 | 20:37

zzz napsal(a):

PS.:
Ctvrty tvor uz byl viden: vse vi, vse umi, vse zna. A napovim: prijde z Hradu.
I na ty bubny uz ma copyrigt! Naucil se
s nimi pracovat,kdyz "svolaval" ovcany CR.
Na kuponovku a zhasnuti.
22. 12. 2010 | 20:50

bobš napsal(a):

Zapoměl jsi dodat, že na korupci mezi ovcemi. Vlci ti jsou přeci čistí ti podle krále oslů korupci nepotřebují a nedělají. HiHiHi.
22. 12. 2010 | 21:09

Ládik!!! napsal(a):

Vidím analogii mezi osly a sosany.
22. 12. 2010 | 21:24

Morová rána napsal(a):

Moc hezká pohádka! Hned si hodím odkaz na facebook.
22. 12. 2010 | 21:37

franťýk napsal(a):

Ládik!!!
to těžko, protože ti toho nejhlavnějšího hradního vlka zrovna nemilují a že by se ho nějak báli...?
To se toho vlka bojí někdo úplně, ale úplně jiný
22. 12. 2010 | 22:29

mb napsal(a):

I sešli se oslíci ... a rokovali, ovce nepomohla, kozel nepomohl, tygr zklamal ...

rozlehla se zemí oslí zvěst ... drak prý vlky hubí naprosto zaručeně ...

platí ho prý v místní měně

někteří osli seděli zaraženě

byli však v menšině v oslí dědině

tož draka svorně objednali

a po plecích se popleskali

a jak řek´kámoš kamarádu

přivítali draka z hradu

oslíci milí, vyčkejte chvíli

jdu hned ( drak řek´) prozkoumat

jak vás před vlky ostříhat

ó milý draku, tlamo ryzí

tvou mocí vlci navždy zmizí

vec kdy jen můžem čekat čas

kdy od vlků zbavíš nás ?

oslíci milí, vyčkejte chvíli

zatím se vína napijte hned

než za vlky se vydám v let

oslíci pili nemalou chvíli

pak zmoženi vši usnuli

drakovi přesně po vůli

hle vidíš pohyb dračích ramen

pak chvilka pouhá...šlehne plamen

a kdopak by to neuhod

TAK ZKONČIL SLAVNÝ OSLÍ ROD ...
22. 12. 2010 | 22:32

Pípa napsal(a):

Geniální.
22. 12. 2010 | 23:02

k231 napsal(a):

Nádhera. A zrovna dnes je to velmi výmluvné.
22. 12. 2010 | 23:51

k231 napsal(a):

Jo a dkyby to někdo nepochopil ( i to se může v oslí dědině lehce stát) tak je to otěch, ktěří stále vyhlíží nové a zaručeně už poctivé strany a lídry (hlavně aby je znali z televize, třeba ze seriálu) a přitom nechápou že jsou a vždy budou jen obyčejní býložravi, i když se rádi nechají přesvědčit že svým ohonem udáví vlka..
22. 12. 2010 | 23:56

batalion napsal(a):

Přečkaly staletí,chmurná,těžká,i lidé v nich.Malé české dřevěnky,chaloupka,za ní studna s táhlem,nad ní jabloň se tíhou sklání.A uvnitř chaloupky ze všech stran stěn se dívají samí andělíčkové. A dětiček bývalo.Peníze neměli.A jak to dělali?
23. 12. 2010 | 00:50

Ládik!!! napsal(a):

batalion -
krásné. Měl bych i odpověď - nezáviděli, věřili jen sobě a pracovali.
23. 12. 2010 | 08:45

Cech napsal(a):

Bajky bezesporu jsou jediným možným řešením jak nazývat věci pravými jmény.
Jinak zde prosím interpretace není přímo autentická.Zaměňovat dvě naprosto rozdílné bájné postavy se ani v bajkách nesluší.Definice dané bájné postavy zní: CHOBOTNICE.
23. 12. 2010 | 08:49

vlk napsal(a):

Pane Koubenče skvělé!
Analogie mezi osly a Ládíky je dokonalá.
A byla by dokonalá i bez Ládíků Fakt skvělé dílko.

P.S:
jen ti vlci.. no. .uznejte...
23. 12. 2010 | 08:52

Ládik!!! napsal(a):

vlku,
přeji ti krásné svátky a mnoho kořisti v novém roce.
23. 12. 2010 | 08:58

vlk napsal(a):

Ladíku
nápodobně. Včetně zdravého rozumu.
23. 12. 2010 | 09:35

Drzá zrzka napsal(a):

íííííí áááááá
23. 12. 2010 | 10:35

dzefo napsal(a):

Nemam sice takový talent, jako pan Koubenec, ale taky bych přidal jednu verzi.

Jeden oslík který vynikal nad ostatní rychlostí a sílou. Jako nejrychlejší vlkům zatím vždy utekl. Tento nejlepší oslík ze všech lehce nahlédl, jak jsou ostatní oslíci hloupý, jak zbytečně na jejich hloupé nápady musel pracovat. Rozhodl se tedy odejít od těchto hlupáků. Vlci si přece nebudou všímat jediného oslíka a ještě tak silného a rychlého. Jak to dopadlo, nemusíte moc hádat. Jen co oslík odešel z vesnice pryč vlci ho lehce uštvali a snědli.
23. 12. 2010 | 11:25

Petr napsal(a):

Nejhorší je, když ovce neví že je ovce a osel, že je osel. Tygři a vlci mají jasno!
23. 12. 2010 | 13:15

siven napsal(a):

Skvělé!

Pan autor ve svém poutavém výčtu ovšem opomněl jednu velmi specifickou kategorii oslů: osly trpící degenerací mozkových laloků.

Tato nemoc projevovala se u nich nejdříve slepotou, následně plíživě postupující blbostí.

V praxi to znamenalo, že věřili kozlovi, že to s nimi vždy a za všech okolností myslí dobře: jejich přesvědčení pramenilo z doby, kdy ještě viděli, na vlastní oči… vlčí ocasy, donesené kozlem. Proto po oslepnutí věřili jen a pouze kozlímu hlasu, jelikož si mysleli, že jde o jedinou možnou pravdu, podepřenou empiricky vizuálními zkušenostmi.

Kozel tento handicap brzy zaznamenal a podařilo se mu jej využít.

Např. při cestě k vlkům s sebou bral tři slepé osly: dva vlkům předhodil a –na třetím se vrátil nazpátek.

Ptáte se, jak je možné, že osel (stále živý a slyšící) nezpanikařil, jakmile uslyšel vlčí vrčení a vytí? A hrozivé hýkání dvou oslů v agónii?

Inu; stačilo, když mu osel vysvětlil, že nešlo vůbec o vlčí vytí, ani vrčení. Ve skutečnosti si jeden z jeho kolegů šel hned opodál odskočit a… jaksi… trpěl zácpou. Při urputné snaze vytlačit bobek z jeho úst proto vycházely hrozivé zvuky, podobné vytí vlků. Zvuk podobný vrčení byla v reálu hudba jeho rozbouřených střev, při finálním „vyložením nákladu“.
Oslí skřeky?
To sis nebohý oslíku nepoložil otázku, proč se vlastně vracíme sami?
Inu, s námi šel přece osel s oslicí. No a … ehm… po dvou hodinách cesty na ně ty feromony působily natolik, že si už zkrátka a dobře… nemohli pomoci. Museli…no… víš co.
A jelikož jsme slušně vychovaní a nejsme voyeři, nechali jsme jim soukromí.
Proč jsme tu cestu vůbec podnikli? Cožpak nevíš, že občané procházky jsou zdraví prospěšné? A že při jich může dojít k zácpě či souloži… inu, to je jev zcela přirozený.
23. 12. 2010 | 13:37

siven napsal(a):

Vždy, když se kozel na oslovi vrátil, byli obklopeni zbytkem oslího stáda, které je zasypalo otázkami. Na dotazy zprvu odpovídal i kozel, ovšem postupem času delegoval tuto činnost výhradně na osla.
Ten odehravší se fenomén vysvětloval a vysvětloval všem oslům do úplného zblbnutí. Respektive oslům, kteří byli ochotni jej poslouchat, nebo se s ním dohadovat. Normálně myslící oslové jeho řeči nebyli vůbec schopni vstřebat a raději odešli pryč. Poslouchat nesmysly o souložících a seroucích oslech se jim příčilo.
O něco trpělivější kategorie oslů vzdávala diskusi až po chvíli: jelikož jim slepý osel jaksi nedokázal vysvětlit, co se nakonec stalo s kadícími a souložícími osly. Akt vykonávání potřeby a kopulace totiž nikdy nezabránil žádnému oslovi v návratu domů (výjimkou nebyli ani staří oslové. Po dosažení určitého věku totiž oslí samci již nebyli schopni koitu – neměli sílu vyškrábat se na záda partnerky. Tudíž je nemohlo při souloži klepnout, neboť k ní ani nemohlo prakticky dojít… a zácpou netrpěli, naopak spíše průjmem).
Našli se ovšem někteří oslové, kteří si natolik trápili mozkové laloky, aby se snažili pochopit a vstřebat slepcovu verzi, že z úpěnlivé snahy nakonec oslepli a verzi uvěřili. Bylo jich sice minimum, ovšem takto se nemoc šířila dál.

Duševně zdraví oslové s fungujícím zrakem tomuto divadlu asistovali zprvu s údivem, posléze s čím dál vzrůstající nevolí.
Ti nejchytřejší z nich si dokonce dokázali dát všechno dohromady a vydedukovat, co se ve skutečnosti, každou neděli, tři kilometry od oslího stáda, asi děje.
Časem dokonce mohli poukázat na jisté indicie: krví postříkaný kozel, vlčí chlupy a výkaly přichycené na kopytech slepého osla, apod.
Zatímco kozel výtky stáda již naprosto ignoroval a ponořil se do zarytého mlčení, slepí oslové se při jakýchkoli námitkách ostatních kolegů rozhýkali takovým způsobem, že nikdo rozumný v „diskusi“ raději nepokračoval.
23. 12. 2010 | 13:38

siven napsal(a):

Jednoho dne jednomu z oslů došla trpělivost. Tajně zpovzdálí sledoval podivnou výpravu až na konec jejího putování.

Za roklí se mu naskytl příšerný pohled: údolí bylo hotovým oslím hřbitovem. Válely se zde obrovské hromady oslích kostí - některé již vyschlé a bílé, jiné pokryty kusy hnijícího masa, ukousnuté oslí uši, poletující chlupy a rozsetá kopyta. Oslovi se z tohoto strašného výjevu udělalo velice nevolno. Ovšem nakonec se vzpamatoval a tiše v úkrytu pozoroval, co se bude dít.

Do údolí vtrhla smečka hladových vlků a dva z oslů byli během pouhé čtvrt hodiny roztrháni na kusy. Poté kozel vylezl třetímu slepému oslovi na záda a v klidu se dali na cestu nazpátek.

Když udýchaný osel dorazil k stádu, vše nahlas vyhýkal. Stádo začalo bouřit. Po návratu kozla s oslem nastal takový řev, že přehlušil y menšinu slepých oslů. Ti byli sami tak trochu zaraženi a hýkali jen tichounce.
K uklidnění kritické situace po dlouhé době promluvil kozel:„Slepý kozel udělal chybu a dobrovolně odstoupí od jeho funkce doprovázet výpravu do údolí smrti. Osel, který nás sledoval, se dopustil nehoráznosti a bude předhozen vlkům“.
Tato slova však klid do stáda nepřinesla, ba právě naopak. Napětí houstlo a kolem kozla se začal stahovat kruh.
Kozel proto dodal:“Výpravy budou ukončeny a sledující kozel nebude potrestán“.
A tak se stádo oslů uklidnilo.

Po čase začali ovšem slepí oslové znovu hýkat, o čem je vlastně řeč. Údolí plné oslích kostí ve skutečnosti vůbec nic nedokazuje. Navíc je již zčásti uklizené. Kozlí špion si všechno vymyslel a nelze mu věřit ani „ň“. Oslové, kteří zmizeli, se vlastně po souloži rozhodli založit jiné stádo a navždy beze stop odešli. A ty kosti? Jaké kosti? Vždyť vám do zblbnutí hýkáme, že hromady kostí a uší vůbec, ale vůbec nic nedokazují…

A tak to šlo dál a pořád dokola. A dokola. A dokola…
23. 12. 2010 | 13:38

Ivan napsal(a):

Krásná a poučná oslí bajka. Oslů mnoho, ovšem zda-li jsou osli nemohou pochopit. Kdekdo z nich oslíky učiní. Jen vzdělání, svoboda a opravdová krása, člověka oslích uší zbaví a osli, nechť tím hýkáním baví.
Příjemné vánoční svátky,
23. 12. 2010 | 17:38

Kanalnik napsal(a):

Lepsi casy nastanou, az si osli uvedomi, ze lepsi, nez spolehat se na prichod zahrance, je vzit rozum do hrsti a sami aktivne neco na obranu proti vlkum udelat.
23. 12. 2010 | 17:56

Petr napsal(a):

No, myslím si že vzdělání u nás nám oslí uši a ovčí kožich pěstuje. Co říkáš, Dobeš!
23. 12. 2010 | 19:14

Dobes napsal(a):

Souhlas.
A blbost ma hlavy z draka! Nejmene 12!
24. 12. 2010 | 10:39

Gabrielle H. napsal(a):

Dear Mister Vladimír Koubenec. Tak to je ta nejvyšší třída ze všech blogů, které jsem kdy četla. Žasnu před vaší tvůrčí invencí a genialitou. Prosím pište dál a často. Máte hluboký vhled do duše zvířecí i lidské :-)
Trochu mi to evokovalo příchod čistého a nevinného beránka Božího na tento hrubohmotný svět. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Světlo přišlo na svět, ale tma ho nepoznala. A to není jenom o vysoce postavených židovských farizejských kněžích a zmanipulovaném davu křičící ukřižuj, ukřižuj! Raději nám vrať našeho zločince a zabijáka Barabáše. Je to o lidstvu jako takovém...
Ono se dokonce zdá, jako by se historie chtěla tak trošičku opakovat. Bohužel je to tak. Dnešní židé naprosto neuvěřitelně naivně očekávají nějakého jiného a pro ně vhodnějšího kandidáta na mesiáše a spasitele. Ježíš Kristus je pro ně v nejlepším případě prorok, někteří dokonce jsou hloupě přesvědčeni, že byl heretik. Skutečný Ježíš Kristus by musel být sebevrah, kdyby se chtěl znovu objevit v tomto prostředí stále ještě velmi nízké a nevyvinuté úrovně duchovního poznání a vědomí. Nehledě na to, že by svojí obrovskou září tady na zemi všechno spálil. Jednou v meditaci mi to přišlo jako jasná věc. God bless you dear Vladimír, posílám vám i všem lidem dobré i té méně dobré vůle přání a pár dárečků pod stromeček. Pán pánů a Král králů Ježíš Kristus a jeho království světla, lásky, míru a pokoje ať je s námi se všemi. Pána temnot, Satana a jeho démony Mamon, Ego, Prachy, Byznys, bezuzdný Sex a zneužívané Drogy ať se propadnou do temnot, tam odkud přišly. Jedině tak můžeme uzdravit svoje tělo i duši, a celou planetu Zemi. K tomu ať nám žehná Jesus Christ Superstar
---
https://www.youtube.com/watch?v=UIrolfwN-VM&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=MhKWwoAuuC8&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=rlqXGk-RF-M
https://www.youtube.com/watch?v=pivmW_FX_EI&feature=fvw
https://www.youtube.com/watch?v=qXahJYGkYX4&feature=fvw
---
https://www.youtube.com/watch?v=vptON8d-3S4
https://www.youtube.com/watch?v=7k0xe2iAR3Q
https://www.youtube.com/watch?v=Ss8zzuBsb5w
https://www.youtube.com/watch?v=rfKfsIoEGe4
---
https://www.youtube.com/watch?v=XIJjUAqEna0
https://www.youtube.com/watch?v=LLfjG0QLe5w
https://www.youtube.com/watch?v=1vXy2-oVQO4
https://www.youtube.com/watch?v=DZ2J-3aCgaE
---
https://www.youtube.com/watch?v=Ft9qJ9NteQI&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=yUwPhrLlgx0&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=ZBZ0Fe44ppg&feature=fvst
https://www.youtube.com/watch?v=RWtzoZNb8kM&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=Ugql6D4pFKM&playnext=1&list=PLBD04C29ECDCADEAF&index=2
https://www.youtube.com/watch?v=K1YzK0Fiz-I
https://www.youtube.com/watch?v=7irynJtKI4I
---
https://www.youtube.com/watch?v=AdHG0E3aSjo
https://www.youtube.com/watch?v=ITK79auSsw4&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=O-vlysatIZQ
https://www.youtube.com/watch?v=APxXwp23hi0
https://www.youtube.com/watch?v=FkSA1g8WAjE&feature=related
---
https://www.youtube.com/watch?v=Wi0Oa1Zl0e8&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=UoLS3ma-twg&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=7YXtf7vtz3c&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=4Gae-n0Pb7Q&feature=related
---
https://www.youtube.com/watch?v=oYSYHN-w8dg&feature=related
24. 12. 2010 | 20:07

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy