Šakalín, Šakalín, kupte si Šakalín!“ vykřikoval tchoř u zaječího pelíšku. Zajíc, kterému zvědavost nedala, opatrně vystrčil hlavu z trávy: „Copak to je, ten Šakalín?“

„Jéminkote!“ zděsil se tchoř, „vy neznáte Šakalín?! No to jste o moc připravenej; o vlastní bezpečnost! Číhal na vás někdy dravec? Jen řekněte sám, číhal, žejo? Vy jste, jak vidím, sice zatím pokaždé vyvázl, ale ta hrůza, a sám dobře víte, že se to nemusí povést vždycky. No a Šakalín je Ia přípravek v prášku proti šakalům, vlkům, liškám a i jinejm obtížnejm šelmám. Stačí na sebe trochu nasypat, a máte klid, zajíci. Šelma vás nechá na pokoji, protože ji Šakalín zcela paralyzuje.“

„Ježkovy voči!“ žasl zajíc. A opravdu to funguje?“

„No ovšem,“ odpověděl s převahou tchoř. „Šakalín je naprosto spolehlivý, Šakalín je jistota. Nemám prosím ještě žádnou reklamaci. A navíc si můžete obávaného dravce bezpečně prohlédnout i zblízka a zakusit tak nevšední zážitek.“

„To je úžasný!“ zvolal nadšeně zajíc a tchořem nabízený preparát ihned zakoupil.

Poté tchoř vyhledal pelech šakala a začal vykřikovat: „Zaječín, Zaječín, kupte si Zaječín!“

„Zaječín?! Co je to za nesmysl?! Osopil se křikem probuzený šakal na podomního obchodníka.

„Jéminkote!“ zděsil se tchoř, „vy neznáte Zaječín?! No to jste o moc připravenej; o vlastní pohodlí. Jen řekněte sám, šakale, honil jste někdy zajíce? Honil, že ano? Tělo jste si unavoval, kůži o křoví rozdíral, a často jistě i nadarmo. No a Zaječín je vynikající Ia přípravek v prášku, který zajíce neodolatelně vábí. Stačí na sebe trochu nasypat a zajíc přijde sám až k vašim tesákům.“

„I mordsecsakra!“ žasl šakal. „A nevymejšlíte si?!“

„Tak to v žádném případě,“ řekl s převahou tchoř. „Zaječín je naprosto spolehlivý, Zaječín je jistota. Nemám prosím ještě žádnou reklamaci.“

„To je k nevíře!“ kroutil hlavou šakal.

„Ovšem jenom pro toho, kdo můj přípravek dosud nevyzkoušel.,“ opáčil důstojně tchoř. „Abyste viděl, že nejsem žádnej podvodník, dám vám jedno balení Zaječínu zatím zdarma. Až se potkáte se zajícem, nijak se nehejbejte a jen sledujte, co Zaječín dokáže. Koupíte, až jak budete spokojenej.“

Druhý den se šakal i zajíc posypali práškem od tchoře a vydali se do lesa. Tam se také vzájemně zpozorovali.

V zajícovi hrklo, ale šakal se ani nehnul a vypadal, jako by byl vycpaný. Šakal zíral na zajíce, a ten neutíkal.

„Funguje to!“ pomyslel si s úlevou zajíc.

„Funguje to!“ cynicky se radoval šakal.

Zajíc ještě chvilku váhal, ale když se ujistil, že šelma je Šakalínem skutečně paralyzována, dodal si odvahy, trochu se přisypal a šel si dravce prohlédnout zblízka. Šakal nehnutě seděl a uchváceně sledoval, jak se zajíc, neodolatelně vábený Zaječínem, přibližuje.

„Funguje to, znamenitě to funguje!“ jásali oba v duchu.

Potom se zajíc přiblížil až na dosah šakalových pracek a nevšední zážitek se mu rázem změnil v tragédii. Zmohl se už jen na zoufalý výkřik: „Nefu – !“, ve kterém zaniklo slabé chrupnutí jeho vazu. Vzápětí nato – zatímco v okolních skalách ještě doznívala ozvěna zajícova zděšeného hlasu – si nadšený šakal zakoupil od tchoře, který celé drama zpovzdálí sledoval, několik puten plavené křídy s názvem Zaječín.

A tchoř, odcházeje zase jinam, jen tak pro sebe pohrdavě utrousil: „Jakýpak nefu, hloupej zajíci. Fu! Šakalín a Zaječín jsou jistota!“


◆


JISTOTY LZE PRODÁVAT,
NIKOLIV KOUPIT.


Z knížky O oslech, lidech a jiných zvířatech vydané v nakladatelství Primus