Budu vám vyprávět příběh. Až ho dokončím, uvidíte, jak moc se dějiny stále opakují.
Psal se rok 1997. Všechno se zdálo krásné a růžové. Padaly poslední bariéry cestování a světového obchodu. Mluvilo se o globalizaci. Prudce rostla zejména jihovýchodní Asie. Všichni opěvovali asijské tygry. Pod pokličkou to však vřelo. Uvnitř nic nebylo tak růžové, jak se na první pohled zdálo. Všechny zdánlivě prudce rostoucí ekonomiky měly totiž pevné měnové kurzy. I ČR měla tehdy korunu navázanou na koš měn. Koneckonců i ona přeci chtěla být středoevropským tygrem. A vedle toho všechny tyto země - včetně ČR – měly také schodky běžného účtu platební bilance. Zkrátka dovážely víc, než vyvážely. Neboli jinými slovy platili v cizích měnách za dovoz víc, než kolik cizích měn za své vývozy dostávaly, takže tlak na oslabení jejich (fixovaných měn) rostl.
V posledních dnech se začalo hodně mluvit o tom, že by Ukrajina mohla zbankrotovat a upadnout do ohromného chaosu. Jako kdyby to byla nějaká novinka. Ukrajina přitom ve skutečnosti má hospodářské problémy už delší dobu. Nejen válka si vybírá svou daň a nálož pod ekonomikou už dávno tiká. Ale jak to může skončit? A může to mít pro nás nějaký zásadní ekonomický důsledek (když odhlédneme od souvislostí politických)?
Ukrajinská recese je skutečně hluboká. Ekonomika padá o 5,3 %. Výnosy dluhopisů letí prudce nahoru. Stát má problémy financovat se. Jednoletý státní ukrajinský dluhopis má výnos už neuvěřitelně vysokých 17 %. To je horší než spotřebitelský úvěr! Jen v příštím roce má přitom země splatit dluhopisy v hodnotě přesahují 6 miliard dolarů. A do toho rating dluhopisů stále dlouhodobě padá. Zatímco v květnu 2010 ohodnotila agentura S&P ukrajinský cizoměnový dluh na B+, v únoru letošního roku ho už sestřelila na CCC. Situace zkrátka opravdu hodně připomíná situaci Řecka v roce 2010. Země směřuje k bankrotu a je nyní jen na okolních státech, zda zemi zachrání nebo ne.