CO BYLO POTŘEBA ZMĚNIT NA NĚMECKÉM TRHU PRÁCE, ABY ŠLAPAL JAKO HODINKY?
Na počátku nového milénia německá vláda cítila, že musí dojít k razantním změnám. Ty se měly v první řadě týkat trhu práce. V první řadě bylo potřeba zvýšit celkovou flexibilitu trhu práce. Podnikům mělo být umožněno lépe se přizpůsobit podmínkám panujícím na trhu. Všem také bylo jasné, že zlepšit fungování trhu práce nepůjde bez částečného snížení ochrany zaměstnance před výpovědí. Právě kvůli této vysoké ochraně se firmy nehnaly do uzavírání dlouhodobých pracovních smluv s novými zaměstnanci. Na německém trhu práce měly dostat větší prostor pracovněprávní vztahy na dobu určitou.
ÚTRAPY NĚMECKÉ EKONOMIKY PO SJEDNOCENÍ
Při sjednocení východního a západního Německa politici usilovali o vytvoření měnové unie země. Nicméně tento proces provázely značné diskuse. Jádrem sporu se stalo vytvoření směnného kurzu mezi západoněmeckou markou (DM) a východoněmeckou markou. Přitom téměř neexistovaly relevantní statistiky, kterých by se dalo chytit. Ve výsledku tak bylo stanovování směnného poměru politickou otázkou. Padl návrh na poměr 3:1 v neprospěch východoněmecké marky. Jenže takový směnný poměr by vedl k výraznému poklesu východoněmeckých úspor. Východoněmecká vláda požadovala kurz 1 :1. Bundesbanka navrhovala 2:1 v neprospěch východoněmecké marky.
Aneb lze v ČR dotáhnout hospodářskou vyspělost Německa?
Německo se v posledních letech stalo jednoznačným motorem evropské ekonomiky. O tom nás nejlépe přesvědčí pohled na vývoj HDP. Zatímco země Evropské unie rostly od roku 2010 průměrným tempem o 0,9 % ročně a eurozóna o 0,6 %, německé hospodářství rostlo v průměru o 2,0 % ročně.
Za vzor se všem dává především kondice německého trhu práce. Ze statistik vyplývá, že míra nezaměstnanosti na německém pracovním trhu v posledních letech klesá. V součtu roku 2014 se dostala na úroveň 5,0 %. Přitom ještě před 10 lety německý trh práce rozhodně nemohl sloužit jako vzor pro další evropské státy.
Německé hospodářství tehdy po splasknutí internetové bubliny nerostlo, navíc přestalo být schopné dodržovat pravidla tehdy tolik vzývaného evropského Paktu stability a růstu. Bez práce bylo téměř pět milionů Němců, konkrétně v roce 2005 činila nezaměstnanost v Německu 11,2 % a byla o více než 3 procentní body vyšší než v České republice.
Právo a Svoboda se stane se nejsilnější stranou v Polsku od roku 1989. Akcie novou vládu vítají, protože po prvotním pádu rostou. Podobné to je se zlotým. Ten k euru ráno nejprve oslabil, aby později ztráty umazal. Trh se sice nejprve lekl, pak se ale začal domnívat, že to není špatný výsledek.