Není to tak dávno, co jsem mluvil se známým českých kuchařem Zdeňkem Polreichem. Stěžoval si, jaký je v Praze problém s kuchaři a personálem. Tehdy jsem si nedokázal tak docela představit, o čem přesně mluví, i když jsem intuitivně tušil, že má asi pravdu. Ovšem náhoda tomu chtěla, že jsem se minulý týden na vlastní kůži přesvědčil, co tím mínil.
Školství je velmi zvláštní obor, protože jeho výsledky vidíme až za velmi dlouhou dobu. Když jsem chodil na základku, po revoluci si vymysleli projekt, že udělají tzv. diferenciaci. Ze tří tříd vybrali ty, kteří měli podle nich předpoklady k dalšímu studiu. Rozuměj šprty. A tak vznikla zvláštní třída, kde až na jedno dítě měli všichni vyznamenání.
Bývalý švédský ministr financí Anders Borg nedávno prohlásil, že letos vidí několik rizik. Jeho poznámky jsou podle mě zásadní a rád bych se u nich zastavil. Podle Borga nás čeká:
Německá vláda a obnovitelné zdroje
Neopomenutelnou kapitolou vlády A. Merkelové a její CDU/CSU je podpora obnovitelných zdrojů energie. Němci se začali odklánět od jaderné energie v roce 2011 v reakci na jadernou krizi v Japonsku. Německo tehdy oznámilo, že uzavře všechny své jaderné elektrárny nejpozději do roku 2022. To odstartovalo boom investic do obnovitelných zdrojů energie. Díky mohutným investicím se v roce 2014 obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny v Německu už z 26 %. Jaderné elektrárny, které chtějí do roku 2022 Němci odstavit, vyráběly na konci roku 2014 16 % německé elektřiny. Dalším z dlouhodobých cílů německé vlády je upouštět od spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu. Němci také touží do roku 2050 získávat 80 % energie z obnovitelných zdrojů.
Zelená energie však není zadarmo. Němečtí spotřebitelé musejí platit příspěvek, který dorovnává rozdíl mezi tržní cenou proudu z obnovitelných zdrojů a jejími pevně stanovenými výkupními cenami. Ty mají němečtí producenti „zelené“ elektřiny garantovány na 20 let dopředu. Dobrou zprávou pro německé spotřebitelé je, že letos platí méně na podporu obnovitelných zdrojů. Bohužel pro ně je ale pokles nepatrný. Výše takzvané „zelené přirážky“ klesla na 6,17 eurocentu (1,70 koruny) za kilowatthodinu z loňských 6,24 eurocentu. Je to vůbec poprvé, co se výše příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny, meziročně sníží. Podařilo se ale zastavit zdražování elektřiny, s nímž se němečtí spotřebitelé potýkali od zavedení poplatku v roce 2000. Od té doby se příspěvek každý rok výrazně zvyšoval, loni meziročně vzrostl téměř o pětinu. „Zelená přirážka“ v loňském roce činila 18 % celkové ceny elektřiny v Německu.