Čtvrtá průmyslová revoluce změní trh práce, sociální systém, daně a veřejné finance
Kamkoli se dnes podíváme, vidíme internet. Stroje spolu komunikují. Výroba se automatizuje jako nikdy. Právě totiž probíhá čtvrtá průmyslová revoluce. Ta přinese ekonomice mnoho změn. Svět bude díky technologiím jiný. Bude rychlejší, složitější, automatizovanější, individualizovanější, a přitom globálnější.
Kdyby se koruna směla volně hýbat, celkem bez pochyb by dnes výrazně posílila. Od začátku roku jsme se už dozvěděli, že poprvé za více než dvacet let máme přebytek státního rozpočtu. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 2008. Inflace dosáhla cíle ČNB, když vyskočila na 2 %. A maloobchod podle dnes zveřejněných čísel jen kvete. To jsou všechno zprávy za normálních okolností posilující domácí měnu.
Kandidátka na francouzskou prezidentku M. Le Pen představila svůj plán na zrušení eura. Prohlásila, že chce francouzskou měnovou suverenitu. Nechce prý, aby se o francouzské měně rozhodovalo v Německu, kde centrální banku ovládá Ital. Navrhla návrat k měnové jednotce ECU. To byla umělá bezhotovostní měna pro celou Evropu, vedle které existovaly měny národní, které byly skrze takzvanou konverzní tabulku provázány. Kurz měn se pak vlnil v určitém pásmu, což bylo označováno za „hada v tunelu“. Euro by tedy bylo podle M. Le Pen opuštěno, ale přesto by to neznamenalo úplnou měnovou odluku. Byl by to v měnové integraci jen jeden krok zpět. Také by to ovšem byla ekonomická pohroma pro jih Evropy. Řecko se tak urputně snažilo v době řecké krize zůstat v eurozóně, a najednou by jeden z hlavních členů eurozóny eurozónu opustil.
Jaký byl rok 2016? Jednou větou bych řekl, že překvapivý. Když se dívám zpětně na to, co jsem v lednu ve svém blogu pro rok 2016 očekával, mnoho věcí se naplnilo a mnoho věcí bude platit i pro rok 2017. Jednoznačně jsem se však zmýlil v politice. Ta byla přitom pro globální ekonomiku klíčová. Politika rozdala nové karty.