Blíží se britské referendum o tom, zda má Británie vystoupit z EU (tzv. BREXIT), nebo má v EU zůstat. Je to jedna z globálně nejpodstatnějších věcí letoš ního roku, a proto na ni finanční trhy netrpělivě čekají. Otevírají se příležitosti vydělat i prodělat.



Proč BREXIT?

Když si dnes přečtete britské noviny, dočtete se například, že odpůrci EU nechtějí, aby byli v jednom spolku s Tureckem, protože to je prý ještě horší než být ve spolku s Polskem (!) a Rumunskem. Bojí se imigrantů, kteří jim údajně berou práci a zneužívají sociální dávky.

To jsou však zcela hloupé argumenty ve chvíli, kdy vidíte, že má Británie nyní rekordně nízkou nezaměstnanost. Diskuse o tom, zda BREXIT či ne, je dnes podobná diskusi, zda Sparta či Slávie. Moc racionálních argumentů v ní není.

Počet imigrantů do Británie nejspíš poroste tak jako tak. Prostě tu jsou a do Británie chtějí. A to platí o Evropanech i ne-Evropanech. Např. 47 % Poláků, kteří dnes žijí v Británii, říkají, že ať dopadne referendum jakkoli, v Británii zůstanou, a to klidně i nezákonně. Žije jich přitom v Británii zhruba milion.

Za racionální naopak považuji argumenty, že nám EU ubírá ekonomickou svobodu a zvyšuje byrokracii. Vládnou v ní lidé, které nikdo nevolil, a jejich kvalifikací není to, že jsou ve svém oboru dobří, ale třeba jen to, že se jedná o ženu atd. Už vůbec nemluvím o nesmyslnosti pravidelného stěhování Evropského parlamentu z Bruselu a do Štrasburku a zpět nebo o kvótách na uprchlíky do zemí, kam nechtějí. To jsou stovky evropských ne-smyslů.

Britové tedy mají oprávněný pocit, že EU stále více reguluje jejich životy a že váha jejich hlasu kvůli rozšíření EU klesá.

Racionálním argumentem, proč vystoupit z EU, je podle mě i to, že Británie víc EU platí, než z ní získává. Z EU těží je pár britských regionů. Jedná se především o Skotsko. I to je proto jedním z důvodů, proč Skotové na rozdíl od Angličanů chtějí zůstat v EU.

Racionální je též argument, že britské exporty mimo EU rostou v posledních letech rychleji než do EU a že zatímco EU stagnuje, mimo EU pozorujeme rychlý růst. Británie už nyní vyváží do USA jako do Německa a Francie dohromady. Do Číny a Švýcarska dohromady vyváží asi tolik jako do Itálie a Španělska dohromady. Takže podíl evropského obchodu s EU není takový, jak to známe z ČR. Proto Britové nevnímají EU jako spásu.

Navíc Britové si myslí, že mohou mít mimo EU lepší obchodní svazky s neevropskými zeměmi. Vidí velký potenciál např. v růstu obchodu s USA, Čínou a Indií.

V tom je podporuje i kandidát na amerického prezidenta D. Trump. Ten chce BREXIT a říká: „Podívejte se na nás, my jsme si už koncem 18. století udělali náš cosi jako BREXIT a vyšlo nám to. Udělejte to taky.“ Trump tak spojuje s BREXITem svou vlastní kampaň v USA. BREXIT ho posílí a obráceně.

Proč ne BREXIT?

V úterý se údajně konala večeře, kde se britská královna prý zeptala, zda jí někdo dokáže říct tři relevantní důvody, proč zůstat v EU. Média neuvádějí, že by to někdo dokázal vysvětlit. Ta argumentace není tak triviální, jak se může zdát.

Argumenty, proč ne BREXIT, jsou hlavně ekonomické, ale nikde je nelze najít přesně specifikované. Mluví se vágně hlavně o tom, že v případě BREXITu bude nutné dohodnout nové postavení Británie a že dohody budou drahé a zdlouhavé. Faktem ale spíš je, že jde o tak velké peníze, že všichni budou motivováni najít rychle konsensus.

Některé nadnárodní giganty už rozeslaly britským zaměstnancům varování, že při BREXITu prý přijdou o místo a výroba bude přesunuta. Když to ale píše automobilka, která má továrnu krom jiného i v Turecku či Rusku, tak to není úplně logické. Všichni mluví o tom, že obchod už nebude tak volný jako dnes. Já si to ale nemyslím, obchod bude stejný jako se Švýcarskem či Norskem. Švýcaři přitom podobně jako Islanďané do EU už nechtějí. Volný obchod totiž nezajišťuje EU, ale zóna volného obchodu.

Argumenty o geopolitické síle jsou podle mě také slabé, pokud je Británie v NATO.


Co by BREXIT přinesl světu, Británii, nám?

Dnes nikdo přesně neví, co by vystoupení Británie z EU přineslo. Je proto velmi úsměvné, když někdo tvrdí, že by to stálo přes bilion eur nebo a že by nás to vrátilo o deset let zpět. Tyto odhady jsou na vodě, protože je mnoho scénářů. Vidím tyto scénáře:


A) Referendum si Britové zopakují, jako tomu bylo v Irsku při Lisabonské smlouvě,

B) Evropa ihned nabídne lepší podmínky a Británie zůstane,

C) Británie ihned začne vyjednávat o novém vstupu za jiných podmínek,

D) Skotsko se ihned odtrhne a bude součástí EU,

E) po Británii se odtrhne nespokojená Skandinávie a vytvoří novou Unii

F) a tak dál a dál.

Scénářů jsou desítky. Je to politika, kde se budou politici dohadovat. Vypočítat, kolik by nás to stálo, je asi takové, jako vypočítat, který den potkám na ulici krásnou slečnu a zamiluji se, nebo co by bylo, kdyby se Karel IV. dožil 150 let. To je hra představivosti a nikoli solidní analýza.

Scénář rozsáhlejšího rozpadnutí EU může vypadat přehnaně, ale není. Tento týden zveřejněný průzkum TNS Sifo ukázal, že kdyby se Británie odtrhla od EU, tak by pro setrvání v EU hlasovalo jen 32 % Švédů. 36 % Švédů by už dnes volilo pro SWEXIT. Velké výhrady proti EU slyšíme také z Nizozemí, kde v jednom průzkumu 48 % lidí volilo vystoupení z EU. Podobné to je ve Finsku, Dánsku a v Maďarsku. Vlastně dá se říct, že sever EU je velmi nespokojen poté, co zachránil jih Evropy a teď má navrch přijímat mimoevropské imigranty. Skandinávec si často připadá jak v cizí zemi a unaven prací pro jiné. To je ohromná frustrace.

V každém případě ať už dopadne hlasování jakkoli, pro EU to bude velká lekce. Bruselští byrokraté pochopí, že když budou své zásahy přehánět, rebelie proti EU poroste. EU tak má velkou šanci se změnit k lepšímu.

Obecné závěry z BREXITu:

1. Růst euroskeptismu - Pew Research Center tento měsíc zveřejnil data, podle kterých je ve Francii ještě více nespokojených lidí s EU než v Británii. Podobné to je ve Skandinávii a Nizozemí. EU zatím drží díky tomu, že německá AfD je slabá. Rakouské volby ale ukázaly, že síla euroskeptismu rychle roste. Německé volby mohou přepsat mapu Evropy.

2. Ekonomické dopady – Nikdo zatím nedokázal vypočítat, že by Británie či EU dokázala na BREXITu vydělat. Všichni budou tratit. Jen zastánci BREXITu trvdí, že ztráta bude marginální a stojí za to. Podle mě dosah ekonomických ztrát nelze v tuto chvíli vyčíslit, protože je mnoho scénářů.

3. Zhroutí se sen o jednotné Evropě – vliv Německa na EU vzroste. Bude to naprostý hegemon. Ruska se proto jako vládce Evropy nebojím. Rusko má jen zbraně. Německo má peníze a technologii.

4. Východoevropané v Británii budou mít problém – polovina Britů je tam nechce. Bojí se, že jim berou práci a kvůli nim nerostou mzdy. Podle mě to platí jen v úzkých segmentech eko-nomiky. Obecně to není pravda. To ale dělnické masy nevidí. Bez imigrantů by vám v Británii asi nikdo neuvařil kávu a neumyl auto.

5. Poroste tlak na rozpad EU – BREXIT si vysvětlí Maďarsko jako potvrzení, že jeho postup proti imigrantům je správný. Evropa bude za plotem. Sever Evropy bude chtít pryč.

6. Státy se budou bortit uvnitř – BREXIT podpoří separatisty ve Španělsku, Itálii, Belgii, Irsku, Skotsku atd.

7. BREXIT podpoří Trumpa – vztah Británie a USA se upevní


Mohl by BREXIT stáhnout Evropu do recese?

Ano, protože ekonomika odráží stav naší hlavy. Když budou média líčit BREXIT jako tragédii, odrazí se to v ekonomice negativně, a proto varuji před šířením hysterie. Už teď zamrzl britský trh s nemovitostmi a čeká na výsledek. Racionálně k recesi není důvod. Psychologie davu a panika však mohou snadno racionální důvody převálcovat.

Jak to asi dopadne?

Podle mě záleží nejvíce na účasti. Nízká účast pod 60 % nahrává zastáncům BREXITu. Těm jde o výsledek referenda více než těm, kteří chtějí zůstat v EU. Nyní se tedy hraje o nerozhodnuté a o to, zda se podaří zvednout lidi ze židlí.

V úterý zveřejněný průzkum říká, že pro setrvání v Unii bude hlasovat 53 % lidí a proti 46 %. Během pár dní tak tábor zastánců EU posílil o pět procentních bodů. Za tímto prudkým otočením stojí vražda britské poslankyně Coxové. Bez ní by asi odpůrci EU vyhráli. Ano, nakonec asi ne-rozhodnou racionální argumenty, ale emoce.

To najednou vyvolává konspirační hlasy a teorie spiknutí, že „stejně za vším stojí tajné služby, které vraždou pomohly stávající vládě“. Tyto pochybnosti jen zapadají do schématu rakouských voleb, kdy se na poslední chvíli objevily korespondenční hlasy a hlasování zvrátily, což nechalo za volbou nehezkou pachuť. To považuji za nešťastné. Mnoho lidí bude frustrovaných, protože budou mít pocit, že jsou volby manipulované a že na jejich hlas mocipáni kašlou. A frustrace nikdy nevedla k ničemu dobrému. BREXIT jako politické téma se bude stále vracet jak bumerang.


Co bude?

Ve čtvrtek se bude v Británii od rána do večera hlasovat. Volební místnosti budou uzavřeny ve 22:00 našeho času. Brzo ráno v pátek by měly být známé první výsledky. Pracovně počítáme se scénáři IN (setrvání v EU) a OUT (opuštění EU):

Scénář IN

Británie je nyní velmi rozdělená, proto očekávám, že britský premiér vystoupí před národ a pokusí se ho jako velký vůdce opět stmelit. Vzhledem k tomu, že několik milionů Britů řeklo EU „NE“, pokusí se je získat na svou stranu a pronese něco ve smyslu, že ačkoli zůstáváme v EU, nejsme bez připomínek, EU se musí reformovat. Vše se pak vrátí do starých kolejí. Britové budou stále v EU považováni za „potížisty“.

Velmi zajímavou otázkou je, co bude s vůdce euroskeptiků Borisem Johnsonem uvnitř konzervativní strany. Bude „potrestán“, nebo bude povýšen, aby „už dal pokoj“?

Finanční trhy díky setrvání Británie v EU globálně ožijí. Najednou ztratí britská aktiva nálepku rizikového zboží. Vše britské půjde nahoru. Britské akcie vyskočí. Britská libra posílí. Ceny britských dluhopisů vyskočí. To znamená, že jestliže jsme minulý čtvrtek byli u 34 korun za libru, tak během pár týdnů můžeme být u 39 korun. Většina euforie však do týdne vyprchá.

Scénář IN bude dočasnou pohromou pro zlato. Jeho cena dočasně poklesne.

Kurz koruny k euru nebude zasažen. Kdyby se koruna pokusila posílit, ČNB proti ní bude intervenovat.

Evropa si oddechne, a proto euro k dolaru posílí.

Dlouhodobé dopady na trh nebudou žádné. Globální výhled se bude kvůli Asii dále zhoršovat. Stále počítáme v příštím roce s krizí.


Scénář OUT

Pokud vyhrají odpůrci EU, poněkud vzroste pravděpodobnost, že britský premiér D. Cameron rezignuje. To samo o sobě britským aktivům ublíží. Konzervativci i labour party jsou dnes rozděleni. Vnitřní opozice v obou stranách posílí. Strana UKIP posílí. Británie bude mít ohromnou politickou krizi.

V pátek ráno se sejdou špičky evropského parlamentu. Bude se čekat na reakci Německa a Francie. Neexistuje žádný plán B. Bude se vařit z vody a všichni budou mít zamotanou hlavu. S tímto se při vytváření EU nepočítalo. Z klubu bohatých bohatí odcházejí a přicházejí chudí.

Pro nás je však především podstatné, jak na britské OUT zareaguje finanční trh:


Na trzích zavládne chaos a panika. Velké londýnské banky plánují v noci ze čtvrtka na pátek mimořádnou noční směnu, aby mohly ve velkém obchodovat a reagovat na turbulenci na trzích.

Nejen Británie, ale celá Evropa bude slabší, a proto čekám, že euro k dolaru oslabí.
Známý spekulant G. Soros varoval Brity před vystoupením z EU s tím, že by prý libra oslabila o více jak 15 %. Musím říct, že zveřejňování názorů spekulantů považuji jen za druh PR, kdy má spekulant otevřenu spekulativné pozici a potřebuje trh přesvědčit, aby se pohnul nějakým směrem, na kterém spekulant vydělá. Proto mě tento názor pana Sorose moc nezajímá.

V každém případě oslabení libry vzhledem k ohromnému deficitu běžného účtu britské platební bilance nepovažuji za problém. Libra už v posledních měsících oslabila, nečekám proto další dramatické oslabení libry. Pochybuji, že by se kurz libry v příštích týdnech dostal pod 32 korun za libru.

Kdyby se libra měla utrhnout ze řetězu, předpokládám, že by začala britská centrální banka intervenovat spolu s americkou a Evropskou centrální bankou. Turbulence budou tedy pod kontrolou.

Akcie by určitě utrpěly. Poklesly by globálně a v Británii nejvíc.

S nejistotou by rostl zájem o švýcarský frank a zlato.

Vzhledem k tomu, že s BREXITem se na trzích v tento okamžik už nepočítá, byl by pro trhy opravdu šokem. Pravděpodobně bychom ho nejvíce pocítili na dluhopisech. Zatímco akcie jsou podle mě lehce přehřáté, dluhopisy jsou přehřáté brutálně. Ještě nikdy v historii lidstva nebyly tak drahé. Výnosy jsou totiž mnohde záporné. Historici přitom tvrdí, že v Mezopotámii byly úrokové sazby obvykle kolem 20 %, Římané měli sazby kolem 4 %. To je logické. To je hodnota peněz a odložené spotřeby. Jenomže dnes už hodnota dluhopisů se zápornými sazbami přesáhla kumulovaně 8 bilionů dolarů. To není pro kapitalismus normální. Kapitalista chce za odloženou spotřebu peníze a ne někomu platit za zaparkování peněz. Když do takto přehřátého trhu střelíte takovým kalibrem, jako je rozpad EU, nastane mazec. Myslím, že si to nikdo nedokáže přesně představit podobně jako nekonečnost vesmíru či velký třesk.

Koruna k euru by na BREXIT bezprostředně nereagovala. Každé slovo o rozpadu EU by ji ale oslabovalo, takže nepřímo by v následujících dnech mohla k euru oslabit. Rozsah by závisel na strachu z možného rozpadu EU. To by však byl dlouhodobý proces a asi bychom to v kurzu hned nepocítili.

Dlouhodobý vývoj nelze dnes predikovat, protože je opravdu mnoho scénářů vývoje. BREXIT je tedy sázkou na nejistotu