Každodenní zpravodajství připomíná často kalamitu. Ze všech stran se na nás valí informace o krizi ekonomické, migrační a bezpečnostních hrozbách. Jsou to závažné problémy, které je potřeba řešit. Všechny mají však jeden společný rámec – odehrávají se na planetě Zemi, která je společným domovem celého lidstva.

Někdy se zdá, že pod tíhou momentálních aktuálních problémů se nedostává času na řešení jedné z největších výzev pro celý lidský rod i vše živé na Zemi. Neuvědomujeme si, že jsme vstoupili do „antropocenu“, kdy se činnost lidstva stává jedním z rozhodujících fenoménů ovlivňujících planetu. Svědčí o tom minimální pozornost věnovaná současným rozsáhlým požárům v Indonésii i jiným tématům souvisejícím s ochranou životního prostředí. Všechny mají společný jmenovatel, klimatickou změnu. V případě, že výzvám plynoucím z postupující změny klimatu včas nezamezíme, může dojít ke kalamitě světových rozměrů.

Odpovědi na otázky, výzvy a dopady související s klimatickými změnami budou řešit zástupci téměř všech států světa ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži na Konferenci o klimatických změnách. Důležitost nutnosti řešení klimatických změn pro celý svět dokládá plánovaná účast řady státních delegací, mezinárodních i nestátních organizací. Slavnostního zahájení konference se v pondělí 30. listopadu 2015 zúčastní přibližně více než osmdesát státníků celého světa včetně předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky. Je mi ctí, že se tohoto významného setkání budu účastnit i já.

Po zahájení bude po téměř dva týdny v jednání za naši zemi pokračovat delegace České republiky. Boj proti změně klimatu a pořádání konference pokládám za nanejvýš důležité a závažné téma, kterému se ve veřejné debatě často nevěnuje pozornosti tolik, kolik si zaslouží. Za vhodné tedy považuji zmínit ještě před začátkem jednání několik základních faktů.

Rámcová úmluva a k ní přijatý Kjótský protokol jsou mezinárodní smlouvy, které mají zajistit postupné snižování a stabilizaci emisí skleníkových plynů na takové úrovni, která bude bezpečná z hlediska života na Zemi. Je prokázáno, že skleníkové plyny ovlivňují klimatický systém naší planety a vedou k jejímu globálnímu oteplování. Dosažení určité zlomové hodnoty (zvýšení průměrné teploty na Zemi přibližně o dva stupně Celsia) bude mít dalekosáhlé důsledky pro celý život na planetě.

Rámcová úmluva vymezuje obecné zásady a opatření na ochranu klimatu. Kjótský protokol pak stanovuje mimo jiné kvantitativní závazky snižování emisí skleníkových plynů pro rozvinuté státy. Jsem rád, že Česká republika svůj závazek daný protokolem plní. Platnost Kjótského protokolu však končí v roce 2020.

Hlavním úkolem konference proto bude dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu pro období po roce 2020, která má být přijata k rámcové úmluvě. To je mimořádně těžký úkol. Pokud jej chceme zvládnout, musíme mimo jiné poskytnout velkou pomoc rozvíjejícím se zemím. Stručně řečeno – mají nezadatelné právo na svůj rozvoj, ale pokud tak má být učiněno bez závažných dopadů na životní prostředí, musíme se s nimi rozdělit. Pozice České republiky pro jednání je shodná s pozicí Evropské unie, kterou schválily všechny její členské státy. Díky tomu se projeví jedna z výhod našeho členství v sjednocené Evropě. Na jednáních budeme vystupovat jako součást unie a náš hlas tak bude více slyšet.

Podle řady odborníků se nacházíme na pokraji nenávratných změn klimatu. Tato konference může být jednou z posledních, na které jim můžeme ještě zamezit. Každá významná společenská změna vyžaduje čas nejméně jedné generace - času tedy rozhodně nemáme mnoho. Pokud nedosáhneme dohody, která je právně závazná a vymahatelná a jasného plánu, v budoucnu se budeme potýkat pouze s bolestným přizpůsobováním. Je třeba mít na mysli, boj za záchranu planety, jako nositelky života má smysl. Je naší povinností, protože naši planetu jsme nezdědili, ale dostali zapůjčenu od našich potomků.