By the publication of the English version of the article (slightly shortened) I am fulfilling my promise to the non-Czech participants of the special panel session on the functioning of institutions at the conference „The Czech Republic´s Strategy for Competitiveness 2015“, international students as well as foreign officials and businessmen who continue to ask me a question (which they fail to understand) why is the Czech political elite not working towards the improvement of the functioning of institutions if it is evident that it represents a key impediment hindering the competitiveness and development of their own country.
Minulý týden probíhala na Vysoké škole ekonomické v Praze významná konference zabývající se konkurenceschopností České republiky. Na ní zazněla skvělá zpráva, kterou nám sdělil Nicholas Davis, šéf evropské sekce Světového ekonomického fóra.
Kdo bude rozhodovat o tom, kdo bude či nebude úředníkem s „definitivou“? Budou to vysloužilí (ale stále vlivní) politici nebo podnikatelé ve vzdělávání nebo regionální „kmotři“? Buďme klidní, mohou to být všichni dohromady.
Včerejší vystoupení pana prezidenta v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ke služebnímu zákonu svým způsobem uzavřelo kruh absurdit při jeho projednávání.
Připomeňme si, že prezident jej vnutil do projednání v prvním čtení (bez toho nebyl ochoten jmenovat vládu), čímž vytvořil podmínky pro nestandardní projednávání již tak nestandardního zákona, který byl přijat v roce 2002 a jehož účinnost byla 5x odložena. Je smutné, že nezazněly výrazněji hlasy upozorňující na absurditu tohoto postupu, protože přijetí zákona v prvním čtení nijak nemění právní prostředí a tudíž jako podmínka jmenování vlády bylo zcela nesmyslné. Bylo by asi příliš nadsazené odkazovat se na Franze Kafku, protože to, co následovalo, byla spíše česká bramboračka.
Právě v rovině této bramboračky zazněly výtky hlavy státu, kdy prezident zmiňoval řadu kritiků tohoto zákona. Pokud pominu již tradiční atak vůči mediální sféře (tentokrát s přirovnáním k domovnici), nejmenovitý, ale jednoznačný výpad proti svému soupeři v prezidentské volbě (neumětelství), což patří k neodmyslitelným částem vystoupení pana prezidenta, tak se tentokrát dostal i k odborné vědecké terminologii. Zjevně ho zaujal pojem kastrace, který jsem použila v souvislosti s tím, že z instituce generálního ředitelství se najednou stal jakýsi náměstek ministra vnitra. Pan prezident zmínil, že jsem použila sexuální výraz (že by Sigmund Freud?), já jsem se domnívala, že používám odbornou terminologii z oboru biologie (používaný například i v botanice), kdy jde o tak zásadní zásah do organismu, že se zabrání rozmnožování, tj. laicky a obrazně řečeno, zabrání se přinést plody. Myslím si, že takový byl koaličně opoziční zásah; po něm již není možné, aby plodem tohoto zákona byla depolitizovaná státní správa.
Proč? Vysvětlení není pro laickou veřejnost jednoduché, ale zkusme to přes jednoduchou definici instituce od Samuela Huntingtona. Každou funkční instituci (a státní správa je institucí) charakterizují tři základní rysy: Odlišnost od vnějšího prostředí (v tomto případě se přes generální ředitelství a generálního ředitele měla státní správa dostat mimo sféru politiky, tj. mělo se zabránit jejímu propojování s politikou), trvalost, tj. mít schopnost odolávat vnějším změnám (v tomto případě na fungování státní správy neměly mít vliv politické změny, střídání vlád) a autonomie, která umožní vytvářet vlastní pravidla (přesunem na ministerstvo vnitra se tato kompetence ztratila, z onoho náměstka se stane maximálně metodik, který snad bude moci cosi doporučovat). Ani jeden z těchto základních definičních znaků instituce návrh zákona nesplňuje. Co nám tedy tato opozičně koaliční (nebo koaličně opoziční) dohoda přinesla?
Pan prezident ve svém vystoupení své nepříznivé stanovisko soustředil na politické náměstky, jež i po všech změnách v zákoně zůstali. To bylo jistě dobře uvážené, občany to potěší, protože nemají rádi cokoli politického. V logice onoho původního (tzv. neumětelského) koaličního návrhu, političtí náměstci měli pomáhat ministrovi s politickým řízením ministerstva (například vyjednávat v parlamentě, s koaličními či opozičními představiteli apod.), neměli ovšem zasahovat do řízení resortu z odborného hlediska, k tomu tam mají být odborní náměstci. Šlo tedy opět o jednoznačné rozlišení politické (strany, která za resort odpovídá) a administrativní odpovědnosti. V této logice to funguje v Německu. Ale v tuto chvíli fakticky neexistující nezávislé instituce je to asi úplně jedno. Jistě se budeme i nadále setkávat s „politickými odborníky“, dovedenými jednotlivými ministry či vnucenými koaličními partnery, kteří budou silně zasahovat do řízení resortu bez znalostí věci nebo v přímém napojení na některé lobbistické zájmy, jak chce ještě zjednodušit ODS.
Abych se držela kulinářské terminologie. Zdá se, že z připravované bramboračky se nám nakonec stal dort od pejska a kočičky. Mám obavy, že „bříško“ z tohoto dortu nebude bolet jen onoho zlého a chamtivého psa, ale nás všechny.