Zasedání Sněmovny hned v prvním zářijovém týdnu zahájí horký podzim a zaručuje mediální pozornost. Hlasování o šestnácti vrácených zákonech (14 Senátem, 2 prezidentem), mezi nimiž jsou i „církevní restituce“, bude vytvářet silný tlak na udržení minimální vládní stojedničky; spekulace o pádu vlády se množí. Čeká nás další show týkající se policejní žádosti o vydání Davida Ratha vzhledem k rozšíření jeho trestního stíhání. Ve světle reflektorů zaměřených na tyto nesporně důležité (a mediálně vděčné) otázky, médiím a veřejnosti víceméně uniká (s výjimkou Lidových novin z 31.8.), že na tomto zasedání má být volen nový člen kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a také je na programu volba kandidáta na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (jehož pak jmenuje prezident republiky). Ostatně voleb má být mnohem více – místopředsedové Sněmovny, člen Rady ČTK, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Veřejnost, zejména ta, která vnímá boj proti korupci jako zcela zásadní pro udržení demokracie v tomto státě, by měla velmi pečlivě sledovat, jak volby do Nejvyššího kontrolního úřadu proběhnou. Bez ohledu na mnohá vyjádření politiků po odchodu Františka Dohnala o nutnosti depolitizovat Nejvyšší kontrolní úřad se ukazuje, že si někteří představují depolitizaci tak, že do uvolněného místa v kolegiu NKÚ nastoupí politik, který vymění svůj poslanecký mandát za funkci v Úřadu (hovoří se o Jaroslavu Plachém – ODS). Jméno případného kandidáta na prezidenta NKÚ ještě nezaznělo. V této chvíli lze vyslovit obavy, že v souvislosti s ostatními výše zmíněnými volbami, může proběhnout tradiční stranický „kšeft“ (my vám podpoříme toho, vy nám onoho).
Ústava v článku 97 uvádí: „Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.“ Jde tedy o klíčový úřad, pokud jde o boj s korupcí. Pokud by byl tento Úřad politicky ovládnut, ať již tím, že se do klíčových funkcí dostanou politici či lidé bez odborné způsobilosti (případně v kombinaci, tj. neschopní bývalí politici), zvyšuje se okamžitě korupční prostor (zjednodušeně řečeno, kontroly jsou neefektivní či neprobíhají, sankce nejsou, korupčníci se nemají čeho obávat). Význam jmenování je o to větší, že má dlouhodobé dopady: člen kolegia zůstává ve funkci až do věku 65 let (pokud sám nerezignuje či v nějaké podobě neporuší zákon), nový prezident je jmenován na dobu devíti let a jeho předčasný odchod je obdobně obtížně vyvolatelný.
Současné rozhodnutí tak významně ovlivní boj s korupcí přibližně na dalších deset let. Občané by měli pečlivě sledovat, jakým osobám dá Poslanecká sněmovna prostor, jak se jednotlivé strany i jednotliví politici k tomu postaví. Prohlášení o boji proti korupci jsme slyšeli již hodně, podstatné jsou ale činy. Tato jmenování budou tak zajímavým testem, zda mají politici odvahu najmenovat odborně zdatné a politicky neutrální osobnosti a připustit tak nezávislou kontrolu nad hospodařením se státním majetkem. Pokud přejdou k udělování „trafik“ pro zasloužilé (či vysloužilé) politiky, jejichž loajalitou si mohou být jisti, odbourají tak významný kontrolní mechanismus, o nějž by se moderní demokratický stát měl opírat. Lidově řečeno, podřezávají další větev, na níž demokratická reprezentace sedí. Při sledování naší politiky mám pocit, že těch větví již mnoho není.
Psáno pro Čro 6