Protikorupční barometr sledující průběh a účinnost přijímaných protikorupčních opatření oslavil v září rok svého fungování. Za tu dobu shromáždil, roztřídil a zanalyzoval 3 500 článků o korupci v České republice a průběžně monitoroval kvalitu naplňování 140 parametrů v přijímaných zákonech a v jejich provádění.

Co se stalo v září?
Za rok existence se Protikorupční barometr podařilo prezentovat na řadě domácích i mezinárodních konferencích, učinit z něj informační zdroj o situaci v České republice z hlediska boje proti korupci, jak pro evropské, tak mezinárodní instituce. Ale především díky roční existenci Protikorupčního barometru lze učinit určité závěry. Pozitivní je, že v boji proti korupci došlo za rok k pokroku, přijala se řada protikorupčních zákonů: protikorupční barometr stoupl za rok o zhruba 9 %, z původních 27 % na hodnotu okolo 36 %. Přesto je zřetelné, že při prosazování protikorupčních zákonů vidíme neustálou snahu snížit jejich účinnost, vytvářet prostor, jak je obejít. Nedávno Rekonstrukce státu zveřejnila, jak poslanci a senátoři o protikorupčních zákonech a různých pozměňovacích zákonech hlasovali, a je to zajímavé čtení, zvláště nyní před volbami. Takže pro účinný boj s korupcí zůstává pořád velký prostor, celkový potenciál boje s korupcí je naplněn pouze cca z jedné třetiny: největší rezervy jsou v oblasti efektivity veřejných investic, transparentnosti vlastnictví firem. A ne vše je nutné řešit zákony, někdy by stačila snaha politiků chovat se transparentně, například pomocí elektronického veřejného diáře, kde by zveřejňovali své schůzky s nejrůznějšími lobbisty. Druhý závěr, který lze z ročního fungování Protikorupčního barometru učinit, je absolutní nezájem státu, podnikatelů i mecenášů investovat do relevantního společenskovědního výzkumu v oblasti veřejné politiky. Bez těchto investic nebudeme například schopni stanovovat indikátory naplnění smyslu veřejných investic, jak na to v jedné ze svých posledních zpráv poukázal NKÚ. To ostatně potvrzuje i zpráva o konkurenceschopnosti vydaná v září Světovým ekonomickým fórem. Celkově Česká republika nezaznamenala oproti loňsku žádný posun, zůstává na 31. místě, přičemž dolů ji táhne nejvíce nefunkčnost veřejných institucí: v této oblasti se umístila na 54. místě – v subdisciplíně „úplatkářství“ dosáhla ČR na 51. příčku, v transparentnosti při vytváření zákonů na 77. pozici, v oblasti důvěra v politiky skončila na 92. místě, v kategorii „zmanipulovaná rozhodnutí úředníků“ obsadila 96. místo, v „odklánění“ veřejných rozpočtů zaujala 105. příčku a v administrativní zátěži 111. V září došlo ve sněmovně ke schválení zákonů o střetu zájmů a zákona proti praní peněz. Zatímco první z nich vyslal pozitivní zprávu o tom, že propojení politiky a businessu musí mít své meze, druhý kvůli své netransparentnosti v podstatě znemožnil reálnou vymahatelnost zákazu členům vlády vlastnit více jak 25 % podíl v médiích a firmách získávajících veřejné prostředky. Suma sumárum, tedy plichta.

Co očekáváme v říjnu?
Zmíněné emočně nabité novely zákona o střetu zájmů a zákona proti praní peněz doputovaly do Senátu a uvidíme, jestli se zde tyto novely posunou k lepšímu či horšímu. V každém případě lze v souvislosti s jejich projednáváním očekávat další jiskření, zejména v důsledku konání krajských a senátních voleb, jež proběhnou začátkem října. Téma korupce hraje v těchto volbách nezanedbatelnou roli, i když řadě kandidátů lze jejich předstírané odhodlání s tímto problémem bojovat jen dost těžko uvěřit – například vzhledem k tomu, že analýza příjemců evropských dotací z krajských dotačních programů vypracovaná nezávislým think-tankem Good Governance prokázala, že zhruba třetina firem, jež tyto dotace získaly v období 2007 – 2015, měla anonymní či velmi obtížně prokazatelné skutečné vlastníky, mezi nimiž se pohybovali politici ze všech stran politického spektra. 1. října vstupuje v účinnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek, podle kterého již příjemci nadlimitních veřejných zakázek nebudou moci svou vlastnickou strukturu a skutečné vlastníky skrývat. Přes tento pozitivní posun kupředu na domácí scéně však Česká republika bude v Bruselu v Radě ministrů s největší pravděpodobností blokovat transparentnost a veřejnost rejstříků skutečných vlastníků firem. Některé paradoxy českého politického rybníka nepřestanou udivovat ani laiky, ani odborníky. Popřejme proto Protikorupčnímu barometru další rok úspěšné existence, aby byl i nadále spolehlivým indikátorem toho, zda politici o protikorupčních opatření pouze mluví či zda se je rovněž snaží i realizovat.

Psáno pro protikorupční barometr