Norské úřady cenzurováním dávají Breivikovi za pravdu v tom, co nám všude cpal, pokud jde o cenzuru, nebezpečí jeho poselství a politickou hyperkorektnost. Cenzura navíc zbystří pozornost lidí, kteří se z různých důvodů o tento případ dosud nezajímali nebo se mu vyhýbali.
Norský "stoicismus" vyvěrá z norské povahy. Jako národ jsme ale soudním procesem s Breivikem roztrháváni zas a zas: Breivik dělá naši krvavou ránu všední a to např. měkkým, monotonním způsobem, jakým hovoří o zabíjení.
Norsko, země fjordů, sobů, ledovců... a Anderse Breivika. Ještě před tři čtvrtě rokem by většina Norů považovala možnost, že z jejich spořádané země přijde zpráva o řádění šíleného střelce, za fantasmagorii. Takové věci se stávaly jen v Americe, Německu, maximálně ve Finsku - v Norsku nikdy. Anders Behring Breivik roztříštil na kusy idylický obraz malebné země, jež uděluje Nobelovu cenu míru a s otevřenou náručí vítá přistěhovalce. A rozdělil norskou společnost.