Do r. 2040 se podle organizace norských přepravců po silnici zdvojnásobí dnešní množství přepravovaných nákladů a současná norská pravicová vláda jako opatření na cestě k tzv. nízkoemisní společnosti rozhodla, že se od r. 2025 nebude smět prodávat žádné jiné nové vozy než bezemisní.
Jde o symbolickou politiku záchrany světa zemí, jež se na emisích podílí nepatrnou měrou a další drén na peníze občanů? Dělejte jak vám říkám, ne jak dělám! Politici si údajně jako terč své nelibosti vybrali symbol svobody č. 1 /auto/, jež má v zemi, kde je na velké části veřejná doprava neexistující nebo není reálnou alternativou k autu a lidé se jen snaží časově vycházet.

Elon Musk, šéf automobilky Tesla, prý má v Norsku kultovní status a jeho obdivovatelé bývají označováni za členy sekty. Na internet již bylo umístěno několik norských Tesla videí, z nichž se média o některých šířila jako o senzačních podle počtů diváků a ohlasů. Avšak když byl Musk při jedné ze svých návštěv Norska dotázán, zda by mohla být výroba přestěhována do Norska, nastalo trapné ticho a Musk zůstal odpovědi dlužný.

Věděli jste, že osobní auta mohou znečišťovat až desetkrát více než autobusy a nákladní auta? Nové testy skupiny badatelů Mezinárodní rady za čistou dopravu (ICCT) zveřejněné v norských médiích ve výsledcích šokovaly. Jistě, člověk má za to, že těžší vozidla znečišťují daleko více než ta osobní. Jenže takhle to není, zejména ne tehdy, srovnává-li se s auty na naftu a v zimě. Problém s jejich motory jsou emise NOx, jež vedou ke místně zhoršené kvalitě vzduchu a mohou ubližovat lidem s potížemi dýchacích cest a astmatu. Zatímco moderní vozy na naftu vybavené Euro 6 motory podle testu vypouštějí okolo 500 mg NOx na kilometr, byly emise těžkých vozidel kolem 210 mg NOx na kilometr. Jelikož autobusy a nákladní auta mají větší motory a spotřebovávají více nafty na kilometr, znamená to, že naftové vozy generují 10krát tolik NOx za litr jako nákladní auta a autobusy.

Podle výsledků 18. ročníku světové šetření kompetenční společnosti KPMG takřka tři čtvrtiny vedoucích zástupců automobilového průmyslu, dodavatelů, zástupců technologických firem a prodejců se domnívá, že spalovací motor přežije ještě dosti dlouho, zato polovina má za to, že naftový motor je mrtvý. Šest z deseti si myslí, že elektromobily ztroskotají kvůli infrastruktuře, zato osm z deseti si nechalo slyšet, že auta na vodík budou pro mobilitu průlomem. Dotázaní vidí ve vůdčí pozici v rozvoji elektromobility a autonomních vozů výrobce BMW před Teslou a Hondou.

Ve voze na benzínový pohon se podle serveru www.gemini.no při jízdě po městě využívá jen 15 % energie, zatímco elektromobily dosahují 80 % a v Norsku navíc z obnovitelných zdrojů energie. Jsou elektromobily slepou uličkou proto, že málokterý uživatel by si je mohl dovolit, nebýt toho, že jsou dotované? Jen jdou s módou, zatímco se přiživují na ostatních? A nakolik je jejich výroba šetrná k životnímu prostředí?

Podle magazínu Teknisk Ukeblad se během výroby elektromobilů vypouští daleko více CO2 než při výrobě aut s výfukem. Toto je však vykompenzováno tím, že elektromobily v průběhu své životnosti vypouští mnohem méně CO2 než vozy na naftu či benzín. Nicméně elektromobily nevyřeší problémy s opotřebováváním asfaltu a poletujícím prachem, a elektromobil zabírá stejně tolik místa v městech či na silnicích jako ostatní auta. Sedm z deseti majitelů elektromobilu má současně auto na naftu či benzin. To podle údajů norského Dopravně hospodářského ústavu prostřednictvím deníku Dagsavisen.

Ani náklady na výstavbu sítě ani úbytek příjmů do státní pokladny kvůli nižším daním nebyly zahrnuty do odhadů norského Ministerstva životního prostředí. Jak budou kompenzovány cenou elektřiny? Někteří politici prý vidí v elektromobilu záminku pro zavádění dalších poplatků za elektřinu (z hydroelektráren, financovaných daňovými poplatníky) a brzy mají být zavedeny odlišné sazby pro jeho čerpání ve dne i v noci. Někteří Norové se obávají situace, kdy budou veškeré vozy elektromobily, čehož budou využívat ti politikové, kteří se snaží vše zpoplatňovat a zdražovat. Takže za podporou elektromobilů spatří někteří argument, jak dřít spotřebitele z kůže v rámci velice vychytralého obchodního plánu a třeba zavést pomoci GPS vedení historie užívání silnic jakožto povinné vybavení, na jehož základě budou poplatky vymáhány. Aby se elektromobily nestaly pro stát tzv. letadlem... Podle zmíněného serveru www.gemini.no se budou moci elektromobily v budoucnu využívat jako náhradní zdroje elektřiny reverzací proudu tak, že auta dodávají proud zpět do distribuční sítě.

Elektromobily obsahují méně součástek a vyžadují méně pracovní síly, což již zapříčinilo snižování stavů. Hluboce zasažen bude i ropný průmysl. Dopravní sektor dnes polkne 55 % spotřebované ropy. Avšak podle Eldara Satreho, ředitele norské ropné společnosti Statoil a prostřednictvím deníku Aftenposten by mohl elektromobil do pěti let způsobit pád ropného sektoru, jelikož poptávka po ropě již započala svou nevyhnutelnou sestupnou cestu. Ovšem další komentátoři zpochybňují sílu změn elektromobilu v nejbližších letech, mimo jiné kvůli růstu obyvatel v rozvojových zemích.

Mezitím mohou politici podle televize TV2 dnes obyčejné vozy nebývale zdražit. Trh s vozy čekají otřesy a stupňující se výroky politiků posledních let znejišťují mnoho lidí, a stále je to jen začátek. Nové technologie jsou do jisté míry stále v plenkách. Již nyní se spousta lidí tváří velmi skepticky ohledně nákupu ojetých elektromobilů, byť jsou baterie prodávány se zárukou a tvrdí se, že vydrží 12-20 let. Zákaz provozu aut na naftu mohou pro ceny aut hodně znamenat a velkou úlohu v tom hraje psychologie. Dokonce podle některých nikdy nebylo složitější vybírat si nové auto. Někteří se obávají, že svůj naftový vůz již neprodají, a to zvlášť tehdy, je-li malý a odborníci na auta odrazují od koupě nového auta na naftu nyní, poněvadž je těžké odhadovat budoucí poptávku a ztrátu hodnoty auta.