Pouze čtyři procenta vlastníků elektromobilů bude zvažovat návrat k autům s tradičním pohonem. 70 % dotázaných by opět zvolilo elektromobil, zato 16 % by dalo přednost hybridnímu autu, jež se dá nabíjet. To vyplývá ze šetření provedeného norským Svazem pro elektromobily zveřejněného norskými médii.
Výběr elektromobilů nikdy nebyl větší, přesto jejich prodej v první polovině loňského roku poklesl, což brání tomu, aby byl dosažen cíl o snížení emisí z dopravy o polovinu do r. 2030. Někteří vyčkávají, zda politici zruší výhody pro majitele elektromobilů, okolo nichž dlouho šíří nejistotu.

K výhodám patří to, že jsou elektromobily osvobozeny od jednorázové pořizovací daně a DPH, jestli si pořídíte elektromobil jakožto firemní vůz, je zdanění poloviční a roční poplatek je nízkých 425,- norských korun. Navíc se za ně v některých městech a místech neplatí mýtné, mohou užívat silniční pruh pro MHD a v některých městech parkují a na některých trajektech se vozí zdarma.

I proto byl rok 2016 pro prodej nových vozů ten nejlepší od 80. let. Mnozí se ale bojí ztráty hodnoty u aut s výfukem, a tak prodej kolísá. Loni v září bylo již 78 % těch deseti nejoblíbenějších modelů aut prodávaných v Norsku buď elektromobily či hybridy.

Norové mají slabost pro auta jako SUV a CUV a skutečnost, že se jich zavádí stále více i jako elektromobilová verze, je pro norské zákazníky přitažlivé. Tzv. klimatická krize zplodila elektromobily, v nichž Norové rádi střídají pomoci hybridu v podobě ještě silnější a těžší vozy s komfortem. Prodávalo se také více aut s moderními benzínovými motory s nižší spotřebou.

Od ledna platí v Oslu, hlavním městě Norska, zákaz aut na naftový pohon nejen ve dnech s velkým znečištěním tak, jak původně pohrozili. Týká se to i mnoha z těch, jež do města dojíždí za prací. Zákaz byl uvalen bez ohledu na to, jestli byl vůz pořízen před 30 lety nebo před týdnem. Mnozí Norové se cítí uvedeni v omyl poté, co je úřady léta lákali na naftu s nižší daní kvůli tomu, že naftové motory vypouští méně CO2.

A tak takové vozy prodělaly cestu od toho, aby byly považovány za přátelské ke klimatu k tomu, aby se na ně pohlíželo jako na jednoho z vandalů. V r. 2011 si dokonce více než tři ze čtyř kupujících nových aut zvolili vůz na naftu a ještě v r. 2015 byl podíl aut na naftu podle magazínu Motor okolo 40 %. Od r. 2016 se pomoci jednorázové daně za pořízení trestají emise více než dříve, zatímco počet koňských sil hraje menší úlohu než dříve.

Podle norské televize TV2 nejsou hybridy až tak šetrné k životnímu prostředí. Byť je to i ekologicky výhodnější, řada lidí nenabíjí svůj vůz tak často, jak by mělo. Dojezd hybridů velice kolísá od sotva 15 do přes 50 km a nelze vždy věřit údajům výrobců (v reálu bývá dojezd o 25-50 % nižší). Spotřeba je koneckonců individuální podle toho jak a za jakých podmínek jezdíte. Na delších cestách bývá spotřeba velice vysoká, hlavně u aut s větším spalovacím motorem (a k tomu velkou a těžkou baterií), což dělá mnoha majitelům čáru přes rozpočet. Pro někoho chytré, pro ostatní zbytečné: S takovými vozy jsou podle zmíněné televize nejvíce spokojení ti, jež jezdí spíše kratší vzdálenosti. Na ty delší se stále vyplácí mít naftový motor.

V zimě může být dojezd elektromobilu snížen až o polovinu: Klesá kapacita baterie, zvyšuje se spotřeba elektřiny na vytápění a k vyšší spotřebě přispívá i odpor na kola kladený sněhem či ledem. Dojezd za příznivých podmínek se ale zvyšuje, již běžně na 200 až 300 km a brzy až na 500 km (příští rok u nového Audi SUV). To se jeden snad již nebude muset bát, že umrzne v chumelenici, před závorami uzavřených silnic či v koloně za pluhem.

V Norsku velmi hýčkaný výrobce elektromobilů Tesla byl v lecčems první, jakožto i s vybavením vozu tažným zařízením, což mnoho znamená pro Nory vozící třeba dříví na zimu. Norsko je zemí přívěsů. V zemi s pěti miliony obyvateli je jich přes milion. Dostat dříví domů byl pro ty s elektromobilem problém, dokud nebyl zaveden vůz s tažným zařízením, ovšem je jasné, že se taháním břemena nepříliš aerodynamicky tvarovaného sníží dojezd elektromobilu.

Podle Christine Buové, tajemnice Norského svazu vlastníků elektromobilů, se motoristé dosud setkávali s tím, že se vytvářeli u nabíjecích stanic kolony nebo že nefungovaly. Nabíjet trvá 10 až 30 minut a loni byla největší tzv. supernabíjecí stanice světa otevřena v Nebbenesu severně od Osla, nicméně slouží jen majitelům značky Tesla. Kromě toho od letošního roku již neplatí výhoda bezplatného nabíjení v nabíjecích stanicích firmy pro nově objednané vozy.

I tak s příspěvkem za dojíždění za prací jeden ušetří oproti autu s výfukem 14000 norských korun tehdy, najede-li 15000 kilometrů ročně za prací. Zatímco je sazba u aut s výfukem krácená poté, co překročíte 10000 najetých km, tak je u elektromobilů stejná bez ohledu na počet najetých km. Příspěvek činí u elektromobilů 4,20 norských korun za najetý km, což je o 0,10 korun více než za auta s výfukem. Náklady za elektřinu dělají cca. dvě norské koruny na 10 km, zatímco na auto s výfukem jsou výdaje okolo devíti korun na 10 km. Spočítala to norská technologická firma Autogear prostřednictvím norských médií.

Někteří z těch, jež ho nevlastní, se nezbaví dojmu, že dotují majitele elektromobilů, nebo že by neměly být nezasloužené úlevy za hybridní auta, hlavně velké SUV, jež mají velké emise na dálkové jízdy a malou kapacitu baterie. Nevyužíváte-li dvoje možnosti pohonu, podle Norského svazu motoristů nemá cenu mít tento druh vozů. Ovšem každý nemá možnost nabíjení jak doma, tak v práci.

Avšak podle zprávy analytické společnosti Bloomberg New Energy Finance a serveru www.hegnar.no bude od r. 2025 nejlevnější jezdit elektromobilem tak jako tak, a to i bez dosavadních úlev. To díky tomu, že bude klesat cena baterií.