Navzdory očividnému nedostatku zdrojů se zdravotnictví připravilo dobře odborně i pohotovostně. Nicméně do zotavení mají všehovšudy daleko.

Mezi severskými národy je značný rozdíl v důvěře k dosavadnímu vypořádání se s potížemi ohledně koronaviru. Podle průzkumu provedeného pro YouGov, agenturu veřejného mínění, odpověděla více než polovina dotázaných, že norská vláda problémy nezvládá, ovšem ještě menší důvěry se těší švédská vláda.

Podle Gro Harlemové Brundtlandové, bývalé sociálně demokratické premiérky a pozdější ředitelky Světové zdravotnické organizace, bohužel není pochybu o tom, že to, čím procházíme, je předem hlášenou pohromou. Uvádí to deník Verdens Gang. Většina zemí prý nedbala varování, aby se na pandemii připravili. Spolu s mezinárodními odborníky a zdravotnickými politiky vypracovala v rámci tzv. Rady pro monitorování globální připravenosti zprávu, jež byla svou předzvěstí podle Ulfa Sverdrupa, ředitele Norského ústavu zahraniční politiky, neobyčejně přesná.

Dříve než se vyskytly vlastní nedostatky, chtělo Norsko poslat zařízení na ochranu proti nákaze do Číny. Kromě toho si norská vláda objednala respirátory, o nichž prohlásil Svaz zdravotníků, později Lékařská komora, že respirátory to nejsou. Horší je, že dlouhá léta je snižována kapacita norských nemocnic na dvě lůžka na tisíc obyvatel, což je takřka nejméně v Evropě. Politici se prý od dob prasečí chřipky nepoučili.

Sedm z osmi nemocnic porušuje zákon tím, že jsou tak přeplněné, že se pacienti nevejdou do těch oddělení, kam patří. Uvádí to deník Verdens Gang. Riziko se zvětšuje, je-li pacient/ka, aniž se lékaři podílejí na rozhodování a bez dokumentace, přemístěn/a do lůžkového oddělení s personálem bez kompetencí, pokud jde o jeho/její zdravotní problém.

Některé nemocnice předělávají běžná oddělení na koronavírová oddělení. Desetitisíce lidí, vč. chronicky nemocných, jež se měli dostavit do nemocnic na kontroly, je ze strachu z nákazy ruší anebo mají pocit, že musí čekat, jelikož mají lékaři nyní důležitější případy, jež mají přednost. Z těchto lidí je mnoho v rizikové skupině, k níž patří podle deníku Verdens Gang 1,6 milionů Norů mj. s potížemi srdce, cév a plic, jež potřebují na nějakou dobu další dozor. Byť je to stále běžnější formou konzultace i v Norsku si na videokonzultace nezvykl každý. Kladnou zprávou z pohotovostí je ovšem ta, že ubývá zranění i zlomenin.

Lékaře specializovaní na ochranu proti infekcím znepokojuje nasazování nekvalifikovaných /studentů a nezaměstnaných/ bez nezbytného odborného školení v boji proti viru. Jejich léčba pacientů nakažených virem v pečovatelských domovech, nemocnicích a doma může mít značný význam pro další šíření nákazy ve společnosti, jelikož jim schází znalosti z ošetřovatelství i o tom, jak chránit sebe před nákazou.

Koronavirus Norsko rozdělilo, jelikož tatáž opatření neplatí po celém území. Místní opatření proti koronaviru mohou vést k žalobám ze strany firem. Zástupci norského průmyslu podle portálu www.nettavisen.no brojí proti daleko přísnějším místním pravidlům karantény, jež způsobující ztráty. Zavedlo je více než sto okresů a proti tomu se ohradili jak ministr zdravotnictví, ministryně spravedlnosti a Národní ústav zdraví, tak předsedové odborných organizací, zato hlavní okresní lékaři pravidla hájí s tím, že nákazová situace zaostává pár týdnů za tou na jihu země. Do některých okresů smí již jen stálí obyvatelé plus osoby v klíčových funkcích. Všichni, jež v daném okrese nebydlí anebo nepracují, mají zakázáno v něm nocovat. „Bariéra“ mezi jižním a severním Norskem je považována za nejdůležitější opatření, aby se zabránilo šíření nákazy do severního Norska, uvádí deník Rana Blad. Znamená to, že se v oněch okresech a priori domnívá, že přijedete-li z jihu, tak jste nemocní. To podle zástupců průmyslu nelze tvrdit, a ani na to nelze dohlížet. Jste-li nemocní, tak se na vás vztahují národní pravidla a na jejich dodržováním dozírá policie. Omezení okresů mohou zabránit přepravu léků.

Přibývá kritiků masmédií dalekosáhlých opatření. Zatím se nezaměstnanost vyhoupla na přes patnáct procent a každým dnem jich přibývá několik tisíc. Burza se propadla o 25 %. Mnoho firem vydrží jen několik málo týdnů. Zástupci četných odvětví se dušují, že protikrizové balíky vlády na záchranu stačit nebudou, dokud nevydrží bez dalších zakázek zákazníci v zahraničí. Společnost je více, než zdraví a zdraví je více, než koronavirus. Je nutné opatření zvážit s ohledem na ostatní následky, jak sociální, zdravotní, tak hospodářské.

Stále více drogově závislých se hromadí v ulicích Osla a vystavují se ohromnému riziku nákazy. Uzavřena jsou místa, kam si běžně chodí, jako do místa osazeného zdravotními odborníky, kde mohou drogy aplikovat čistou jehlou, najíst se, či posedět v teple a scházet se. Podle policie či dobrovolníků s nimi pracujících bude šíření viru mezi lidmi s horší hygienou, méně sanitárních podmínek ubytování a slabší imunity s latentními chorobami, mít fatální následky a také by mohlo trvat dlouho, než si toho někdo všimne.

Seniorům chybí návštěvy, cítí se osamělejší než dříve a míní, že mnozí nyní trpí třeba tím, že nedokážou myslet na nic jiného a v jejich hlavách řádí myšlenkový chaos. Podle některých to zrcadlí chlad ovládající společnost, v níž žijeme. Někteří mají alespoň přátele po telefonu, které jim sehnal Červený kříž, ovšem jiní se cítí tak izolovaní, jako kdyby byli malomocní. Lidé dokonce přestávají zdravit i přes doporučenou vzdálenost.

Psychologové varují před následky zátěže na psychiku u dětí. Stres a podráždění zoufalých rodičů kvůli dlouhým dnům s domácí kanceláří, domácím vyučováním a „mateřské škole“ u sebe doma si posléze mohou odnést jejich děti. Kvůli nebezpečí nákazy jsou prarodiče nedostupní pro hlídání dětí a mnohým schází na tento úkol starší sourozence.

Samoživitelé či samoživitelky a propuštění se ve větší míře než obvykle hlásí těm organizacím, jež rozdávají potravinářskou pomoc. Zatímco běžně přibude okolo 15 osob za měsíc je jich tolik jen za jediný den. Za běžných okolností je pomoc poskytována především drogově závislým a bezdomovcům. Zástupci organizací se obávají nárůstu závislých a psychicky nemocných kvůli trápení se o finance, ať již vlastní nebo své rodiny. Někteří lidé nemají stálé zaměstnání a tak ani právo na pomoc od sociálního úřadu.

Desetitisíce Norů se zaregistrovalo na webu www.koronasjekk.no a odsouhlasili sběr a zpracování dat pro výzkum. Přes web odpoví na řadu otázek, čímž badatelům pomáhají, ačkoliv se domnívají, že respondenti jsou spíše osoby s příznaky nakažení virem a stoupá podíl těch, jež uvádějí, že byli v blízkém kontaktu s někým, u nichž byl vir potvrzen.

Aby byla zjištěna „červená čísla“ nakažených, hodlá Ústav národního zdraví po vzoru Islandu testovat zdravé lidi, či reprezentativní výběr obyvatelstva. Na Islandu provedli v poměru k počtu obyvatel nejvíce testů, celkem 12000. To prý odpovědělo na otázku, kolik zdánlivě nakažených skutečně existuje a také nakolik rozšířeno je šíření viru ve společnosti. Dnes mají na Islandu v testování přednost ti, jež vykazují příznaky infekcí dýchacích cest, patří k rizikové skupině, či pracují ve zdravotnictví.

Z kuriozit lze zmínit nabídku jednoho z nejbezpečnějších příbytků Norska. Podle inzerátu v deníku Dagens Næringsliv se prodává virologicky, bakteriálně a radioaktivně zabezpečený dům v lese na okraji Osla. Unikátní technické instalace ručí za dekontaminovaný přívod vzduchu a čištěné vody.

Zatímco Ústav národního zdraví by rád uvedl do provozu aplikaci stopující nakažené osoby, si někteří střílí z toho, nakolik by bylo prospěšné, kdyby byla spíše vyvíjena aplikace stopující lživé a rozhazovačné politiky na větší vzdálenosti a, pokud možno, přes televizní obrazovku.