O apce - aneb korona vás vidí!
Mobilní aplikace neboli apka na zastavení nákazy prý funguje tak, jak má. Má jediný účel: stopovat vás, nic jiného. Pokud je možné vás již dávno stopovat skrze váš mobilní telefon, potřebujete na to snad ještě další speciální apku?
Již ten den, v jaký jste ji nainstalovali, obdržíte třeba tuto zprávu: „Nezaznamenali jsme, že byste se tento týden ocitli v blízkosti někoho nakaženého. Na rozdíl od toho vidíme, že jste byl třikrát ve Vinmolopoletu (na některé pobočce státem vlastněné síti prodejen silnějšího piva, vín a lihovin). Na základě toho jsme vyrozuměli Barnevernet (Odbor na ochranu dětí, jenž je v zahraničí nechvalně proslulý kvůli odebírání dětí) a přeposlali jsme vaše telefonní číslo Anomymním alkoholikům. P.S. Byl jste třikrát u milenky. Že by vám vaše stará nedala? Žerty stranou, poslední věty si nevšímejte, jsme si přece jen vědomi toho, že vaše partnerka kupovala v Coopu (síti potravinářských obchodů) vložky, a tak je snad na návštěvě jistá teta (anebo srozumitelněji: „má krámy“). S pozdravem vaše vláda.“
Byť se o apce dost žertuje, tak se právě takové příhody prý mohou stát skutečností, což je důvodem, proč se řada lidí rozhodla, že si apku nestáhne. Vše, co se dá zneužít, to se údajně také zneužívá či zneužije a není třeba někomu k tomu zavdávat důvod, a to ani poté, co se premiérka nechala prostřednictvím masmédií slyšet, že aby se do Norska mohl vrátit běžný život, tak si apku musí stáhnout co nejvíce lidí. Ti, kdo si apku nestáhnou, odpovídají za to, jak dlouho ještě bude Norsko uzavřené a čím méně lidí si ji stáhne, tím delší dobu potrvají mimořádná opatření. Nejsou to snad sprosté vyhrůžky?
Podle deníku Verdens Gang a vývojáře Hallvarda Nygårda umožňuje apka znalcům IT stopovat ty, kteří ji používají, což představuje bezpečnostní riziko nejen pro členy vlády. Speciální stopovací program může odposlouchávat signály apky vysílaným dalším telefonům poblíž a hromadit od nich informace. Takto lze např. zjistit, zda jste doma nebo ne, anebo komerční činitelé mohou diskriminovat zákazníky bez apky. Zvláštní je také fakt, že se údaje budou ukládat do serverů v Irsku a nikoliv v Norsku.
Podle ředitele Datatilsynetu, norského úřadu pro ochranu dat a televize TV2 by úřad, byť v „době míru“, apku nikdy neschválil. Za jiné situace by nikdy nebylo povoleno mapovat obyvatelstvo takovým způsobem. A to národ ani netušil, že jsme ve válce.
Ačkoliv všichni Norové nemají chytrý telefon, stahuje si apku čím dále více Norů a ministr zdravotnictví je překvapen, jak snadno se nechá národ ovládat. To snad proto, že elektronických stop zanechává nejeden z nás hodně a apek mívá průměrný Nor nainstalováno spoustu. Někteří si myslí, že nemají-li co skrývat a jistěže nikdo nemá zájem o to, aby přes apku monitorovali co podnikají, natolik zajímaví nejsou. Přesto by si podle jejich slov vážili toho, kdyby byly vyrozumíváni o tom, zda se k nim plíží smrtelný, neviditelný vir, či pomáhat udržovat od nebezpečí nákazy vzdálenost.
Jenže jak vám to pomůže, pokud jste již byli blízko někoho nakaženého? Jste-li již nakaženi, tak vás ta apka nevyléčí. A mají-li být v izolaci ti z nakažených, jež si apku nainstalovali, tak nakolik je pravděpodobné, že obdržíte takovou zprávu? To prý jedině, pokud se pohybujete hodně mezi migranty, z nichž mnozí bydlí pohromadě a mezi nimi málokdo umí obstojně váš jazyk. I kdyby vám byla zaslána zpráva o tom, že jste se přiblížili k někomu, kdo byl evidován jako nakažený, tak budete chodit nějaký čas ve strachu, že jste se nakazili. A nepřijde-li vám oznámení, tak budete prožívat planou jistotu, ačkoliv jste třeba byli poblíž třiceti nakažených, ovšem neevidovaných.
Také je podle ohlasů Norů zvláštní, že je apka zprovozňována dříve, než byli všichni otestováni. Bez tohoto aspektu je celá iniciativa údajně naprosto zbytečná. Navíc je apka zaváděna v době, kdy počet nakažených i hospitalizovaných ukazuje směrem dolů, ačkoliv může jít o přechodový jev.
A proč má být Norsko kromě Číny a Jižní Koreje snad jedinou zemí s takovou apkou? Ostatní země na něco takového již měly času dost, ovšem jako by se nic nestalo. Jakoby se zapomnělo, že George Orwell napsal své veledílo 1984 jako varování, nikoliv jako návod. Berou ostatní země ochranu dat vážněji, než Norsko?
Nedělá appka, aby se již vystrašení lidé báli ještě více? Někteří to přirovnávají k postupnému přitápění pod žábou, jež se v hrnci vaří pomalu, přitom dokud čin není dokonán nepozná, že je utrácena.
Odpůrci jsou podle zastánců buď paranoidní či přímo zločinci, neuznávají-li, že jde o jejich dobro, nemluvě o dobru ostatních. Podle některých by jim měla být např. odepírána léčba.
Někteří nemají problém s tím být pod dozorem Googlu, Applu, Microsoftu či Číny, hlavně ne vlastních úřadů, zato další zápolí s tím, zda si ho stáhnout, když se na vývoji apky podíleli zrovna Bill Gates a Microsoft, k nimž se na základě jeho výroků o potřebě světovlády, o snížení počtu obyvatel ve světě, o zákazu vycházení, dokud nebude očkování atd. váže čím dále více znehodnocujících reakcí. Zpochybňuje se jejich lidumilství, motivy a časování celého sledu výroků a událostí. Přičteme-li ještě jména jako Epstein, Soros a další osoby spojované s údajným úsilím o tzv. nový světový pořádek a skutečnost, proč se čelní představitelé Norska vč. premiérky a korunní princezny s nimi setkávali a mj. Gatesovi darovali tolik peněz, pak taková apka představuje jeden z možných vrcholů.
Málokterý Nor, natož Čech, či Slovák, či kdokoliv jiný, si uvědomuje to, že Norsko je svým podílením se na jeho financování součástí projektu, jenž usiluje o monitorování celého lidstva. Podle plánu ID2020 je cílem identifikace všech osob na světě a v rámci toho je prý zapotřebí výstavba sítě 5G, jež údajně způsobila v mnoha zemích vč. Norska zdravotní potíže a výjimečně i úmrtí, a k tomu monitorovací satelity, o nichž informovalo několik norských i zahraničních masmédií, např. anglický list The Telegraph.
Přijde-li stát, potažmo jeho úřady, monitorování na chuť, pak (jak je známo, s jídlem roste chuť) objeví hodnotu užitku, aby od toho neupustily ani po nějaké pandemii. Vždyť se dobré důvody vždy najdou a koronavirus ukazuje na jak tenkém ledě se pohybuje kdekdo.
Můžete se něčeho bát, ovšem můžete přestat očekávat, požadovat, a dokonce si vynucovat, aby žili všichni v témže strachu, v němž žijete vy. Jsou přece jiní lidé, jež by raději svůj život přizpůsobil podle obrazu svého, než aby upravili své hranice, aby vyhovovaly neúctě a rovnostářství těch, jež tvrdí, že jim budou pomáhat, byť naopak mají v úmyslu si je podmanit.
O vůli státu svým občanům ubližovat bylo napsáno již dost. Ještě se v dějinách prý nestalo, že by nějaká země zosnovala a dotáhla do důsledků tak masivní ústrojí monitorování, aniž by to dopadlo tak, že ho užívala na potírání a potlačování vlastního lidu. A vynalézavost úřadů při hledání dalších a dalších způsobů hromadně mapovat občanů je nedozírná. A norské úřady a instituce podle místních masmédií mnohokrát selhaly, pokud jde o ochranu citlivých údajů, jako např. pacientů. Někdy údaje skončily někde v koši či na smetišti, jindy, jako třeba po nabourání se do počítačového systému nemocnic jihovýchodního Norska, se údaje o takřka třech milionech Norů dostaly do rukou neznámým hackerům. Podobné útoky zažily i finanční úřady.
Říká se, že pokud by lidem nějaký badatel tvrdil, že mozek je apka, tak by ho lidé zajistě začali používat. Jak řekl Benjamin Franklin, jste-li ochotní se vzdát se trochu svobody za dočasnou bezpečnost, pak přijdete o oboje a nezasloužíte si žádnou.
Již ten den, v jaký jste ji nainstalovali, obdržíte třeba tuto zprávu: „Nezaznamenali jsme, že byste se tento týden ocitli v blízkosti někoho nakaženého. Na rozdíl od toho vidíme, že jste byl třikrát ve Vinmolopoletu (na některé pobočce státem vlastněné síti prodejen silnějšího piva, vín a lihovin). Na základě toho jsme vyrozuměli Barnevernet (Odbor na ochranu dětí, jenž je v zahraničí nechvalně proslulý kvůli odebírání dětí) a přeposlali jsme vaše telefonní číslo Anomymním alkoholikům. P.S. Byl jste třikrát u milenky. Že by vám vaše stará nedala? Žerty stranou, poslední věty si nevšímejte, jsme si přece jen vědomi toho, že vaše partnerka kupovala v Coopu (síti potravinářských obchodů) vložky, a tak je snad na návštěvě jistá teta (anebo srozumitelněji: „má krámy“). S pozdravem vaše vláda.“
Byť se o apce dost žertuje, tak se právě takové příhody prý mohou stát skutečností, což je důvodem, proč se řada lidí rozhodla, že si apku nestáhne. Vše, co se dá zneužít, to se údajně také zneužívá či zneužije a není třeba někomu k tomu zavdávat důvod, a to ani poté, co se premiérka nechala prostřednictvím masmédií slyšet, že aby se do Norska mohl vrátit běžný život, tak si apku musí stáhnout co nejvíce lidí. Ti, kdo si apku nestáhnou, odpovídají za to, jak dlouho ještě bude Norsko uzavřené a čím méně lidí si ji stáhne, tím delší dobu potrvají mimořádná opatření. Nejsou to snad sprosté vyhrůžky?
Podle deníku Verdens Gang a vývojáře Hallvarda Nygårda umožňuje apka znalcům IT stopovat ty, kteří ji používají, což představuje bezpečnostní riziko nejen pro členy vlády. Speciální stopovací program může odposlouchávat signály apky vysílaným dalším telefonům poblíž a hromadit od nich informace. Takto lze např. zjistit, zda jste doma nebo ne, anebo komerční činitelé mohou diskriminovat zákazníky bez apky. Zvláštní je také fakt, že se údaje budou ukládat do serverů v Irsku a nikoliv v Norsku.
Podle ředitele Datatilsynetu, norského úřadu pro ochranu dat a televize TV2 by úřad, byť v „době míru“, apku nikdy neschválil. Za jiné situace by nikdy nebylo povoleno mapovat obyvatelstvo takovým způsobem. A to národ ani netušil, že jsme ve válce.
Ačkoliv všichni Norové nemají chytrý telefon, stahuje si apku čím dále více Norů a ministr zdravotnictví je překvapen, jak snadno se nechá národ ovládat. To snad proto, že elektronických stop zanechává nejeden z nás hodně a apek mívá průměrný Nor nainstalováno spoustu. Někteří si myslí, že nemají-li co skrývat a jistěže nikdo nemá zájem o to, aby přes apku monitorovali co podnikají, natolik zajímaví nejsou. Přesto by si podle jejich slov vážili toho, kdyby byly vyrozumíváni o tom, zda se k nim plíží smrtelný, neviditelný vir, či pomáhat udržovat od nebezpečí nákazy vzdálenost.
Jenže jak vám to pomůže, pokud jste již byli blízko někoho nakaženého? Jste-li již nakaženi, tak vás ta apka nevyléčí. A mají-li být v izolaci ti z nakažených, jež si apku nainstalovali, tak nakolik je pravděpodobné, že obdržíte takovou zprávu? To prý jedině, pokud se pohybujete hodně mezi migranty, z nichž mnozí bydlí pohromadě a mezi nimi málokdo umí obstojně váš jazyk. I kdyby vám byla zaslána zpráva o tom, že jste se přiblížili k někomu, kdo byl evidován jako nakažený, tak budete chodit nějaký čas ve strachu, že jste se nakazili. A nepřijde-li vám oznámení, tak budete prožívat planou jistotu, ačkoliv jste třeba byli poblíž třiceti nakažených, ovšem neevidovaných.
Také je podle ohlasů Norů zvláštní, že je apka zprovozňována dříve, než byli všichni otestováni. Bez tohoto aspektu je celá iniciativa údajně naprosto zbytečná. Navíc je apka zaváděna v době, kdy počet nakažených i hospitalizovaných ukazuje směrem dolů, ačkoliv může jít o přechodový jev.
A proč má být Norsko kromě Číny a Jižní Koreje snad jedinou zemí s takovou apkou? Ostatní země na něco takového již měly času dost, ovšem jako by se nic nestalo. Jakoby se zapomnělo, že George Orwell napsal své veledílo 1984 jako varování, nikoliv jako návod. Berou ostatní země ochranu dat vážněji, než Norsko?
Nedělá appka, aby se již vystrašení lidé báli ještě více? Někteří to přirovnávají k postupnému přitápění pod žábou, jež se v hrnci vaří pomalu, přitom dokud čin není dokonán nepozná, že je utrácena.
Odpůrci jsou podle zastánců buď paranoidní či přímo zločinci, neuznávají-li, že jde o jejich dobro, nemluvě o dobru ostatních. Podle některých by jim měla být např. odepírána léčba.
Někteří nemají problém s tím být pod dozorem Googlu, Applu, Microsoftu či Číny, hlavně ne vlastních úřadů, zato další zápolí s tím, zda si ho stáhnout, když se na vývoji apky podíleli zrovna Bill Gates a Microsoft, k nimž se na základě jeho výroků o potřebě světovlády, o snížení počtu obyvatel ve světě, o zákazu vycházení, dokud nebude očkování atd. váže čím dále více znehodnocujících reakcí. Zpochybňuje se jejich lidumilství, motivy a časování celého sledu výroků a událostí. Přičteme-li ještě jména jako Epstein, Soros a další osoby spojované s údajným úsilím o tzv. nový světový pořádek a skutečnost, proč se čelní představitelé Norska vč. premiérky a korunní princezny s nimi setkávali a mj. Gatesovi darovali tolik peněz, pak taková apka představuje jeden z možných vrcholů.
Málokterý Nor, natož Čech, či Slovák, či kdokoliv jiný, si uvědomuje to, že Norsko je svým podílením se na jeho financování součástí projektu, jenž usiluje o monitorování celého lidstva. Podle plánu ID2020 je cílem identifikace všech osob na světě a v rámci toho je prý zapotřebí výstavba sítě 5G, jež údajně způsobila v mnoha zemích vč. Norska zdravotní potíže a výjimečně i úmrtí, a k tomu monitorovací satelity, o nichž informovalo několik norských i zahraničních masmédií, např. anglický list The Telegraph.
Přijde-li stát, potažmo jeho úřady, monitorování na chuť, pak (jak je známo, s jídlem roste chuť) objeví hodnotu užitku, aby od toho neupustily ani po nějaké pandemii. Vždyť se dobré důvody vždy najdou a koronavirus ukazuje na jak tenkém ledě se pohybuje kdekdo.
Můžete se něčeho bát, ovšem můžete přestat očekávat, požadovat, a dokonce si vynucovat, aby žili všichni v témže strachu, v němž žijete vy. Jsou přece jiní lidé, jež by raději svůj život přizpůsobil podle obrazu svého, než aby upravili své hranice, aby vyhovovaly neúctě a rovnostářství těch, jež tvrdí, že jim budou pomáhat, byť naopak mají v úmyslu si je podmanit.
O vůli státu svým občanům ubližovat bylo napsáno již dost. Ještě se v dějinách prý nestalo, že by nějaká země zosnovala a dotáhla do důsledků tak masivní ústrojí monitorování, aniž by to dopadlo tak, že ho užívala na potírání a potlačování vlastního lidu. A vynalézavost úřadů při hledání dalších a dalších způsobů hromadně mapovat občanů je nedozírná. A norské úřady a instituce podle místních masmédií mnohokrát selhaly, pokud jde o ochranu citlivých údajů, jako např. pacientů. Někdy údaje skončily někde v koši či na smetišti, jindy, jako třeba po nabourání se do počítačového systému nemocnic jihovýchodního Norska, se údaje o takřka třech milionech Norů dostaly do rukou neznámým hackerům. Podobné útoky zažily i finanční úřady.
Říká se, že pokud by lidem nějaký badatel tvrdil, že mozek je apka, tak by ho lidé zajistě začali používat. Jak řekl Benjamin Franklin, jste-li ochotní se vzdát se trochu svobody za dočasnou bezpečnost, pak přijdete o oboje a nezasloužíte si žádnou.