Norové se topí v moři „životně důležitých“ aplikací. Kdy budou mít dost i tito otrlí uživatelé, jež mívají v průměru dvacet až třicet aplikací v mobilu, z nichž denně ale užívají jenom tak čtyři nebo šest?

Jak jsem již psal jinde, podobně jako v dalších zemích i norská restaurační zařízení utrpěla zvláště za přísnějších omezení než mnoho dalších a přišli s lecčímž novým a kreativním ve snaze při snížených příjmech a personálních podstavech finančně vycházet mezi obdobími uzavření a při více práci dezinfikovat povrchy a být "koronová policie" dohlížející na to, aby se lidé chovali v mezích toho, co se od nich očekává.

QR kódy a stahování menu samotnými hosty byly v restauračních zařízeních zavedeny proto, aby napomáhaly šíření virů a aby byli číšníci co nejméně poblíž hostů. Nanejvýše neosobní zážitky vedou k otázce, zda je příští logický krok ten, že si má host sám dojít do kuchyně, aby si odnesl objednaný pokrm a nápoj. Anebo bude jídlo dodáváno pomocí dronů?

Přenechání všeho na vás (v některých zařízeních si musíte dokonce sami vytvořit uživatele a vložit číslo účtu) a aplikace vás zbaví nutnosti mít až na nezbytné podání objednaného jídla a nápoje co do činění s neznámými lidmi a navázat s nimi oční kontakt. Jenže není rolí číšníka něco více než jen přinášení a vynášení?

Jsou QR kódy místo jídelních a nápojových lístků v restauracích přínosem anebo nevýhodou? Norové se na tomto neshodnou. Někteří si je nemohou vynachválit, jiní zas začali vybřéskovat, že kvůli tomu přestali do restaurací chodit, jelikož přišly o kouzlo a zážitek je sražen na minimum.

Zastánci QR kódů vyzdvihují, že již nemusejí stát ve frontách s více, či méně opilými hosty, nezažijí číšníky, jež se na vaši objednávku dostaví příliš brzy, popř. příliš pozdě, a mají větší přehled o tom, kolik co stálo, dokud se nedostaví číšník a chce dýško za to, že dokázal donést k stolu to, co jste si objednali (na co zpropitné, dokud nemáte jasno v tom, že je k tomu nějaký důvod?). K tomu je snadné si objednat něco navíc k pití anebo dezert či něco dalšího, co byste si přáli, zatímco sedíte, aniž musíte vyčkat, až se pomalý, či přepracovaný číšník ocitne poblíž a bude mít čas. Pro tuto skupinu lidí je pokrokem to, že si můžete toho víc zařizovat sami a nemusíte na číšníka nazdařbůh ve vhodné i méně vhodné chvíle mávat. K tomu to vám usnadní, je-li vás více a obejdete se bez povyků a tahanic kolem dělení se o účet.

Jiní se zas vyhýbají takovým restauračním zařízením, jak to jen jde, přičemž aplikace nepoužívají a chodí tam, kde se jim dostane osobní a kvalitní servis. Tam, kde k mizernému servisu a drahotě ještě vyžadují dodržování patetických pravidel jen na oko, tam se otočí ve dveřích a přejdou jinam. Upřednostňují starému pohodlnějšímu zvyku, kdy jim číšník donese jídelní a nápojový lístek, číšník vás má na očích a bez výzvy sám dojde k stolu. Stojí o to, co má k jídlu a pití říct číšník, plus případná doporučení od kuchaře. Dobrých rad není nikdy dost, bez servisu je prý lepší jíst doma a nechutná-li jídlo anebo se vám zdá, že s ním něco není v pořádku, tak by snad ani nebýt snězeno, nýbrž vráceno do kuchyně, což aplikace nejspíše neumožní?

Někteří byli svědky toho, jak se starší lidé snaží s tím vypořádat tak, jak nejlépe umí, načež jim musel s každým kliknutím pomoci číšník. Nepomohlo to, že číšník neuměl norsky, takže žádat po něm, aby vás uvítal, či se na závěr zeptal, zda vám chutnalo, natož prodiskutovat menu u stolu anebo kontaktovat ho pro rady je bezpředmětné a marné. Celý systém na založen na tom, že každý má chytrý telefon, což není pravda. Již nelze bez takových vymožeností žít běžným životem? Anebo se chytré telefony staly natolik naší důležitou součástí, že ti, jež ho nemají, pozbyli svého oprávnění existovat, alespoň v očích firem, pro něž je to podmínkou, abyste se stali jejich zákazníky, jinak vás jako zákazníky nechtějí?

Kouzlo a dobrý pocit z toho zaplatit za partnerku/partnera je pryč. Nyní nemůže mít tušení, zda jste na Facebooku, či si zrovna něco objedváváte. Na to, abyste si naskenoval QR kód musíte mít také aplikaci. Některé telefony to mají vestavěné, jiné ne a každý si k aplikaci nepřeje nevyžádanou reklamu, anebo požadavek na přístup k e-mailům, fotkám atd.

Některým z nedigitalizovaných Norů s pocitem systémové diskriminace pod heslem „nezbývá než jít s dobou“ není líto, jestli to budou takové firmy, jež na své aroganci dojdou nejdříve. Proč se zvyšují rozdíly mezi Oslem a např. Kodaní? V případě prvního města podle mnohých dlouhodobě klesá úroveň servisu, kvalita jídel a porce, máte pocit, že vás vzali na hůl a že provozovatelé takových míst nechápou, že lidé mají jídlo i doma a že jdou-li do restaurace, tak proto, že jim jde o celkový zážitek a že ten je tím, za co tedy platí.

Někteří jsou toho názoru, že jim jsou milejší QR kódy než uzavřené restaurace. Jenže z provizorních opatření se mnohdy stanou i ty nejpevnější nové pořádky. Těch, jež nadobro zaniklo, již bylo dost a další budou následovat. Bez mobilního telefonu si každopádně ani neobjednáte to, co chcete. Nechodíte snad do restaurací proto, aby každý "zmizel" do svého mobilu/byl pohlcen svým mobilem.

To vše, zatímco personál si hraje jeden s druhým, zato vy jste bezradně odkázáni na nepoužitelný QR kód, zatímco se cítíte zcela přehlíženi? S poněkud zvláštním pojetím kvalitního servisu a cenovou hladinou z jiného světa není moc lákavým předpokladem trávit dovolenou ve vlastní zemi. Že je to problém vyspělé země? Správně. Pravda, všude lidi trápí něco jiného...