Norsko prý není takové, jak si mnozí, vč. jeho vlastních politiků vysnili.

Jako kdybychom žili v paralelních vesmírech proto, že nejen v politice převažují ti, jež soudí ostatní podle sebe (žijí své chráněné životy stranou běžných Norů, stranou finančních problémů, následků přehnané globalizace a migrace) a k tomu se zakoukali do svých nesmyslně drahých vizí, jež nevykazují žádné výsledky a postrádají šance na obrat, ať jde o „opatření“ proti drahotě, „palčivé“ oteplování, či válku, zatímco slýcháváme citově vydírající toxické vytí tu o Gaze, tu o „nesolidárních,“ či „zpovykaných“ spoluobčanech odmítajících vládní „řešení“ a cizích zemích, jež „netahají s námi za jeden provaz“, zatímco se mrhá na ukládání kysličníku uhličitého, elektrifikaci plošin na těžbu plynu a ropy, či větrnou energii a slibuje se prostředky blíže neurčené výše třeba na „země postižené klimatickými katastrofami.“ Pak budou ještě větší vynakládané peníze věčně scházet někde jinde. Politická závislost na partajních posedlostech jim brání v hájení zájmu vlastní země a jejích občanů.

Norská politická třída naděluje ze „zelených dotací“ rodinným příslušníkům, přátelům a dalším zlatokopům a příživníkům na projekty jako továrny na baterie, výstavbu větrné energie a další, jež nikdy nemohou vydělávat na sebe a jen umožňují okrádat peníze daňových poplatníků. Mnoho z oněch plánů se ani nerozjelo, a přesto si různí šmejdi na úkor daňových poplatníků nahrabali, co jim podle nich patří.

Vážně zamýšlených povzdechů kvůli zklamání z různých excesů bylo dost, a ty excesy byly umocněny doložitelnou skutečností, že jeden kryje druhému záda a kasá se líbivými slovy. Jako demagogie dobrá, ty prozíravější to ale již nebaví. Zrcadel špatných lidských vlastností, bezcharakternosti a všehoschopnosti je na všech politických úrovních dost. Absurdní frašky prospěchářů bez duchovních rozměrů, bez morální autority.

Představte si, že se norské skandály střetů zájmů, o nichž jsem psal onehdy, odehrály v Itálii, Polsku, Maďarsku, Rusku, či dalších zemích, do nich se Norsko rádo pouští, aby je zbavilo veškeré cti. To by norští politici zaručeně mávali ukazováčkem v masmédiích a „hustili“ do světa „Jen se podívejte na Norsko a berte si z nás příklad.“

Pro mnohé si politici tváře nezachovali ani po těch omluvách a všem tom pokání. Lidé cupují toto vyhořelé palivo, tyto zprofanované nohsledy, jenže ačkoliv je mezi řadovými občany přísných úsudků dost, vesměs hlasují kolem dokolečka pro ty samé a sypou si tak popel na hlavu.

Rovnoběžně s tím zažívají řadoví Norové to, že se norští politici zřekli moci nad sektory, jež jsou pro zemi klíčové a předali řízení jedné klíčové oblasti za druhou a již nemají moc to jakkoli změnit. V době, kdy podle webu pro psychologii www.psykologisk.no mnozí senioři umírají na samotu (osamělí senioři a zejména ti, které nikdy nenavštěvují rodinní příslušníci a přátelé mají o dost vyšší riziko, že zemřou předčasně), v této době šetří vláda jako fanatik, dogmatik a extrémista na vlastním lidu a upíná se k úplně jiným prioritám.

Peníze dopřává především jiným, zatímco pomoci důležitě a plamenně přesvědčivě znějících výmluv, záminek a slovních manipulací na vlastní lid vymýšlejí levárny a chystají další extra porce děrování rozpočtů. Valorizace příspěvků na dětí byly nějakých dvacet let odkládány, načež k ní došlo, ovšem již příští rok mají být sníženy. Současně se můžete dočíst o tom, že norská vláda nyní sype nad finančně se drolící soukromou televizí TV2 150 milionů norských korun na její záchranu. A jako další extrémně důležité rozhodnutí parlament měsíce řeší zákaz nějaké přesvědčovací „terapie“ za účelem „obrátit“ někoho z homosexuality na heterosexualitu, což prý praktikuje ojediněle tu a tam nějaký ten zvláště zbožný jedinec.

Vláda i opozice ujíždí na „naším posláním je zachránit svět a obelhávají nás tu tím, že cena elektřiny nesouvisí s kabely na vývoz do ciziny, tu tím, že zvyšující kriminalita a násilí zejména mezi mládeži nesouvisí s migrací. Přitom se jejich vlast pozvolna rozkládá: Norsko v hodně ohledech propadává, zaostává a snižuje se na úroveň, na niž by vůbec nemuselo. Např. podle učitelů klesá kvalita (viz www.utdanningsnytt.no) prostředí pro vzdělávání, o krizi v zdravotnictví se brzy opět rozepíšu. Podle zpravodajského serveru www.tv2.no se prodej nových bytů a domů propadl o 35 %, k tomu se staví mnohem méně než dříve a tento rok narostl počet propuštěných pracovníků o 400 %. Nejen stavební firmy sčítají ztráty a propouštějí, I další Norové se bojí o práci. Současně do Norska proudí po tisících zejména Ukrajinci, z nichž po vzoru dalších zemí i po letech bude pracovat jen minimum a drtivá většina rozšíří řady příjemců dávek a navždy přitíží přehlcený sociální systém.

Avšak do vlastních řad již pálí nejen pisatelé think tanku Agenda, jenž má k vládnoucí straně blízko, ale také členové odborů, a dokonce Mats Zuccarello, norská hvězda NHL, jenž se nechal slyšet, že jsme podělaná země s tím, že děti a mládež se sporty končí proto, že jejich rodiče nemají na členské příspěvky a výdaje na výbavu. Sportovních hal je zoufale málo. Sportu norská vláda v tomto roce vložila se vším všudy téměř shodnou částku jako v České republice, což není moc, bereme-li v potaz jeho ekonomické svaly, a navíc v roce, kdy Norsko vydělalo na ropě na plynu rekordní částky.

Jsme na prahu protržení hráze a masivního vpádu švédských těžkých zločinců do Norska. O tom svědčí i několik události posledních týdnů a měsíců souvisejících se švédským podsvětím zločinů. Šíří se útoky na rodiny členů gangů střelbami i nastražováním pum. Diamant Salihu, švédský novinář veřejnoprávní televize SVT, laureát cen za novinářství, píše v své knize Når ingen lytter, v češtině Když nikdo neposlouchá, že se Norsko se svým lukrativním zločineckým trhem, příliš vytíženou policií a nepřehledným výskytem gangů může stát rájem lotrů. Buď jak buď, ať si nesvářené gangy nalézají spojence, anebo se nepodvolí, může to v nadcházející době vést k několika druhům nebezpečných konfliktů. Podle norské kriminální policie a několika masmédií si norské gangy již nějakou dobu objednávají pomoc od švédských, má-li být uveden v život násilnický čin tvrdšího ražení. Švédské gangy mají mnohem větší kapacitu násilnicky udeřit způsobem, jež těm norským prý schází.

Norsko je prý už vyčerpané ubohými slovy o tom, že „se jedná o vývoj, jenž není v Norsku žádoucí“, či, že je ten který politik událostmi „zhrozen“, či že činy jsou „zcela, ale zcela nepřijatelnými“, popř., že „bereme situaci naprosto vážně.“ Jsou snad norští politici nějací správnější, jsou menšími lháři a mají snad rovnější páteře, než ti čeští? Kdybyste věděli, čím vším se provinili, tak by vás asi trefilo. Stínohrou spřízněných masmédií skrývajících se za tím, že jsou řízená svými redaktory, bývají jejich selhání a neschopnost maskovány úspěšností, lepší než je situaci malují i zahraniční sdělovací prostředky, ovšem do lecčehož co má k slušnosti pěkně daleko jsem si rýpnul zde na svém blogu, kde jsem podával několik ukázek podivinství, pokřivenosti a nechutnosti až do extrému.

Pozornost Norů neunikla zpráva o tom, že muž umrzl poté, co ho (obchodník s elektřinou) Hafslund odstřihl od dodávek. Dlužil 3057 norských korun. Jediné, co k tomu měl říct informační ředitel společnosti bylo, že jde o „tragický případ.“ Zcela schází empatie a lidskost. Podobně jako ty ledové kostky, jež kolikrát máme za politiky.

Vláda má peníze na válku, nasytit chudé ale neumí. Jak děravý je norský sociální systém ukázal v aktuálně kontroverzním případu Tore Strømøy, novinář veřejnoprávní televize NRK: Udělá-li chybu (v tomto případně šlo o špatně vyplněný formulář sociálky) někdo žijící z dávek, nehledě na to, co jinak v životě provedl, tak stát nezná slitování. Dodal bych, že se za takové situace štědře vyplatí být jiného etnického původu než norského.