Běžně nemám zapotřebí se vyhrazovat, či hájit vůči nepravdivým tvrzením ani tomu dávat jakýkoli prostor, ovšem nastal čas si objasnit a vysvětlit něco, co mi již nějakou dobu leží na srdci. Ještě pořád se totiž najdou tací, kteří si představují Norsko zhruba jako Hurvínek válku.

Patrně jsem některé své čtenáře pohoršoval proto, že u nich nedávná, ale i dávnější tématika vzbuzovala emoce, což mě přinutilo se zamýšlet nad tím, proč se někteří Nenorové, ale i Norové mermomocí dívají se na Norsko a Nory růžovými brýlemi a vynášejí cokoli, co s nimi souvisí do nebes a můj blog mají dokonce za nepravdivý, za blekotání nesmyslů, výmysl, či co ještě.

Jiný kraj, jiný mrav. Shodný názor neexistuje a víme, že každá mince má svůj rub a líc, jedno nemůže existovat bez druhého, takže by si někteří lidé měli být vědomi toho, že i Norsko a Norové mají svou dosti odvrácenou tvář a nenalhávat si, že tomu tak není. Přesto, ač se to zdá neuvěřitelné, tak lidé, kteří mě vůbec, ale vůbec neznají a nevědí o mně víc, než si vyložili sami ve svých hlavách, vlastně trvají na tom, že každý musí mít tytéž dojmy, pocity, zkušenosti a odnášet si z nich stejná poučení jako oni samotní.

Nic nemohlo být ve větším rozporu s mým pojetím svobodě myšlení, ostatně vám také hlavní události z Norska nevnucuji. Proč bych si dával tu práci je vám překládat a sestavovat z nich svá shrnutí? A proč bych dával všanc svou důstojnost a integritu a celkově riskoval znemožnění se, proč by mě vůbec i po tolika letech stále ještě oslovovala česká masmédia usilující o mé komentáře vstupem do vysílání? Nesdílíte to, jak vám prezentuji stav věcí proto, že se rozchází s vaší představou? Jinými slovy tím chcete říct, že nesouhlasíte s tím, co se objektivně v té zemi děje a co o tom píšou a mluví ti Norové, které doslovně cituji, či alespoň parafrázuji? Mohl bych uvádět i hyperlinky na své zdroje (ačkoli jsou v norštině, a tudíž pro valnou část vás nesrozumitelné), uvažoval jsem o tom, ovšem s nimi je potíž, že se po čase stanou neaktuálními a kliknutí na ně by vás nikam nedostalo. Navíc zůstává otázkou, kolik mých kritiků ovládá norštinu natolik, aby si zdrojové texty mohli přečíst sami.

Nebo snad norským masmédiím nevěříte? Sám jsem vůči nim hodně kritický, přesto doopravdy nemusí můj výběr námětů v blogových článcích nutně souhlasit s mými osobními přesvědčeními. Ale zkrátka odněkud přece čerpat musím (a za nic na světě se nechci chlubit), ovšem takřka denně se probírám obsahem desítek norských celostátních a regionálních novin, zpravodajských a dalších webů a k tomu čtu vybrané odborné časopisy a knihy, abych si z nich mohl vybrat to, co považuji pro vás, své české a slovenské čtenáře, za nejvýstižnější a nejzajímavější z toho, co byste měli vědět o tom, co je zrovna v Norsku aktuální. A pravda, nezřídka přidávám satiru a ironii a je jen na vás, jestli ji rozpoznáte, či ne. Můžete-li něco tvrdit, aniž to dokážete, může být totéž zavrženo bez potřeby to dokládat. Můj blog není o mých postojích, názorech, či stanoviscích, nicméně k popisům stavu věcí mnohdy nestačí pouhé překlady úryvků ze zpravodajství, nýbrž si vyžadují nějaký ten osobní výklad k dokreslení situace, nějaké ty pokusy o „náhledy“ do norské „duše.“ Se sestavováním každého svého článku na blog si dávám patřičně načas, proto vznikají a zrají několik dní, někdy i déle.

Jestli si někdo myslí, že jeho/její zkušenosti a vnímání/výklad reality jsou „správnější,“ důležitější, či hodnotnější než zkušenosti a vnímání/výklad reality jiných, tak by můj blog neměl/a vůbec číst a pokud se náhodou k němu dostal/a, tak pokud možno nad ním co nejrychleji mávnout rukou, jelikož mu/jí svým orientováním na realitu jistě, ovšem nikoli úkladně, roztříštím jejich obrázek Norska a Norů na kousky a pokud si Norsko a Nory oblíbil/a natolik, že na ně nedá dopustit, mohlo by mu/jí to způsobit újmu.

Pro některé mé oponenty mezi vámi zdá se být jednoduché vše, co nesedí vaším navyklým, třeba až idealizujícím představám/stereotypům o Norsku a vašemu světonázoru, či politickému přesvědčení, smést ze stolu s tím, že to, co píšu „není pravda“ a to nehledě na to, zda norsky umíte, či ne a nehledě na to, že si nikdy nic pranic nevymýšlím, nýbrž čerpám z četných zdrojů a důkladně a svědomitě je zpracovávám. Ovšem ani znalost norštiny nemusí nutně být žádná výhra. Znám Nory, vč. některých zde v České republice, jež čtou a uznávají pouze jeden deník, nanejvýše pár z nich (ovšem abych jim nekřivdil, a rozhodně jim to nezazlívám, třeba jsou líní či zpohodlnění, aby jich sledovali více).

Mezi mezinárodní pověstí jedné konkrétní země a tím, zda jsou tam lidé „hodní,“ zda Vám tam lidé „půjdou na ruku“ a budete „v pohodě“ atd., není přímá souvislost, o tom zas rozhoduje složitá soustava okolností a souvislostí, štěstí i umu. Na přívětivost narazíte všude a osobně jsem větší laskavost než v Norsku zažíval v zemích jako v Itálii, Srbsku, či Íránu. Ovšem není nic jednoduššího, než jít s davem a šťastně žít v domnění, že něco/někdo je lepší než ve skutečnosti, ovšem zažít opak může kdokoli a může ho/ji to obrátit naruby pohled na danou zemi a její obyvatele. Skutečný obraz Norska není růžový ani černo-bílý. Pokud na tuto surovou realitu někdo není schopen/ochoten přistoupit, je dobré alespoň odhodit růžové (vlastně: černo-bílé) brýle a ponořit se do statistiky. To je objektivní věda. Černo-bílé vidění je popřením plurality, pestrosti světa. Je to předpoklad a základní kámen totality.

Naprosto chápu, že je přece ryze lidské si namlouvat a nalhávat, že je to někde ve světě lepší než ve té vaší zemi, že jsou tam lidé slušnější, že je to lidské soužití takové ideálnější, že tam politici dělají méně ostudy, že vše funguje lépe. Tyto mýty bývají houževnaté, stejně jako debaty bývají obsáhlé a mnohofázové. I Norsko je zemí kontrastů, až z nich jde hlava kolem a přitom nevíte, zda se máte smát, či brečet, i Norsko má své úřední „džungle“, svůj Kocourkov nebo dokonce Blbákov, kde záhy poznáte, zač je toho loket, jak moc, popř. málo toho pro tu zemi a jeho obyvatele znamenáte, poznáte jak (ne)platí pravidla, či práva silnějšího, co je v čem zvrácené, čí ruka ruku myje, popř. kdo si koho přehazuje jako horkou bramboru. Co je na lichých autoritách, argumentech a mentální akrobacii, nepotismu a klientelismu, aroganci, zpronevěře vůči vůli lidu, zhoršující se kvalitě nejen školství a dalších služeb, pochybování veřejných činitelů, porušování lidských práv, oklešťování svobod, plýtvání veřejnými financemi, škrtech na nesprávných místech, podivných prioritách při zaostávající infrastruktuře, dopadech prosazování progresivismu, střetech kultur atd. záslužného? Vám to smysl nedává, že se toto děje i ve vámi milovaném Norsku? Mně také ne, přímo mě to bije do očí, jenže prokazatelně ani Norsko není tím, čím bývalo, přitom mám vysoké standardy a nerad jsem svědkem toho, jak jsou zkompromitovávány a že se z lecčehos z toho Norska, jaké znám z dřívějška stalo cosi nemocného a pro ty, jež o něm rozhodují cosi laciného, podřadného a vedlejšího. Patřím k těm Norům, jež se cítí ve vlastní zemi cizí a proč tomu tak je, to se vám pokouším přiblížit již těch cca. dvanáct let, co mám tento blog.

I přes svou přírodní, ne-li až nadpozemskou krásu nejsou pro Norsko výjimečné ani vady, avšak nezmiňuji se jen o nich. Pokouším se o kombinaci kladného a záporného, ovšem vzhledem k aktuálnímu dění bohužel převažuje to druhé a nejsem si jist, zda se někdy dočkáme toho, aby jedno vyvážilo druhé. Na svém blogu se proto snažím si brát do hledáčku ožehavá témata a na odlehčení uvádím s oporou ve zdrojích leccos o přírodě, zajímavých turistických cílech, o kladech a svérázu Norska a úspěších sportovců, spisovatelů, výzkumníků a dalších atd., ovšem o nich si můžete více než dost číst i od jiných, než jsem já.

Dobře rozumím tomu, pokud si někdo našel v Norsku svůj ráj na zemi, jenž si i s tou zemí střeží tak, jak to jen jde. Sám si stojím nohama na více místech a mně z Norska ani z toho, že jsem Nor, neplynou žádné benefity ani výhody, ovšem myslím, že na některé lidi sedí ono Koho chleba jí, toho píseň zpívají, avšak opět platí, že nikomu jejich obrázek Norska a Norů neberu.

Nepíšu pro peníze, ani pro sympatii a přízeň, jen z lásky a náklonnosti jednak ke své zemi a svému národu, jednak k vám, věrným čtenářům, bez nároku na jinou odměnu než vaši vytrvalost při čtení těchto řádků, jichž je bohužel pravděpodobně více, než jich by mělo být. Má pisatelská vášeň je určena pro ty, které opravdu zajímá to, o čem píšu, tedy cestovatele a další lidi s urputnou snahou tomu Norsku a těm Norům tak trochu přijít na kloub, ty, jež uvažují o přestěhování tam, či žáky a studenty, jež mají za úkol napsat práci o něčem, co se týká Norska a Norů. Ovšemže jistě, uspokojovat své čtenáře je náročné cvičení a ať se na mém blogu objeví cokoli, vždy se najde někdo, komu se něco nebude pozdávat, bude mu to připadat nevhodné, bude to jisté lidi pohoršovat a popuzovat, všem se zavděčit nedá. Jestliže se někdo domnívá, že píšu hlouposti, ať prosím sepíše něco lepšího a čtivějšího. Kolik Norů si vede česko-slovenský blog o Norsku a Norech? Vyzval jsem k tomu nejednoho ze svých krajanů, leč nikdo se k tomu dosud neměl.

Závěrem chci všem svým čtenářům popřát /nehledě na vaše názory na můj blog či na mě/ šťastný nový rok, ani nevíte, jak moc si vážím těch mnoha projevů úcty a vděčnosti, jichž se mi od vás dostává.