V tuto roční dobu oproti vám na jihu se tam u nás na severu rozedňuje dost pozdě. Ovšem kdybyste si měli vybrat mezi tímhle a světlem i v noci, byli byste na „světle“, či „temné“ straně?

Věděli jste, že za tím specifickým modrým zimním světlem (jinými slovy aktuálním denním světlem) v části dne, kterou někteří Norové nazývají „modrou hodinu“ kdysi jezdívali malíři stejně jako do takové Itálie za sluncem? Norsko je na zimu otřelým vtipem. Protože navzdory sněhem zasypaným horám a strmému nárůstu návštěvníků z ciziny prý patří norské skiareály ve srovnání se zbytkem Evropy ke stále ještě nedoceňovaným.

To se nám to tehdy jezdilo! V roce, který právě skončil, to bylo docela jinak: Norové zahájili vlekařskou sezónu dříve než obvykle. Mnoho norských hoteliérů ručí za dostatek sněhu. Jak to teď vypadá, co nabízí každý jednotlivý skiareál a kolik dáte za skipas?

Podle zpravodajského serveru www.abcnyheter.no tak třeba v západonorském údolí Myrkdalen odstartovali sezónu již 1. listopadu. Díky jistotě pravidelných vydatných nadílek sněhu věří provozovatelé tamního skiareálu, že vleky pojedou až do května a kdyby přece jen překazila obleva, tak prý budou schopni vyrábět dostatek umělého sněhu, aby vleky zasněžili.

Ještě odskáčou proměnlivé počasí, na které si řada lidí již zvykla, a s tím i výdělky jako na houpačce. Jak kde nejen, že zlomili hůl nad nejednou nepodařenou zimní sezónu, ale někteří vlekaři ještě sčítají ztráty, které budou dohánět několik dalších „sezón hrůzy.“ Ovšem na rozdíl od mnoha lyžařských středisek střední Evropy sezónu předčasně „neodpískali“ ani v dalších norských významných lyžařských lokalitách jako Kvitfjell či Trysil.

Díky stálému vnitrozemskému podnebí bývá Kvitfjell se svými 34 km lyžařských tras každoročně zpravidla prvním skiareálem, který zahajuje provoz. Zájem o brzký začátek sezóny byl velký a v Kvitfjellu se můžete odměnit pobytem v Gudbrandsgard Hotell, svou atmosférou prý jednom z nejsvébytnějších hotelů Norska. Hafjell, další skiareál s 33 sjezdovkami a přezdívaný „rájem dětského lyžování“ otevřel již 18. listopadu, o tři týdny dříve než v předchozí sezóně. Jste-li nadprůměrným milovníkem rychlého sjíždění svahů, tak si na těch zdejších olympijských zajisté přijdete na své. Díky výhodnému kurzu norské koruny a dostatku sněhu hlásili norští vlekaři např. v Kvitfjellu a Hafjellu rekordní návštěvnost, podle veřejnoprávní televize NRK o 40 % vyšší než o běžných vánočních svátcích.

Také do Trysilu, o něco přes dvě hodiny autem z oselského letiště se hrne velká spousta lyžařů a mezi rodinami s dětmi bývá v kurzu především hotel Radisson Blu Mountain Resort & Residences. Kromě úchvatného výhledu na okolní pohoří se pyšní svými lázněmi. Trysil je se svými 68 sjezdovkami a 31 vleky a vymoženostmi celkově největším a nejlépe hodnoceným lyžařským střediskem Norska.

Pátým rokem v řadě vyhrál World Ski Awards cenu za nejlepší ski resort roku SkiGeilo, tři hodiny autem od oselského letiště cestou do druhého největšího norského města Bergenu. 46 sjezdů různých stupňů obtížnosti snad nenechá nikoho na pochybách. Hotel Vestlia Resort má v rámci městečka Geilo prý nejlepší polohu, Highland Lodge designové ubytování, prý novodobou pohádku v útulném pohodlí vč. údajně skvostní lázně. Dr. Holms Hotel je další z předních resort hotelů Severu, jenž své hosty dojímá již od r. 1909, čili od téhož roku, kdy byl zahájen provoz na železniční trati Oslo - Bergen. A který další norský hotel má svou vlastní vinici?

Přibližně stejně daleko od letiště u Osla je údolí Hemsedal se svou dvacítkou vleků a 51 sjezdovek. Rozmanitost zazáří a rozjásá i ty vybíravější a zábavné programy afterski jsou v Norsku pověstné. Zde můžete nepřerušeně sjet šestikilometrový svah s kopce až na dno údolí. Mezinárodní cestovatelský magazín Condé Nast Traveler se zeptal svých čtenářů na to, jaké lyžařské destinace jsou v Evropě nejlepší a norský Hemsedal se umístil do první dvacítky. Např. výhled ze Skarsnuten hotel and Spa je mnoha hosty označován za epický. Ať už si vyberete jednu ze saun, koupelí na nohy, zážitkové sprchy, vířivku, či ledové koupele, zde garantují uvolněná ramena a doplnění energie.

O něco přes hodinu autem se z Hemsedalu dostanete do šarmantního autentického „skanzenovitého“ Herangtunet Boutique Hotel v oblasti Valdresu, jednoho z ohnisek norské lidové kultury. Podobně jako v dalších norských hotelech vyššího standardu, jež zmiňuji v tomto článku, si vychutnáte i výtečně připravovaných místních specialit. Kousek severněji můžete odkrývat kouzla Beitostølenu, jednoho z na sníh zpravidla nejbohatších skiareálů Evropy.

Sjíždět svahy můžete i v Norefjellu jen dvě hodiny autem od oselského letiště. Hotel Norefjell Ski & opakovaně útočilo na nejvyšší místa různých žebříčků a získal mimo jiné např. 7x cenu Vedoucí resort Norska a 9x Vedoucí lázeňský resort Norska, a za oba ho takhle vyhlásily World Travel Awards. World Ski Awards ho třikrát vybral jako nejlepší lyžařský hotel Norska. Kromě zážitků na vlecích, či v bílé stopě se tu nezastavíte, poněvadž lázněmi, vířivkou pod širákem, či lezeckou stěnou zážitky nekončí.

Ceny za lepší hotely, jež byly hosty ohodnoceny v průměru okolo devíti z desíti možných hvězdiček, začínají na cca. 2000 norských korunách pro dvě osoby, ovšem za nejoblíbenější termíny se platí dvojnásobek i více. Levnější alternativy typu kempingových chat stojí v závislosti na lokalitě od šesti set norských korun výše, jinde ale zaplatíte minimálně od tisícovky výše. V mnoha lyžařských destinacích ale již mají vyprodány i vzdálenější termíny na tuto zimu. Skipas na den si pořídíte za cca šest stovek v norských korun. Leckde se sjezdovky a vleky nacházejí dosti blízko hotelů, jinde zřídily hotely kyvadlovou dopravu bezplatným skibusem.

Každý, kdo chce, se může nadšeně seznamovat s momentálními lyžařskými podmínkami, ačkoli pro řadu dětí a mladé to v Norsku nebývá jediná možnost užívat si horských radovánek, dokud mají přístup k některé rodinné chalupě. Sjezdovky jsou považovány za užitečné pro děti, aby se jejich těla naučila správné rovnováze, rychlým reakcím a práci s vlastním těžištěm a rozvojem motoriky a aby se mohly naučit základní pravidla pohybu v horách, tak mnoho rodičů rádo svou sjezdařskou vášeň předává dále, a přitom vítají každou příležitost socializace dětí navíc mimo hranice školního ústavu.

I v Norsku je sjezdové lyžování statusovou záležitostí, kde u některých lidí patřit k „lepší společnosti“ znamená chlubit se drahým vybavením, utrácením za občerstvení atd., což vylučuje ty, kteří na takové úlety nemají. Kvůli drahotě a tlaku vrstevníků na chudší děti, potažmo jejich rodiny tuto aktivitu letos odpíská více lidí. Přesto vedou na norské vleky, či na norskou bílou stopu i dostupnější cesty.

Není nutné s sebou tahat lyže a hole ani oteplováky atd. až do Norska. Kdo si je chce vypůjčit, tak si je sežene zdarma i s dalším používaným, ale neupotřebovaným příslušenstvím v síti půjčoven zvaných Bua. Bývají součástí celonárodní sítě Røde Kors-butikker, tedy prodejen věcí z druhé ruky, tedy jakýchsi bazarů, a jsou určeny pro všechny.

Tak co? Kdy se hecnete a vyrazíte na sever?