Tichá voda břehy mele. Kdybyste jen věděli, jak mělce pod zkrášlovaným povrchem civilizace číhá barbarství i mezi Nory, jak moc to činí společnost disfunkční a jak nesnesitelná je ta zbabělost…

Kdo má pocit, že se to v Norsku nic neděje a že jen plaším, tak by se měl začít věnovat norským sdělovacím prostředkům stejně horem dolem tak, jak se jimi dennodenně „prokousávám“ já. Podle norské tiskové agentury NTB patří letošní leden k nejhorším lednům v dějinách Norska, co se týče vražd a s ničím podobným se nesetkal ani Håvard Arntzen, veterán norské kriminální policie, jak tvrdí v rozhovoru pro televizi TV2.

Norské vánoční svátky narušila a radování se z Vánoc ztlumila kromě bohužel již běžných střeleb, pobodání, či hromadných rvaček mj. vražda v autobuse, kde 14letý migrant ubodal 26letého migranta podle norských masmédií prý proto, že se cítil ohrožen na životě, jelikož ho oběť napomenula jeho a další děti kvůli jejich chování vůči ostatním cestujícím. Oba se znali z dřívějška. Znala je i policie, jež žádala obě strany o uklidnění poté, co lidé kolem těch dvou stupňují své výhrůžky, co je samo o sobě v Norsku dost nevídané a neslýchané.

To jsou poměry, jež do Norska nepatří, nýbrž do těch zemí, odkud oni migranti pocházejí. Není to tím, co má Norsko být a moje země se takovou vůbec nemusela stát. Ohledy na kontinuitu, stabilitu, bezpečnost a jistoty se ocitly ještě nížeji na žebříčku priorit. Stranou musely jít nezodpovědnosti, naivitě a „hodnosti/vstřícnosti“, než nelze označovat jinak než za hloupost a pošetilost. Toto jsou nevyvratitelné dopady vrcholové neúcty ke zkušenostem a hodnotám předchozích pokolení, jež by o takovou společnost nikdy stála.

V migrantských komunitách jde více lidem o vendetu, či krevní mstu. Oko za oko, zub za zub. Ideály, jež naše společnost opustila před stovkami let a v současnosti jsou nahrazeny nízkými tresty pocházející z dob, kdy bylo Norsko kulturně jednolitou a pokojnější zemí. Je-li někdo z vašich blízkých ubodán/a, znásilněna, či jinak poznamenán/a na celý život tak je pachatel poslán do přepychové věznice za cílem údajné rehabilitace. Jenže zločinecké gangy si mohou objednat vraždy, na něž využijí jako v tomto případě nezletilí, jež nemohou být potrestaní. Vyhoštění není alternativou, stihli-li úřady odměnit pachateli občanstvím našeho státu. A v těch případech, kde by bylo vyhoštění možné, tak se rozléhá takové volání, že neustane, dokud se pachateli nezaručí beztrestnost.

Host do domu – hůl do ruky: Některá stará přísloví začínají být více než aktuální. A mohu vám vyzradí alespoň tolik, že žádní „příštipkáři“ to nejsou, svůj „obor“ totiž ovládají zdatně a schovávají se za nimi, aby si přiživovali na méně opatrných a naivních lidech pochroumané psychiky. Trefí se vám do momentálního rozpoložení a získají si vaší důvěry. Z naprosto nicotných důvodů třeba někoho připraví o oko, či jinak nenávratně a doživotně někomu ublíží.

Vedle toho se krade čím dále více a ubírá se to hrozivým směrem. Zejména mladí lidé s málo penězi si takto osvojí drahé, rozměrově malé a často spotřebovávané drogistické zboží, přináší zpravodajský server www.TV2.no.

Ale zpět k vraždám. Podle deníku Verdens Gang bylo 60 % vražd partnera/partnerky za posledních deset let spácháno migranty z nezápadních zemí. Ten strach z nazývání problémů pravými jmény je pro budoucí potenciální oběti životně nebezpečné, neboť bude-li tento fakt i nadále ignorován se nikdy nedobereme fungujícím opatřením. Zároveň klesá podíl vražd spáchaných etnickými Nory.

Debatten, diskusní pořad veřejnoprávní televize NRK podle zpravodajského serveru www.nettavisen.no ukázala, jak bídně je na tom norská policie. Bylo prý trapné poslouchat, jak se Emilie Engerová Mehlová, ministryně spravedlnosti, vymlouvala nízkými rozpočty a strachem z inflace (mají obavy ze zdražování bránit bezpečnějšímu Norsku?), zatímco Unn Alma Skatvoldová, předsedkyně Politiets Fellesforbund, čili Svazu pracovníků policie dokládala opak a dodala, že nebude-li vláda významně investovat do pořádkových sil dnes bude to v budoucnosti nás všechny stát mnohem více. Norská vláda krize nekrize šetří na všem nejdůležitějším, a zatímco klesá počet zaměstnaných policistů si muselo přes pět set absolventů policejní akademie najít práci mimo policii.

Ve zmíněném pořadu zaznělo, že 77 % všech mladistvých recidivistů tvoří migranti, z nichž 85 % pochází ze zemí Afriky a Asie. Ovšem důležitější, než bránit rozkladu společnosti se stalo bránit nedotknutelným. Z obav, že se jim bude nadávat do rasistů že se bude někomu vyčítat, že se snaží o laciné populistické politické body raději nedělají nic a fandí jim masmédia i hafo zbabělých voličů, jež se bojí, či neumí odvrátit kultuře konsensu, do níž se narodili. Navíc ten odliv voličů politických stran establishmentu musí být nahrazován hlasy nedotknutelných, jež ale, jak ukazují statistické údaje voleb, chodí k volbám daleko méně.

Jednou provedl zpravodajský web Nettavisen mezi čtenáři průzkum toho, zda selhala migrační politika a 92 % hlasujících si vybralo „ano.“ I tak je příliš mnoho těch, jež před budoucností svých dětí a vnoučat upřednostňuje migranty. Souhlasem s jejich masivním příchodem tím popřeli vše, za co bojovali: Práva žen, „rozmanitost,“ „demokracie,“ práva sexuálních menšin, jen pomáhají vytvářet větší kontroverze a chaos. Máme zaděláno, když ne na chalífát, tak na bezpočet dalších konfliktů, jichž se nemusíme nutně zbavit vůbec nikdy.

Každým dnem chodí další srdceryvné zprávy navíc. Ze záběrů mrazí. Kdo chce naši pospolitost měnit co nejrychleji a nejvíc nemůže pro ni mít dobré úmysly, natož aby ji doopravdy miloval. Návaznost naší kultury, toho, co dělá Norsko Norskem, je snad něco, co bychom měli rozvíjet, ne likvidovat.

Život okořeněn střety se zločinem, jež kolikrát má mezinárodní přesah: Nikoliv nešťastnou náhodou, nýbrž vyhlížením si za účelem zmocnění se něčeho cenného z toho, co je naše: Ty dnešní šachové partie rozehrávají hned na několika úrovních, přičemž některé figurky ale pobíhají někde mimo šachovnici.

Rčení „Norsko se nesmí stát druhým Švédskem“ je nadbytečné, neboť dnes platí, že se zločin přelévá dlouho nemyslitelným tempem, jak se řeší již nějaký ten pátek. Navíc se meziročně od 2022 do r. 2023 o 20 % navýšil počet případů s pachateli mladšími 15 let a nyní se takřka čtvrtina případů řeší právě s nimi, obviněnými především z násilných, či mravnostních deliktů, popř. loupeží. Natáčí své zločiny, a třeba i kopou do lidí sražených na zemí stylem pěti na jednoho, přesto nemohou být trestáni vězením.

Ovšem má tady cenu něco nahlašovat, když jsou nahlášené případy čím dál častěji odloženy a již se to týká např. tří čtvrtin případů jen v Oslu? K tomu klesá počet objasněných případů na necelou třetinu, jak uvádí list Avisa Oslo. Dostat zločince je stále těžší, to naopak oni s policií vyběhnou, a ta jich zvládá umravnit či dopadnout stále méně.