No vida. Tak jsme všichni jedno velké ucho, co nám kdo předpoví, či doporučí. Prý si s námi hraje počasí!

Jeden z oblíbených nadpisů zpravodajců z poslední dní zní „Od horšího k nejhoršímu.“ Už je to tak. Víte, že je zlé, když se koná dokonce vzpoura hrabel na sníh. Ale počkejte… ta vlastně došla, stejně jako frézy na sníh. Řetězec Clas Ohlson podle norské televize TV2 dokonce hlásí 800procentní navýšení prodeje v porovnání s loňskem.

Norové milují ty, jež bez filtru hezky od plic ventilují to, co si mnozí myslí, ale bojí to říct veřejně, a to i tehdy, kdy se ten výrok nesluší překládat. Norská slovotvorná tvořivost je podobně vynalézavá jako ta česká, a to ještě nemluvíme o norských dialektech. Norsko ani nestihlo obletět video určené pro internetové zpravodajství deníku Dagbladet s ryzí pravdou za málo peněz zuřivého cestujícího Jana Erika Husoma, než ho lidé začali bombardovat telefonáty, zprávami a kyticemi. Tu „legendu“ by prý rádi viděli v parlamentu, či alespoň aby dostal medaili od krále za snahu upozornit na nedostatek informací a zavádějící info provozovatelů hromadné dopravy a zmatky, jež zhoršil chaos způsobený sněhem. Mnozí, vč. zmíněného Husoma, totiž donekonečna čekali na autobusy, soupravy metra, tramvaje a vlaky, které nakonec nepřijely. A navzdory tomu, že bylo na hlavním norském letišti v provozu 80 pluhů, tak rušili jeden let za druhým.

Není dostatek pracovních sil, a proto musí někteří členové odklízecích čet vydržet třeba 17 hodin v kuse takřka bez přestávek na to, aby si alespoň odskočili. Předpisy o pracovní době musí jít stranou. Ovšem kolikrát ani nerozhoduje množství sněhu, nýbrž pro akutní průjezdnost hrají větší roli vítr a teplota. Odklízení sněhu je v neposlední řadě zdržováno také předpisy, jež brání ukládání a zbavování se sněhu jen tak někde. Proto bývá přepravován dál, což je časově náročnější i nákladnější než dříve. Ale co kdybychom utratili nějakou tu korunu na odvoz sněhu z měst na hory? Jistěže to pomůže snížit ceny elektřiny. Určitě má nejeden Nor na jazyku, kdo by ten odvoz mohl pomoci zafinancovat…

V Norsku, zemi zim, s běžnými norskými zimami (ačkoli se o posledních letech několikrát sáhlo k slovnímu spojení „výjimečný stav“), se zdá, že úřady a další odpovědní za fungování společnosti mají svou příslušnost v nějaké jiné zemi. Za selhání a chaos viní nepřipravenost a inkompetenci. Předseda městské rady v Oslu se dušuje, že odklízecí čety byly na návaly sněhu dobře připravení, ovšem i lidé, jež žijí v Oslu řadu let a zažili tam několik podobných zim i v minulých letech tvrdí, že takovou obdobu skandální kvality služeb veřejnosti dosud nezažili. Spekuluje se o tom, že ve víře, že za odklízecí čety se o vše postará tzv. globální oteplování vypověděli dohody a prodali zařízení.

Hlásí-li sníh někde v severním Norsku, tak musí odklízecí čety odhrnovat sníh kdykoli i v noci, až jsou silnice zprůjezděny. Tam se život při 40 ani 60 cm čerstvého sněhu nevymkne normálu. Při mnohem více obyvatelích v hlavním městě, než v kterémkoliv jiném městě Norska by měla být každá výmluva přebytečná, přesto s lýcháváme vysvětlení, jež neobstojí. Nebo že by byl rozpočet na odhrnování sněhu již vyčerpán, jak se to již stalo v dalších městech?

Další zpravodajský nápis zní: „Držte se od silnic stranou.“ Jak se ale lidé mají jinak dostávat do práce, škol, vyřizovat si, co potřebují atd.? A jak se mají k seniorům dostávat pečovatelé a další? Sníh dokázal, že soukromá auta mají své opodstatnění. Politici se diví, proč necestuje víc lidí hromadnou dopravou. Ale opět dokonce provozovatelé hromadné dopravy v těch částech Norska, kde nějaká existuje lidi vyzývají, aby své cesty pečlivě zvážili. A Vegtrafikksentralen, anebo informační ústředí pro komunikaci po silnicích a dálnicích lidi vyzývá k tomu, aby ometli svůj vůz před tím, než si sednou za volant, neboť není povoleno za tímto účelem zastavovat v tunelech.

Školy i další instituce jsou někde uzavřené, lidem bylo doporučeno pracovat z domova a jeden by si mohl myslet, že v Norsku nasněžilo vůbec poprvé v historii. Je snad 25, či 40centrimetrová nadílka již extrémní a nebezpečná a hodná nepřetržitých varování a strašení, jako kdyby útočili vlci? Podle četných ohlasů Norů je vše je vzhůru nohama a nehledě na počasí, tak je to v současnosti extrémní a nic než extrémní. Údajně je všude extrémně teplo, jenže kvůli chladnému počasí to takhle nevnímáme. A normálka? Ta je tak extrémní, že ji řešit je příliš extrémní.

Podle deníku Verdens Gang někdy „vyhraje“ příroda. A my bláhoví, jež si mysleli, že tomu tak je vždy. Někteří srandisté jsou podle svých inzerátů dokonce ochotní ze svých pozemků rozdávat až tuny sněhu. Ale moment, nejde náhodou o jinotajné slůvko za jistý převelice nákladný ilegální materiál? Nejsem si jist momentální ceny za kilo, avšak mít ty správné konexe tak tu jistě číhá příležitost pořídit si ho senzačně lacině. Norští vtipálkové vůbec mají ze sněhu dobrý den: On ten sníh není v Norsku žádoucí: Je totiž bílý a nemá ty správné názory jako naši politici. Jeho podpora by totiž mohla být podle některých lidí projev nenávisti nebo dokonce rasismus.

Sympatie a škarohlídství jsou v Norsku zhruba rovnoměrně rozděleny. My na severu nechceme sníh, jenž napadl v částech jižního Norska a tam způsobil „skuhrání“, protože když nás zakryje podobné množství nebo více, tak ho zas nechtějí „Jihonorové.“ To, co zažívali v posledních týdnech lidé v jižním Norsku byla jen krátkodobou ochutnávkou toho, s čím se musí v dalších zákoutích Norska vypořádat pravidelně. Kéž to pomůže „uzemnit“ některé z těch, jež mj. bezhlavě sázeli na to, že vše má být elektrické atd.

Kvůli elektromobilům si na adresu zaměstnavatelů rýpali zdravotníci nejjižnějšího cípu Norska. Prý byly v sázce jejich životy, a to kvůli nízkým, nevhodným služebním vozům s krátkým dojezdem a pohonem na zadní kola i oděvům nechráním je před zimou. Proto prostřednictvím serveru www.nrk.no žádali spolehlivější auta na fosilní palivo i oděvy na vzdorování zimy.

Ve středním a severním Norsku mnohdy napadne nejvíce sněhu až v březnu a dubnu. Pamatuji si rekordní zimu v Tromsø dne 29.4.1997, kdy činila vrstva 249 cm a lidé kvůli tomu měli potíže se trefit do správných domů a známý severonorský bavič Oluf, pravým jménem Arthur Arntzen, se nechal slyšet, že bude-li následovat 2x léto bohaté na teplo za sebou, tak se toho sněhu snad i zbavíme.

Avšak sníh vlastně výborně izoluje, takže ti, jež jsou jím zavalení, prý ať jsou rádi, že se té štědré nadílky dočkali dříve, než se zase ochladilo. Jenže nyní prý má přijít obleva: Kromě ledovky nás zasáhnou záplavy a to zrovna v některých z těch oblastí, kde v posledních týdnech vznikly i za krátký čas slušné závěje a jazyky…

Jistojistě se zase častokrát dočkáme zim chudých na sníh. Jen škoda, že se v inkriminovaných dnech v Oslu nepořádal nějaký ten světový klimatický summit. Připomínám, že klimatičtí vědci v r. 2015 např. v deníku Dagsavisen proklamovali, že děti dnes vyrůstající v norských velkoměstech budou poslední generací, jež ve svém nejbližším okolí zažijí bílé zimy a příznivé podmínky k lyžování. Také se našli tací, jež nám vštěpovali, že nemá cenu, aby Oslo pořádalo olympijské hry, neboť sníh by se musel shánět jinde a roztál by dřív, než se dojede. Inu, kdysi byl výzkum nezávislý, nyní je tu kolikrát od toho, aby podporoval politické narativy.