Něco o gutaci
...aneb na lovu kapek...
Gutací se nazývá jev, kdy rostliny, potažmo houby, vylučují na povrchu vodu. Dochází k tomu jen za určitých povětrnostních podmínek, vlivem proměnlivého hydrostatického tlaku. Výsledkem jsou půvabné kapky, které mne odjakživa fascinují, mé foťáky dvakrát. Vzhledem k velikosti zájmových kapek je to příležitost především pro makroobjektivy s mezikroužky k tomu.
Český název pro gutaci je také kouzelný: slzení. Poetičtější popis jevu bychom asi hledali stěží...
Trávím hodně času obcházením stromů a pařezů, abych nepromarnil šanci zachytit ty jepičí okamžiky, kdy slunce v protisvětle vyrobí malé hvězdičky a vytváří neopakovatelné efekty a kompozice. Prožívám ty chvíle intenzivně, čas se zastaví a jen dotaz kolemjdoucích, zda se mi něco nepřihodilo, mne vrací do reality. Milé zjištění, že lidé nejsou lhostejní a nevšímaví. Ovšem můj úhlavní přítel Murphy mi přes rameno důrazně doporučuje, abych světu tolik nefandil a spíše se zamyslel nad tím jak vypadám a nepletl si charitu se zděšením..Na hlasy proto reaguji rychle, abych včas předešel vytáčení stopětapadesátky. Není ale od věci poznamenat, že ležící kmet, kolem něhož se různě povaluje francouzská hůl, batoh a spousta potřeb k fotografování, verzi kolapsu docela evokuje...
Výskyt gutace je nevypočítatelný jako výhra v loterii a strategie boje proti pandemii. Dnes houba dnes bohatě orosená jak lahev moku z lednice může být zítra zcela suchá a nezajímavá. Proto ty časté kontroly, vhodných objektů zase tolik není a když táhnou lososi, nesmíš zaváhat.
Gutuje hodně hub i rostlin, ze snáze dostupných druhů je nejvděčnější troudnatec pásovaný a bělochoroš slzící, nomen omen jak z učebnice... Ale taková smolokorka pryskyřičnatá nebo buková, to jsou teprve super jedničky, na ty si nechám samostatnou kapitolu. Jejích kapky jsou totiž úžasně barevné, od nažloutlé, sytě žluté přes medovou až k rubínově červené. Navíc průzračné a čisté jako ještě některá moře a jezera.
Nejvíce si ale vážím možnosti dělit se o své zážitky s vnímavými lidmi, jejichž životní priority a hodnoty zrovna s hlavním proudem a médii podsouvanou kvalitou možností nekorespondují. Když se hodlám večer "prosurfovat" k nějakému smysluplnému ději na televizní obrazovce, mám zpravidla smůlu, protože mi tam skoro všude někdo žvatlá o výhodnosti toho či onoho. O tempora, o mores...
No, ale Vy se spíše potěšte a pokochejte se mnou pohledem na obrázky, které jsem si snaživě a radostně vypůjčil od naší Matky Přírody. Vzdejte jí hold za krásu, kterou nám připravuje. Jistě ji nejvíce potěšíme, když se budeme chovat tak, aby z toho měla prospěch...
Gutací se nazývá jev, kdy rostliny, potažmo houby, vylučují na povrchu vodu. Dochází k tomu jen za určitých povětrnostních podmínek, vlivem proměnlivého hydrostatického tlaku. Výsledkem jsou půvabné kapky, které mne odjakživa fascinují, mé foťáky dvakrát. Vzhledem k velikosti zájmových kapek je to příležitost především pro makroobjektivy s mezikroužky k tomu.
Český název pro gutaci je také kouzelný: slzení. Poetičtější popis jevu bychom asi hledali stěží...
Trávím hodně času obcházením stromů a pařezů, abych nepromarnil šanci zachytit ty jepičí okamžiky, kdy slunce v protisvětle vyrobí malé hvězdičky a vytváří neopakovatelné efekty a kompozice. Prožívám ty chvíle intenzivně, čas se zastaví a jen dotaz kolemjdoucích, zda se mi něco nepřihodilo, mne vrací do reality. Milé zjištění, že lidé nejsou lhostejní a nevšímaví. Ovšem můj úhlavní přítel Murphy mi přes rameno důrazně doporučuje, abych světu tolik nefandil a spíše se zamyslel nad tím jak vypadám a nepletl si charitu se zděšením..Na hlasy proto reaguji rychle, abych včas předešel vytáčení stopětapadesátky. Není ale od věci poznamenat, že ležící kmet, kolem něhož se různě povaluje francouzská hůl, batoh a spousta potřeb k fotografování, verzi kolapsu docela evokuje...
Výskyt gutace je nevypočítatelný jako výhra v loterii a strategie boje proti pandemii. Dnes houba dnes bohatě orosená jak lahev moku z lednice může být zítra zcela suchá a nezajímavá. Proto ty časté kontroly, vhodných objektů zase tolik není a když táhnou lososi, nesmíš zaváhat.
Gutuje hodně hub i rostlin, ze snáze dostupných druhů je nejvděčnější troudnatec pásovaný a bělochoroš slzící, nomen omen jak z učebnice... Ale taková smolokorka pryskyřičnatá nebo buková, to jsou teprve super jedničky, na ty si nechám samostatnou kapitolu. Jejích kapky jsou totiž úžasně barevné, od nažloutlé, sytě žluté přes medovou až k rubínově červené. Navíc průzračné a čisté jako ještě některá moře a jezera.
Nejvíce si ale vážím možnosti dělit se o své zážitky s vnímavými lidmi, jejichž životní priority a hodnoty zrovna s hlavním proudem a médii podsouvanou kvalitou možností nekorespondují. Když se hodlám večer "prosurfovat" k nějakému smysluplnému ději na televizní obrazovce, mám zpravidla smůlu, protože mi tam skoro všude někdo žvatlá o výhodnosti toho či onoho. O tempora, o mores...
No, ale Vy se spíše potěšte a pokochejte se mnou pohledem na obrázky, které jsem si snaživě a radostně vypůjčil od naší Matky Přírody. Vzdejte jí hold za krásu, kterou nám připravuje. Jistě ji nejvíce potěšíme, když se budeme chovat tak, aby z toho měla prospěch...