Změna soudní soustavy

Opět se oprašuje plán zrušení vrchních soudů a státních zastupitelství, jež jsou zařazeny ve čtyřstupňové soustavě – okresní, krajské, vrchní a nejvyšší. Roku 2000 byl návrh Poslaneckou sněmovnou zamítnut, neboť neřešil problém dlouhodobosti soudního řízení. Čtyři stupně vznikly za monarchie a osvědčily se za Československa. Jen roku 1950 byly vrchní soudy zrušeny, což bylo společně s přesunem Nejvyššího soudu z Brna do Prahy motivováno snahou o penzionování novému totalitnímu režimu nepohodlných soudců a jejich nahrazení. V době politické oblevy a federalizace Československa bylo roku 1968 rozhodnuto o obnově čtyřstupňové soustavy. Pod československým Nejvyšším soudem vznikly dva nejvyšší soudy republik. Po rozdělení Československa se republikový nejvyšší soud přejmenoval na Vrchní soud v Praze pro Čechy a 1996 vznikl Vrchní soud v Olomouci pro Moravu a Slezsko.

Více »

Budvar je právní problém

Při debatách o privatizaci pivovaru Budvar se připomíná, že jde o národní podnik, což bývá povrchně hodnoceno jako pozůstatek totalitního hospodářství. Budvar je skutečně národní podnik. Nebyl převeden na formu státního podniku, byť státní podniky začaly působit již roku 1988. Nicméně rozhodnutí ponechat Budvar národním podnikem je moudré. Vlastnicky není mezi národním a státním podnikem rozdíl, když majetek je státní a i v ostatním se národní podnik řídí stejnými vztahy jako podnik státní. Ovšem Budvar má zvláštnost, že vede světově řadu právních sporů o název Budweiser s pivovarnickou společností Anheuser Busch. V rámci právních bitev se užívá jakákoli záminka pro ztížení postavení protistrany. I přejmenování pivovaru z národního na státní podnik může být užito k zpochybnění, je-li státní podnik či dokonce akciová společnost právním nástupcem národního podniku. Vzhledem k tomu, že se řízení vede ve více státech s různými právními režimy, je těžko odhadnutelné, jak se může právní pozice Budvaru zkomplikovat. Jisté je, že se spory prodlouží a prodraží. Anheuser Busch by též získal šanci otevřít spory ve státech, kde již Budvar zvítězil, poukazem na to, že nově nazvaný subjekt není totožný s původním. I když by zřejmě Anheuser Busch nebyl úspěšný, nové procesy budou opět zdlouhavé. Anheuser Busch je finančně silný. Byť si bude vědom možného právního neúspěchu, snažil by se tímto způsobem svého protivníka finančně zatížit a jeho postavení problematizovat, aby pro jiné zájemce o jeho koupi nebyl atraktivní. Pokud totiž někdo chce koupit pivovar pro výrobu piva, dá přednost pivovaru bez právních sporů.

Čeština a pravopis

Právo přineslo text, že Slováci se znovu přou, zda zrušit ypsilon (Právo 19. 7. 2008, s. 1) a stejně tak slovenské Hospodárske noviny Učiťelia chcú zrušiť ypsilon, 16. 7. 2008. V blízké slovenštině Bernolákova i původní Štúrova jazyková verze y neobsahovala. Proto v zápisu slovenské hymny v Dobrovolnické písni z roku 1851 žádné y na rozdíl od dneška nebylo a první verš byl psán: "Nad Tatrou sa blíská, hromi divo bijú...". Do slovenštiny tvrdé y zavedl až jazykovědec Martin Hattala pod vlivem češtiny. Za zkomplikování pravopisu byl kritizován, když se y a i vyslovuje v mluveném jazyce stejně. Hlavním zastáncem zrušení y byl předseda Slovenské jazykovědné společnosti a generální tajemník Slovenské akademie věd a umění jazykovědec Ľudovít Novák. V roce 1953 bylo ve slovenštině zrušeno tvrdé y alespoň ve shodě přísudku s podnětem. Od té doby se ve slovenštině píše "ženy išli" s měkkým i stejně jako "muži išli".

Více »

Baťa stvrzuje Benešovy dekrety

Soudní rozhodnutí, že Ministerstvo financí musí rozhodnout o náhradě za znárodněný majetek Baťů je stvrzením platnosti Benešových dekretů. Právní řád u nás i na Slovensku je založen na existenci dekretů, které opravňují majetkové přesuny v roce 1945. Lze se setkat s tvrzením, že Benešovy dekrety jsou platné, ale mrtvé, vyšlé z užívání. Právo však zná jen platné či neplatné předpisy, nikoli živé a mrtvé. Dekrety jsou použitelné pro řešení právních věcí, které vznikly po 2. světové válce a nebyly dořešeny, ať jde o majetek či občanství. Nám i Slovensku nezbývá, než držet platnost Benešových dekretů, pokud nechceme znejistit současné majetkové vztahy, byť v morální oblasti mohou být pochybnosti. Při posuzování dekretů nelze odhlédnout od důsledků jejich zrušení, jež by vedlo k velké majetkové nejistotě. Zrušení dekretů by zbouralo základy poválečného právního řádu a ohrozilo stabilitu státu. Dekrety se musí posuzovat v historických souvislostech, nejen dnešními právními kritérii.

Více »

Vztahy ve státním zastupitelství

Petr Uhl v článku Má být státní zástupce nezávislý? (Právo 14. 7. 2008 s. 6) tvrdí, že od března 2002 nesmí Nejvyšší státní zastupitelství zasahovat do živých věcí jiných složek s výjimkou vrchních státních zastupitelství. Ve skutečnosti to je od změny prokuratury na státní zastupitelství 1994, od kdy je nejvyšší státní zastupitelství nadřízeno jen vrchním, ne jiným státním zastupitelstvím. To neplatí, když zákon připouští ingerenci vyšších státních zastupitelství při odnětí a přikázání věci a sporech o příslušnost společně vyšším státním zastupitelstvím či právo nejvyššího státního zástupce určit státního zástupce okresního a krajského státního zastupitelství k dozoru výchovných ústavů a věznic. Roku 1994 se zavedlo státní zastupitelství po vzoru první Československé republiky, jež se vyznačovala slabým Nejvyšším státním zastupitelstvím, které jen zastupovalo stát u Nejvyššího soudu a nemělo žádnou moc nad nižšími složkami. To vzniklo převzetím práva rakouské monarchie, jež byla federálním státem tvořeným zeměmi. Zde byla silná vrchní zemská státní zastupitelství v čele s generálním prokurátorem, později vrchní či zemský prokurátor, jemuž byla podřízena krajská státní zastupitelství a funkcionáři státního zastupitelství u okresních soudů. Vznikl i celorakouský Nejvyšší soudní a kasační dvůr a při něm generální prokurátor, který nebyl nadřízen zemským a byl podřízen panovníkovi jako rakouskému císaři skrze Ministerstvo práv. Obdobně zemští prokurátoři byli skrze ministerstvo podřízeni panovníkovi jako vévodovi slezskému či markraběti moravskému. Československý a pak český unitární stát převzal model státního zastupitelství federálního státu.

Více »