Podzimní den v Beskydech

Rodinná rada se za mými zády tajně usnesla, že společně strávíme den v podzimních Beskydech. Účast jak za komunistů – dobrovolně povinná, omlouvá se jen účast na vlastním pohřbu. Mne pasovala do role vůdce výpravy, oznamuje mi to delegace čítající kompletní sestavu nezbedných potomků – to jest oba dva, a já čichám zradu. Lákal jsem je totiž do lůna hor již několik let zcela marně. Žena se zatvrdila ihned potom, co zjistila, že ani pilné chození po těch nejvyšších vrcholcích jí nedopomůže k vosímu pasu, syna doposud zajímaly z přírody jen ty předměty, které bylo možno obratem zpeněžit, a dcera dává průběžně najevo okázalý odpor ke všemu, co nějakým způsobem projevuje známky života, včetně jí samé. O veškerém okolí prohlašuje, že je příliš slizké nebo příliš chlupaté, sebe pak považuje za nepodařený hybrid, neboť neměří dva metry, neváží čtyřicet kilo i s postelí a nemá prsa číslo šest.

Více »