Vůči presumpci viny panují mezi politiky neujasněné až příkře rozdílné postoje. Ti poctiví ji uznávají, jednak proto, že to tak považují za správné, jednak proto, že je samé neohrožuje, a pokud ano, tak pouze v případě křivého obvinění.

Někdy na presumpci viny oni i jejich strany doplácejí, někdy i těžce, jak tomu například bylo v případě dobrovolného odstoupení předsedy Zelených Ondřeje Lišky po neúspěchu ve volbách v roce 2014, z něhož se tato strana dodnes nevzpamatovala. Avšak zásady jsou zásady a na prvním místě mezi nimi je zásada je dodržovat.

Ti méně poctiví až nepoctiví presumpci viny v politice neuznávají, hlavně proto, že je ohrozit může. Pro přinejmenším od Sarajevského atentátu zkorumpovanou ODS toto riziko existuje, a mimo jiné proto ho odmítá a nezbývá jí než se uchylovat k demagogiím a lžím.

Naposledy a učebnicově to předvedli místopředseda ODS Kupka a europoslanec z ODS Kotek. Kupka krom jiného Blažkovo setkání s Nejedlým označil za jen symbolicky nešťastné, Kotek za klukovinu.

Podle mého názoru by Piráti měli snahu po odvolání Blažka dotáhnout do konce. Prospělo by jim to, protože jejich vedení "znepirátštělo", a prospělo by to i ODS, neboť by se tím alespoň částečně očistila.

Hlavně by to však prospělo české politice. Nejvíc by to ovšem prospělo naší veřejnosti, která si i v polistopadové éře navykla a dál stále víc navyká demagogie a lži beztrestně tolerovat. Vrcholem beztrestnosti je zde Babiš.