Některým lidem reálně hrozí, že nesplní nedávno zavedenou podmínku pětatřicetileté doby placení sociálního pojištění pro získání nároku na starobní důchod. Mnoho pojištěnců o této hrozbě neví a nevyužívá možnost si nárok na starobní důchod zajistit dobrovolným placením pojištění nebo prací. Na tuto skutečnost upozorňuje nová studie IDEA při CERGE-EI autorů Štěpána Jurajdy a Jiřího Šatavy.


Veřejné debatě o důchodech dnes dominuje téma toho jak skoncovat s II. pilířem důchodového systému, který zavedla Nečasova vláda. Méně pozornosti se již věnuje zásadním změnám parametrů hlavního průběžného pilíře, které tato vláda provedla s cílem posílit jeho dlouhodobou udržitelnost. Je pravděpodobné, že dopadů některých z těchto změn si významná část populace není vědoma. Konkrétně jde o podmínku pětatřicetileté doby pojištění pro získání starobního důchodu.

Splňte dvě podmínky a důchod bude váš
Důchodové pojištění představuje nemalou část celkových nákladů práce. Zaměstnavatel spolu se zaměstnancem odvádějí na důchodové pojištění 28 % hrubé mzdy, osoby samostatně výdělečně činné pak 14 % daňového základu, chcete-li zisku. Odměnou je možnost získat v budoucnosti starobní nebo jiný důchod.

Pro získání nároku na důchod však zdaleka nestačí platit si během života pojistné. Je nutné splnit dvě podmínky. Tou první, a mnohem známější, je dosažení důchodového věku, který se pomalu, ale dlouhodobě zvyšuje. Druhou, a méně známou podmínkou, je doba pojištění. Do roku 2010 byla tato doba 25 let. Od té doby se však podle nového zákona tato doba zvyšuje a od roku 2019 bude člověk muset pro získání důchodu mít ‚nastřádáno‘ alespoň za 35 let. Komu se to nepodaří, ten bude mít smůlu, byť by si poctivě platil pojištění třeba 34 let. Takový nepozorný nešťastník si bude muset na důchod počkat dalších 5 let. Přijde tak bratru v průměru až o 3/4 milionu korun, což je pro většinu starších lidí pořádný balík peněz.

Autoři odhadují, že se tento problém může týkat 36 až 60 tisíců jednotlivců, kteří dosáhnou důchodového věku v příštích čtyřech dekádách.

Šetření díky lidské nepozornosti
Nové nastavení nároku na získání důchodu, hlavně ta druhá podmínka, nedává moc velký ekonomický smysl. Možná šlo hlavně o snahu ušetřit státu na důchodech díky lidské nepozornosti. Jedním ze závěrů studie proto je, že by Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) měla na základě svých údajů rozsah této hrozby průběžně vyhodnocovat a jednotlivé pojištěnce o stavu jejich nároku na starobní důchod včas a pravidelně informovat. Praktiky záměrně nedokonalého či zavádějícího informování v neprospěch klientů vídáme často u naších komerčních finančních ústavů či mobilních operátorů. Na ně by měl dohlížet regulátor (vím že nic moc), ale hlavně je tam alespoň nějaká konkurence. V případě ČSSZ jako státního úřadu, který navíc nemá konkurenta, by se nic takového určitě nemělo dít. Úřad by měl naopak své klienty solidně, jednotlivě a včas informovat o všem pro ně důležitém.


Podrobnosti najdete v nové studii IDEA při CERGE-EI autorů Štěpána Jurajdy a Jiřího Šatavy.