Jak Putin s Trumpem rozbili jednotu Západu
Vítejte v postliberálním světě!
Do poslední chvíle jsem doufala, že se to nestane, že se ti dva sice setkají, ale nedojde k nové Jaltě, k novému přerozdělování světa. Ani zveřejnění jmen 12 Rusů, které Spojené státy obvinily z hackerských útoků a ze snahy ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016, nezvrátilo logické vyústění dějin, ke kterému svět již nějakou dobu spěje. Trump s Putinem se domluvili, že se domluví, že velká geopolitika bude mít nová pravidla hry.
V roce 1945 si Američané a Rusové v krymském letovisku Jalta rozdělili Evropu. Včera ve finských Helsinkách Američané a Rusové rozdělili svět a pohřbili hodnotově a hospodářsky sjednocený Západ.
Nový světový řád na základech trumpismu-putinismu
Setkání ruského a amerického prezidenta ukázalo, že ti dva patří do stejného globálního politického hnutí, kterému přináší politický úspěch cynický politický marketing, bulvárně laděná propaganda, vypjatá xenofobní rétorika, populistický antiliberalismus s prvky náboženského fundamentalismu, oligarchická pyramida moci, propojení byznysu a politiky, tíhnutí k vládě pevné ruky a autoritarismu. Do stejné politické rodiny patří evropská ultrapravice typu Marine Le Penové a Tomia Okamury, antiliberální proruští populisté typu Miloše Zemana a Viktora Orbána, nebo oligarchičtí magnáti typu Silvia Berlusconiho, nebo Andreje Babiše. Přichází jejich doba. Jako domeček z karet se hroutí poválečný mezinárodní řád, vystavený na liberálních lidskoprávních hodnotách a mezinárodních dohodách.
Můžeme za to sami
Nahradit liberální demokracii nadnárodní populistickou plutokracií nerozhodli Putin s Trumpem, ale jejich voliči. Důvěrně je známe - nápadně se podobají těm zemanovským – touží po jednoduchých receptech na složité problémy, potrestání viníků a vládě pevné ruky. Politiku vnímají jako gladiátorské souboje (tedy především jako druh emočně vypjaté zábavy), jsou nesnášenliví vůči názorové, kulturní či rasové odlišnosti, milují konspirační teorie a mýty o pražské kavárně či „iluminátech“, proto jsou snadným terčem dezinformačních kampaní a falšování dějin. Rusko má náskok, protože v čele s důstojníkem KGB obzvlášť mistrně ovládá umění propagandy a vítězné hybridní války, což ukázalo nedávné odhalení konkrétních protagonistů zasahování ruských tajných služeb do výsledků amerických voleb v roce 2016. Trump měl za co děkovat Putinovi. Také to udělal – vtáhl nedávného ruského outsidera Putina do pomyslné „světové“ vlády, kde hlavní slovo mají jaderné velmoci.
Konec NATO a EU?
Evropa stále nemá pocit ohrožení, ačkoliv ztrácí nejsilnějšího a nejvěrnějšího spojence – USA. Antiliberální globální politické hnutí, sdružující nejen stoupence Putina a Trumpa, ale i Zemana s Orbánem, ohrozí v následujících letech nejen jednotu, ale i samotnou existenci NATO a EU.
Politika amerického prezidenta je vystavěna na kupeckých počtech, popírá hodnoty práva a fair-play, nabourává mezinárodní politické a obchodní dohody. Trump nestojí o prosazování lidských práv a demokratických principů všude ve světě, jeho prioritou je naopak boj proti svobodě mezinárodního obchodu a navýšení amerických a osobních zisků. Silná ekonomická centra jako Evropská Unie jsou nevítanou konkurencí. Označení EU za nepřítele Spojených států nebylo Trumpovým přeřeknutím. Výčitky evropským státům - členům NATO, že nedostatečně financují vlastní armády, prozrazuje jeho hlubokou skepsi vůči společnému euroatlantickému obrannému projektu. Trump preferuje obchody s diktátory před zdlouhavými jednáními s demokraty. „S těmi lidmi můžete uzavírat dohody,“ prohlásil o Putinovi ještě v době před prezidentskou volbou.
Nový celosvětový Leviatan
V seznamu Putinových poznámek o tématech, probíraných na setkání s Trumpem, bylo nejen popření pověstného vměšování do amerických voleb, ale i Ukrajina v kontextu „propracování nových nápadů a tranzitu plynu“. Křížek v Putinových poznámkách znamenal „domluveno“!
Putin s Trumpem pravděpodobně během „nové Jalty“ rozdělili Ukrajinu, zatím pouze ekonomicky. Americký prezident nepovažuje Rusko za agresora a připouští obchodně-politické dohody s Ruskem na úkor ukrajinských zájmů. V Trumpově zájmu by mělo být rozšíření amerických dodávek zkapalněného plynu na starý kontinent, avšak neodolal Putinově nabídce na „deal“. Výměnou za určitý podíl na tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny Trump nemluvil o protiruských sankcích za anexi Krymu. Zároveň státníci pohřbili sen o energetické nezávislosti Evropy na ruském plynu.
Tak se dělá politika v době trumpismu-putinismu. Vzniká nový celosvětový Leviatan nadnárodní politicko-oligarchické kleptokracie. Politika se stává nejperspektivnějším odvětvím velkého byznysu, v němž lze obchodovat s odvětvími i státními celky. Zatímco pro Obamu byl obchod prostředkem k dosažení politických cílů, pro Trumpa je politika, která se nezastaví před ničím, prostředkem k výhodnějším obchodům. Americká geopolitika již nestojí na společných západních hodnotách, ale na ekonomických zájmech svého prezidenta, zvoleného třeba i za asistence ruských hackerů. Cíl světí prostředky.
Nikoliv EU, ale Čína je světovým partnerem pro USA a Rusko
A tak na pomyslné třetí „jaltské“ židli nebude sedět ani Theresa Mayová, ani Donald Tusk. Nerozumí totiž řeči obchodů. Je to místo pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Trump potřebuje Putina pro budoucí vyjednávání s čínským prezidentem. Ani Putin, ani Trump, ani Si Ťin-pching nemají zájem na silné jednotné Evropě. Pokud Trump, Putin či Si Ťin-pching budou bilaterálně jednat s jednotlivými evropskými státy, vyobchodují daleko více, než kdyby se domlouvali s kolosem EU. Naopak, mají zájem utajit přeshraniční finanční transakce a zabránit mezinárodní spolupráci v oblasti praní špinavých peněz.
Konec domácí politiky v Čechách
Co to znamená pro Česko? Konec domácí politiky. Volby budou rozhodovat investované peníze, zaplacené mediální vstupy a marketing, případně hybridní útoky. Nezodpovědná a populistická zahraniční politika orientovaná na domácí scénu bude postupně podkopávat zakotvení České republiky v evropských a transatlantických strukturách. Euroskepticismus bude narůstat v důsledku nespokojenosti s průběhem ekonomické transformace i kvůli problémům, spojeným s migrační krizí. Značná část Čechů, nesoucích ve svém genetickém kódu pobělohorské trauma, začíná vnímat Evropu jako „žalář národů“ či novodobé RVHP. Česká republika pomalu ale jistě se sílícím ruským vlivem sklouzává z Evropské unie do šedé zóny. Ostatně na Hrad už podruhé byl zvolen prezident, politicky pracující pro Putina a obdivující Trumpa. Postupně bude docházet k ukrajování práv a svobod občanů.
Je to jako globální oteplování – víme o něm skoro všechno, ale nemůžeme ho zastavit. Narůstá pozitivní entropie. Podobným směrem se ubírá Maďarsko a Polsko, naopak Francie a Německo se této entropii zatím vzpírají.
Pokud pevné jádro Evropské Unie získá od svých voličů mandát na pokračování jednotné demokratické proevropské politiky, zůstane výspou západní civilizace, chránící hodnoty demokracie, právního státu, svobodného obchodu, lidských práv a svobod. Po včerejší schůzce Putina a Trumpa mám poprvé pocit, že tomu tak být nemusí, a že nás čeká prudká dějinná zatáčka. Držte si klobouky.
Do poslední chvíle jsem doufala, že se to nestane, že se ti dva sice setkají, ale nedojde k nové Jaltě, k novému přerozdělování světa. Ani zveřejnění jmen 12 Rusů, které Spojené státy obvinily z hackerských útoků a ze snahy ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016, nezvrátilo logické vyústění dějin, ke kterému svět již nějakou dobu spěje. Trump s Putinem se domluvili, že se domluví, že velká geopolitika bude mít nová pravidla hry.
V roce 1945 si Američané a Rusové v krymském letovisku Jalta rozdělili Evropu. Včera ve finských Helsinkách Američané a Rusové rozdělili svět a pohřbili hodnotově a hospodářsky sjednocený Západ.
Nový světový řád na základech trumpismu-putinismu
Setkání ruského a amerického prezidenta ukázalo, že ti dva patří do stejného globálního politického hnutí, kterému přináší politický úspěch cynický politický marketing, bulvárně laděná propaganda, vypjatá xenofobní rétorika, populistický antiliberalismus s prvky náboženského fundamentalismu, oligarchická pyramida moci, propojení byznysu a politiky, tíhnutí k vládě pevné ruky a autoritarismu. Do stejné politické rodiny patří evropská ultrapravice typu Marine Le Penové a Tomia Okamury, antiliberální proruští populisté typu Miloše Zemana a Viktora Orbána, nebo oligarchičtí magnáti typu Silvia Berlusconiho, nebo Andreje Babiše. Přichází jejich doba. Jako domeček z karet se hroutí poválečný mezinárodní řád, vystavený na liberálních lidskoprávních hodnotách a mezinárodních dohodách.
Můžeme za to sami
Nahradit liberální demokracii nadnárodní populistickou plutokracií nerozhodli Putin s Trumpem, ale jejich voliči. Důvěrně je známe - nápadně se podobají těm zemanovským – touží po jednoduchých receptech na složité problémy, potrestání viníků a vládě pevné ruky. Politiku vnímají jako gladiátorské souboje (tedy především jako druh emočně vypjaté zábavy), jsou nesnášenliví vůči názorové, kulturní či rasové odlišnosti, milují konspirační teorie a mýty o pražské kavárně či „iluminátech“, proto jsou snadným terčem dezinformačních kampaní a falšování dějin. Rusko má náskok, protože v čele s důstojníkem KGB obzvlášť mistrně ovládá umění propagandy a vítězné hybridní války, což ukázalo nedávné odhalení konkrétních protagonistů zasahování ruských tajných služeb do výsledků amerických voleb v roce 2016. Trump měl za co děkovat Putinovi. Také to udělal – vtáhl nedávného ruského outsidera Putina do pomyslné „světové“ vlády, kde hlavní slovo mají jaderné velmoci.
Konec NATO a EU?
Evropa stále nemá pocit ohrožení, ačkoliv ztrácí nejsilnějšího a nejvěrnějšího spojence – USA. Antiliberální globální politické hnutí, sdružující nejen stoupence Putina a Trumpa, ale i Zemana s Orbánem, ohrozí v následujících letech nejen jednotu, ale i samotnou existenci NATO a EU.
Politika amerického prezidenta je vystavěna na kupeckých počtech, popírá hodnoty práva a fair-play, nabourává mezinárodní politické a obchodní dohody. Trump nestojí o prosazování lidských práv a demokratických principů všude ve světě, jeho prioritou je naopak boj proti svobodě mezinárodního obchodu a navýšení amerických a osobních zisků. Silná ekonomická centra jako Evropská Unie jsou nevítanou konkurencí. Označení EU za nepřítele Spojených států nebylo Trumpovým přeřeknutím. Výčitky evropským státům - členům NATO, že nedostatečně financují vlastní armády, prozrazuje jeho hlubokou skepsi vůči společnému euroatlantickému obrannému projektu. Trump preferuje obchody s diktátory před zdlouhavými jednáními s demokraty. „S těmi lidmi můžete uzavírat dohody,“ prohlásil o Putinovi ještě v době před prezidentskou volbou.
Nový celosvětový Leviatan
V seznamu Putinových poznámek o tématech, probíraných na setkání s Trumpem, bylo nejen popření pověstného vměšování do amerických voleb, ale i Ukrajina v kontextu „propracování nových nápadů a tranzitu plynu“. Křížek v Putinových poznámkách znamenal „domluveno“!
Putin s Trumpem pravděpodobně během „nové Jalty“ rozdělili Ukrajinu, zatím pouze ekonomicky. Americký prezident nepovažuje Rusko za agresora a připouští obchodně-politické dohody s Ruskem na úkor ukrajinských zájmů. V Trumpově zájmu by mělo být rozšíření amerických dodávek zkapalněného plynu na starý kontinent, avšak neodolal Putinově nabídce na „deal“. Výměnou za určitý podíl na tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny Trump nemluvil o protiruských sankcích za anexi Krymu. Zároveň státníci pohřbili sen o energetické nezávislosti Evropy na ruském plynu.
Tak se dělá politika v době trumpismu-putinismu. Vzniká nový celosvětový Leviatan nadnárodní politicko-oligarchické kleptokracie. Politika se stává nejperspektivnějším odvětvím velkého byznysu, v němž lze obchodovat s odvětvími i státními celky. Zatímco pro Obamu byl obchod prostředkem k dosažení politických cílů, pro Trumpa je politika, která se nezastaví před ničím, prostředkem k výhodnějším obchodům. Americká geopolitika již nestojí na společných západních hodnotách, ale na ekonomických zájmech svého prezidenta, zvoleného třeba i za asistence ruských hackerů. Cíl světí prostředky.
Nikoliv EU, ale Čína je světovým partnerem pro USA a Rusko
A tak na pomyslné třetí „jaltské“ židli nebude sedět ani Theresa Mayová, ani Donald Tusk. Nerozumí totiž řeči obchodů. Je to místo pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Trump potřebuje Putina pro budoucí vyjednávání s čínským prezidentem. Ani Putin, ani Trump, ani Si Ťin-pching nemají zájem na silné jednotné Evropě. Pokud Trump, Putin či Si Ťin-pching budou bilaterálně jednat s jednotlivými evropskými státy, vyobchodují daleko více, než kdyby se domlouvali s kolosem EU. Naopak, mají zájem utajit přeshraniční finanční transakce a zabránit mezinárodní spolupráci v oblasti praní špinavých peněz.
Konec domácí politiky v Čechách
Co to znamená pro Česko? Konec domácí politiky. Volby budou rozhodovat investované peníze, zaplacené mediální vstupy a marketing, případně hybridní útoky. Nezodpovědná a populistická zahraniční politika orientovaná na domácí scénu bude postupně podkopávat zakotvení České republiky v evropských a transatlantických strukturách. Euroskepticismus bude narůstat v důsledku nespokojenosti s průběhem ekonomické transformace i kvůli problémům, spojeným s migrační krizí. Značná část Čechů, nesoucích ve svém genetickém kódu pobělohorské trauma, začíná vnímat Evropu jako „žalář národů“ či novodobé RVHP. Česká republika pomalu ale jistě se sílícím ruským vlivem sklouzává z Evropské unie do šedé zóny. Ostatně na Hrad už podruhé byl zvolen prezident, politicky pracující pro Putina a obdivující Trumpa. Postupně bude docházet k ukrajování práv a svobod občanů.
Je to jako globální oteplování – víme o něm skoro všechno, ale nemůžeme ho zastavit. Narůstá pozitivní entropie. Podobným směrem se ubírá Maďarsko a Polsko, naopak Francie a Německo se této entropii zatím vzpírají.
Pokud pevné jádro Evropské Unie získá od svých voličů mandát na pokračování jednotné demokratické proevropské politiky, zůstane výspou západní civilizace, chránící hodnoty demokracie, právního státu, svobodného obchodu, lidských práv a svobod. Po včerejší schůzce Putina a Trumpa mám poprvé pocit, že tomu tak být nemusí, a že nás čeká prudká dějinná zatáčka. Držte si klobouky.