Růst „hrubého národního štěstí“ (narozdíl od hrubého domácího produktu) je oficiálním cílem bhútánského krále a vlády. V kombinaci s celkem neporušenou himalájskou krajinou a budhistickou kulturou přispívá rétorika bhútánského krále k dojmu, že Bhútán je rájem na zemi. Jedná se o více než pouhou rétoriku?