Lidskost se neměří podle zákonů

27. 06. 2012 | 12:10
Přečteno 5182 krát
Pro Landeszeitung Prag

Když se před lety Praha topila ve vltavské povodni, sklidil malý team Technických služeb z Hesenska díky českých obyvatel z okolí Malostranského náměstí. Ti muži obětovali svou dovolenou, aby vyčerpali vodu ze stanice metra Malostranská. Lidé z okolí nosili Němcům čaj a polévku a dokazovali jim tak svůj respekt k jejich nasazení.

Pět let předtím byla velká voda na Moravě. A nikdy nezapomenu na hory lahví s vodou, které tehdy Pražané věnovali svým sousedům na Moravě, sousedům, o kterých jinak tak rádi vtipkují. Stejně tak jako i Moravané rádi přidávají vtipy o Pražácích. Nebylo třeba žádných výzev ke sbírkám, když se někomu daří špatně, jsou Češi tady, aby pomohli. Lidskost nepotřebuje zákony.

Vzpomněl jsem si v těchto dnech na tuto spontalní lidskost mých českých spoluobčanů, když mě samotného potkalo neštěstí. Tragicky jsem ztratil svou českou životní družku, lásku svůho života. Zemřela měsíc před naší planovanou svatbou. Nechci zde prolévat slzy a žádat Vás o projevy soustrasti. Ne. Chci psát o tom, co jsem ke svému velkému překvapení zažil a zažívám na českých úřadech.

Mě samotného udivuje, že mám takové pozitivní zkušenosti. Před třemi roky měl mladší syn mé družky těžkou autonehodu. Bez vlastní viny je tedy tento dnes sedmadvacetiletý muž trvale upoután na lůžko a může být rád, že tuto strašnou událost přežil. Ta nehoda se stala v blízkosti Lovosic a on byl převezen do nemocnice v Ústí nad Labem. Když jsme ho tam poprvé navštívili, potkali jsme lékařku, která ani nepovažovala za nutné se představit. Místo toho nám řekla, že když je přihlášený v Praze, tak pro něj v Ústí nemohou nic udělat. A to přesto, že byl v komatu, napojen na přístrojích. Převozu schopen v žádném případě nebyl. Celých 14 dní musel svou přítomností "obtě žovat" zmiňovanou lékařku, dokud nebyl schopen převozu vrtulníkem do vinohradské nemocnice.

Bylo až dojímavé, jak se všichni snažili mu zachránit život. Lékaři a sestry z ARO mají dodnes místo v mém srdci. Později to pak vypadalo trochu jinak. To už mě jednu neděli vykázali z pokoje, protože "podle předpisů" je návštěva povolena vždy jen 2 osobám. Protože u jeho postele seděly matka a jeho přítelkyně, musel jsem zase ven z pokoje. A to po pětihodinové cestě z Berlína, nehledě na to, že jsme byli jediná návštěva na oddělení. Opustil jsem tenkrát pokoj, nedělal jsem žádné problémy. V Německu bych je dělal, samozřejmě bych se v Německu nesetkal s takovou bezcitností.

Nyní tedy zemřela moje dlouholetá přítelkyně, matka již zmiňovaného mladíka. Naštěstí jsem nebyl sám na vyřizování všech úkolů spojených se smutečními záležitostmi a jinými formálními věcmi.

Ale i to by se bývalo mohlo stát. Jak v pohřebním ústavu v Praze, tak na sociálním úřadě v Litoměřicích jsem potkal lidi, kteří změnili můj dřívější špatný dojem z českých úřadů.

V Litoměřicích jsem musel žádat, aby na mě byla oficiálně převedena péče o mého těžce postiženého "skoro tchána", otce mojí zemřelé partnerky. Starám se o něj už několik let, ale to muselo být nyní upraveno zcela legitimě. Pro Němce představují papíry, které se zakládají na českých zákonech, děsivou džungli. Ale jedna úřednice, paní Petra Benešová, na mě viděla, jak se cítím, a vyplnila za mě všechny potřebné dokumenty. Bez brblání, za to s velkým soucitem se mnou. Ze zákona to není její povinností, ale lidskost se postavila nad zákon. Díky jejímu soucitnému srdci. Prostě viděla můj smutek a moji bezmoc.

Chtěl bych za to poděkovat. A popřát i Vám, pokud se dostanete do podobné bolestné stituace, abyste také potkali "paní Benešovou". Mě vrátila víru v to dobré v mé druhé vlasti, v Česku.


Menschlichkeit misst sich nicht an Gesetzen


Als Prag vor Jahren im Hochwasser der Moldau ertrank, erntete ein kleines Team aus Hessen vom dortigen Technischen Hilfswerk Dankbarkeit von tschechischen Bewohnern rund um den Kleinseitner Ring. Die Männer hatten ihren Urlaub geopfert, um die Metro-Station Malostranska auszupumpen. Leute aus der Umgegend brachten den Deutschen Tee und Suppe und zeigten auf diese Weise ihren Respekt für deren Einsatz.

Fünf Jahre zuvor hatte Mähren unter Wasser gestanden. Und nie werde ich die Berge von Flaschen mit Wasser vergessen, die die Prager damals für die Nachbarn in Mähren spendeten, für Nachbarn, für die sie ansonsten auch schnell mal einen Witz parat hatten. So wie sich auch die Mährer gern über die Prager lustig machen. Es brauchte keine Aufrufe zu Spenden; wenn es anderen schlecht geht, sind die Tschechen da und helfen. Menschlichkeit braucht keine Gesetze.

Ich wurde dieser Tage an diesen schönen Zug meiner tschechischen Mitbürger erinnert, als ich selbst von einem Unglück getroffen wurde. Ich habe auf tragische Weise meine tschechische Lebensgefährtin verloren, die Liebe meines Lebens. Einen Monat vor unserer geplanten Hochzeit ist sie verstorben. Ich will an dieser Stelle keine persönlichen Tränen vergießen und um Beileid bei Ihnen nachsuchen. Nein, ich will darüber schreiben, was ich zu meiner großen Überraschung auf tschechischen Ämtern erlebt habe und erlebe.

Dass ich so positive Erfahrungen mache, verwundert mich selbst. Vor drei Jahren hatte der jüngere Sohn meiner Lebensgefährtin einen schweren Autounfall. Unverschuldet ist dieser heute 27-Jährige ein Dauer-Pflegefall, der froh sein kann, dass er das schreckliche Ereignis überlebt hat. Der Unfall seinerzeit in der Nähe von Lovosice (Lobositz) führte dazu, dass er nach Usti nad Labem (Aussig) ins Krankenhaus gebracht wurde. Als wir den Jungen dort zum ersten Mal besuchten, trafen wir auf eine Ärztin, die es nicht einmal für nötig befand, sich vorzustellen. Stattdessen sagte sie uns, der Junge sei in Prag gemeldet und sie könnten deshalb in Usti nichts für ihn tun. Und das, obwohl der Junge an Schläuchen hing, künstlich beatmet wurde und im Koma lag. Transportfähig war er jedenfalls nicht. Es hat besagte Ärztin in Usti denn auch noch 14 Tage mit seiner Anwesenheit „belästigen“ müssen, ehe ihn ein Hubschrauber ins Weinbergkrankenhaus nach Prag fliegen konnte.

Dort hat man sich anfangs rührend um den Jungen bemüht. Die Ärzte und Schwestern der ARO haben bis heute einen Platz in meinem Herzen. Später sah das dann anders aus. Da wurde ich auch schon mal an einem Sonntag vom Besuch ausgesperrt, weil laut „Vorschrift“ nur zwei Leute zum Besuch gestattet seien. Da die Mutter und die Freundin des Jungen an seinem Bett saßen, musste ich wieder raus aus dem Zimmer. Und das nach einer 5-stündigen Anfahrt aus Berlin und ungeachtet dessen, dass wir auf der Station seinerzeit der einzige Besuch waren. Ich habe damals ohne Probleme zu machen das Zimmer verlassen. In Deutschland wäre ich ausgerastet; freilich wäre mir in Deutschland eine derartige Hartherzigkeit gar nicht begegnet.

Jetzt also ist meine langjährige Freundin, die Mutter des beschriebenen Jungen, gestorben. Glücklicherweise war ich nicht allein mit der Aufgabe, die Trauerfeierlichkeiten und andere formelle Dinge zu lösen.

Doch auch das wäre möglich gewesen. Sowohl im Beerdigungsinstitut in Prag als auch auf dem Sozialamt im Litomerice (Leitmeritz) bin ich Menschen begegnet, die meinen früheren schlechten Eindruck von tschechischen Behörden revidiert haben.

In Leitmeritz musste ich darum bitten, dass mir offiziell die Pflege für meinen schwer behinderten „Fast-Schwiegervater“ übertragen wird, den Vater meiner verstorbenen Partnerin. Ich pflege ihren Vater schon seit ein paar Jahren, aber jetzt musste das alles ordentlich geregelt werden. Für einen Deutschen sind viele Papiere hier, die auf tschechischen Gesetzen basieren, ein Graus. Aber die Beamtin, eine Frau Petra Benesova, hat mir angesehen, wie ich mich fühlte und hat alle Dokumente für mich ausgefüllt. Ohne Murren, dafür mit viel Mitgefühl für mich. Laut Gesetz wäre sie dazu nicht verpflichtet gewesen. Aber sie hat Menschlichkeit über das Gesetz gestellt. Aus ihrem Herzen heraus. Einfach so, weil sie mir meine Trauer und Hilflosigkeit angesehen hatte.

Ich will dafür einfach Danke sagen. Und ich wünsche Ihnen, die Sie vielleicht irgendwann in eine ähnliche schmerzliche Situation kommen, dass Sie dann auch auf eine „Frau Benesova“ treffen. Mir hat sie den Glauben an das Gute in meiner zweiten Heimat Tschechien zurückgegeben

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy